|
|
Ability to Discriminate Floral Morphotypes by Hoverflies
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Atraktivita květů pro opylovače je zprostředkována několika květními znaky. Schopnost rozlišovat květiny na základě těchto květních vlastností je velmi důležitá pro reprodukci květin a výživu a následně i reprodukci opylovačů. Na modelovém organismu Eristalis tenax jsme v laboratorních podmínkách testovali tři květní znaky - barvu, velikost a tvar a jejich kombinace na umělých květech vytištěných na 3D tiskárně. Zjistili jsme, že nejdůležitějším květním znakem byla barva následovaná velikostí a že efekt barvy byl zesílen efektem velikosti, ale pouze u preferované barvy. To naznačuje, že preference pro květinové vlastnosti jsou nějakým způsobem strukturované. Vliv symetrie jsme nenašli. Následně jsme v terénu pozorovali nenaivní pestřenky a čmeláky na jednodruhové patchi rostliny čertkusu lučního (Succisa pratensis). Zajímala nás role ostatních květních znaků v momentě, kdy se barva a velikost neliší. Nejdůležitějšími charakteristikami potom byla výška a efektivní počet kvítků v květenství. Pestřenky měly obecně delší návštěvy než čmeláci a navštěvovaly více květů. Na druhou stranu čmeláci dělali kratší a efektivnější návštěvy, což pravděpodobně souvisí s jejich eusocialitou. Klíčová slova: Syrphidae, Apidae, Eristalis tenax, Bombus spp., symetrie květu, velikost květu, barva květu, opylování
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Mimeze u pestřenkovitých
Daňková, Klára ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Effect of floral rewards on specialization of hoverflies (Diptera, Syrphidae) in meadows of Železné hory
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Tradičně obhospodařované polopřirozené louky mírného pásu jsou obecně považovány za jedno z nejrozmanitějších přírodních stanovišť na celém světě. V posledních desetiletích představují změny managementu a opouštění luk vážné ohrožení druhově bohatých společenstev kvetoucích rostlin i opylovačů. Stále však není známo, do jaké míry jsou opylovači ovlivněni změnami v květních odměnách. K prozkoumání vztahu mezi květními zdroji a specializací návštěv, druhovou bohatostí a početností pestřenek, byly sestaveny a analyzovány polinační sítě z 13 luk v CHKO Železné hory. Patrnosti byly navíc zaznamenány na dvou prostorových škálách, v rámci transektů a celých luk. K upřesnění specializace pestřenek byly do sítí přidány nenavštívené rostlinné druhy a všechny zdroje přítomné v lokalitě (transektu/louce), které rostliny nabízejí v rámci početnosti květů a množství nektaru. Vztahy mezi bohatostí rostlinných druhů, početností květů a produkcí nektarového cukru pozitivně korelovaly s specializací návštěv na měřítku celých luk. Bohatost druhů a hojnost pestřenek byla ovlivněna rostlinnými zdroji na škále transektů, na rozdíl od jejich specializace. Použití rozšířených síťových indexů může pomoci k lepšímu pochopení změn v ekologických interakcích pod antropogenním tlakem. Výsledky této práce obecně zdůrazňují...
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Mimeze pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae) v kontextu selekčních tlaků ze strany predátorů, termoregulace a pohlavního výběru
Daňková, Klára ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Pekár, Stanislav (oponent)
Schopnost termoregulace hraje v životě organismů důležitou roli, ať už během hledání potravy, úniku před predátory, pohlavního výběru, tak u přezimování. Kromě toho však může tlak na efektivní termoregulaci organismy ovlivňovat i na evoluční úrovni. Někteří autoři se kloní ke tvrzení, že stojí rovněž za udržováním tzv. nepřesné mimeze u pestřenkovitých (Diptera, Syrphidae). Tato diplomová práce si klade dva cíle: 1) studovat vztah mezi termoregulací, přesností mimeze a napodobovaným modelem, 2) blíže prozkoumat efekt vývojové teploty na příkladu středně přesného mimetika včely medonosné, pestřenky Eristalis tenax. V první části projektu byl změřen rozdíl mezi teplotou těla a teplotou prostředí (Tdiff) u 566 jedinců 47 druhů pestřenek. Mezi přesností mimeze a Tdiff nebyl nalezen průkazný vztah. Bylo však zjištěno, že pestřenky v Tdiff vykazují výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco Tdiff samic byl nižší a příliš nezávisel na vnitřních nebo vnějších faktorech, samci měli vyšší Tdiff, který byl silně ovlivněn aktivitou (letící > sedící) a napodobovaným modelem (čmeláčí mimetici > mimetici včely medonosné > mimetici vos > mimetici drobných tmavých včel). Patrně jde o důsledek silného tlaku pohlavního výběru na termoregulaci samců během dvoření (leku). Druhá část projektu byla zaměřena na vývoj pestřenky...
|
host ::
RSS.