|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Role Václava Havla v česko-německých vztazích mezi lety 1993-1997.
Kuklíková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na vliv někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla na vývoj vzájemných česko-německých vztahů, a to sice v daném období let 1993 až 1997. Hlavním předmětem zájmu je jeho osobní iniciativa, gesta a také konkrétní politické kroky, které učinil v rámci snahy o budoucí zlepšení česko- německé diplomacie. Na základě toho, jak často se Havel v této agendě zahraniční politiky osobně angažoval, lze říci, že bývalý prezident hrál v této oblasti velice důležitou roli a častokrát působil dokonce i jako "motor" celého vývoje česko-německých vztahů. Nejprve je v práci objasněn základní historicko-politický kontext Havlovy pozice v rámci česko- německé bilaterální diplomacie, a to zejména s důrazem na okolnosti vyjednávání Československo-německé smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992 a Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji uzavřené roku 1997. Dále se text soustředí na analýzu vybraných oficiálních Havlových projevů, prohlášení, setkání s důležitými státníky Německa, zejména s prezidentem Weizsäckerem, nebo rozhovorů do českých i zahraničních médií. Přesto, že bylo právě úkolem právních dokumentů akcentovat konstruktivní dialog zaměřený na úspěšnou budoucí spolupráci, zasahovaly v 90. letech do...
|
|
|
Požadavky vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v letech 1993-1997
Vencourová, Klára ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje požadavkům vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v období mezi lety 1993-1997. Požadavky, které vůči ČR v souvislosti se sudetoněmeckou otázkou vznášely vysídlenecké organizace sudetských Němců, se v 90. letech staly jedním z velmi diskutovaných témat česko-německých vztahů a výrazně je ovlivnily. Po nastínění bilaterální roviny česko-německých vztahů s důrazem na jejich historickou dimenzi a představení zkoumaných vysídleneckých organizací je popsáno, jak zvolené subjekty interpretovaly období společné sudetoněmecko-české historie v letech 1918-1945 a jakým způsobem vznášely požadavky práva na vlast, na materiální odškodnění, započetí dialogu s českou vládou a zrušení prezidentských dekretů. Cílem práce je zmapovat, jak a jestli se tyto požadavky a témata v daném časovém období vyvíjely, jakým způsobem je jednotlivé vysídlenecké organizace vznášely a které z nich přebíraly vybrané německé politické strany. V rámci klíčové části práce jsou analyzovány projevy a prohlášení představitelů vysídleneckých organizací a představitelů německých politických stran. Na tomto základě je vyhodnocována přítomnost či nepřítomnost výše zvolených požadavků a témat a jejich interpretace či přebírání a je popsán jejich vývoj.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Věnuje se také důležitým právním událostem, které ve Spolkové republice v souvislosti se sjednocením a v návaznosti na dohodu, proběhli. Druhá část se zabývá vlivem tohoto dokumentu na formování vztahů mezi Německem a Československem, respektive Českou republikou. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kterým se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti, a na něj navázané konfiskační dekrety. Němci z Československa v Německu založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
| |
|
|
Sudetoněmecká otázka v současných česko-německých vztazích
Ležáková, Petra ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o česko-německých vztazích v letech 1997-2006 v kontextu sudetoněmecké otázky. V práci je rozebíráno Sudetoněmecké krajanské sdružení jakožto zosobňovatel sudetoněmecké otázky ve Spolkové republice Německo. Samostatné kapitoly jsou věnovány Sudetoněmecké kanceláři Praha a reflexi sudetoněmecké otázky spolu s obrazem Sudetoněmeckého krajanského sdružení ve vybraných českých denících.
|
host ::
RSS.