|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Bauerová, Kristýna ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada subsidiarity trestní represe, která je jednou z nejdůležitějších zásad trestního práva hmotného. Podle této zásady mohou být prostředky trestního práva uplatňovány pouze případech, které dosahují požadované míry společenské škodlivosti a zároveň v těchto případech nestačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního odvětví. Práce je rozdělena do tří kapitol, které jsou členěny na podkapitoly. V první kapitole jsou nejdříve blíže rozebrány základní zásady trestního práva hmotného a jejich případný vztah k zásadě subsidiarity trestní represe. Po této části následuje vymezení pojmu subsidiarity trestní represe. Se zásadou subsidiarity trestní represe neoddělitelně souvisí pojem ultima ratio. Z tohoto důvodu je jejich vzájemnému vztahu v rámci první kapitoly práce věnována samostatná podkapitola. V rámci diplomové práce je rovněž věnována pozornost vztahu trestněprávní odpovědnosti k odpovědnosti podle práva soukromého a správního. Ustanovení trestního zákoníku obsahující zásadu subsidiarity trestní represe vyvolává otázky ohledně jejího významu pro uplatňování trestněprávní odpovědnosti. Tyto otázky jsou blíže rozebrány v podkapitolách, které se věnují pojetí trestného činu, společenské škodlivosti a pojetí zásady subsidiarity trestní represe de lege lata....
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Kolder, Adam ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zpracováním vybraných témat souvisejících se zásadou subsidiarity trestní represe coby vůdčím principem trestního práva. Text práce pojednává o historickém vývoji přístupu k této zásadě na území České republiky, jakož i o současném normativním zakotvení této zásady v účinné trestněprávní úpravě. Dále je v textu věnována pozornost obecnému charakteru této zásady, který se projevuje jejím prozařování do řady institutů trestního práva, jakož i jejím střetáváním se s jinými právními zásadami. V praktické části práce je pak pozornost soustředěna na roli zásady subsidiarity trestní represe coby korektivu trestního bezpráví, jakož i na přesahy této zásady v oblasti správního práva. Tato část práce pak rovněž zohledňuje aktuální kauzy, které se v souvislosti se zásadou subsidiarity trestní represe vyskytují ve veřejném prostoru. Závěrečná část práce je srovnáním vybraných zahraničních přístupů k zásadě subsidiarity trestní represe. Klíčová slova: ultima ratio, subsidiarita trestní represe, formální pojetí trestného činu, korektiv trestního bezpráví
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Herodesová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou pojmu a zejména pojetí trestného činu. Spáchání trestného činu je výlučným předpokladem pro vyvozování trestní odpovědnosti, navzdory jeho zásadnímu významu pro trestní právo hmotné i procesní však stran jeho pojetí v účinném trestním zákoníku zůstávají dílčí teoretické i aplikační nejasnosti. Tato práce si klade za cíl komplexně prozkoumat způsob, jakým bylo do trestního zákoníku zakotveno pojetí trestného činu, a to od obecných teoretických otázek, účinné právní úpravy včetně její historické geneze, až po upozornění na některé nedostatky právní úpravy a jejich možných řešení prostřednictvím návrhů de lege ferenda. První kapitola této práce je věnována vymezení výchozích pojmů, ze kterých trestný čin vychází. Dále se zabývá teoretickými modely pojmu a pojetí trestného činu, kterých může zákonodárce při konstrukci normativního textu využít, a popisuje jejich největší přednosti i slabiny. Věnuje se rovněž jejich vzájemným kombinacím. Další část práce se zaměřuje na genezi právní úpravy pojmu a pojetí trestného činu v moderních kodexech trestního práva na našem území, věnuje se prvorepublikovým osnovám trestního zákona z let 1926 a 1937, které nakonec nebyly přijaty do podoby zákona, a dále trestním zákonům...
|
|
|
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu
Geržičák, Martin ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu Nenávistným projevům je v posledních letech věnována zvýšená mediální pozornost. Tato předsudečně nenávistná komunikační sdělení - nejčastěji slovní - směřující proti určitým skupinám osob jsou manifestací společenských antagonismů narušujících veřejný pořádek a soužití lidí; nadto bývají úzce spojovány s problematikami předsudků, předsudečného násilí, xenofobie, diskriminace i extremismu. Trestněprávní postih takových projevů je již dnes možný a lze důvodně očekávat, že na něj bude kladen stále větší důraz. Cílem této diplomové práce je kritický přezkum oprávněnosti trestněprávního postihu nenávistných slovních projevů v České republice, včetně identifikace problematických aspektů současné úpravy. Závěry přezkumu vychází především z rozboru skutkových podstat trestných činů, z komentářové literatury, judikatury soudů a související odborné literatury. První kapitola vysvětluje ústřední pojmy - nenávistné projevy, nenávistné slovní projevy a vztahy mezi nimi. Bližší pozornost je věnována fenoménu, který uvedené výrazy propojuje a zároveň je neoddělitelnou součástí každého z nich: předsudečné nenávisti. Druhá kapitola řeší historické počátky cíleného postihu předsudečné nenávisti v USA a různé metody jeho implementace. Výsledná...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
v českém jazyce Předložená rigorózní práce komplexně pojednává o jedné ze základních zásad trestního práva hmotného - zásady subsidiarity trestní represe, a to v rovině doktrinální, normativní, judiciální a komparativní. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol (včetně úvodu a závěru). Po úvodu následuje kapitola druhá, která pojednává o ústředním pojmu ústavní teorie - demokratickém právním státu a jeho atributech. V této části jsou zmíněny principy právního státu a rule of law, v menší míře jsou pak zastoupeny principy demokratického státu. V kapitole třetí je učiněno o pojednání o základních zásadách trestního práva hmotného. Nejprve je z právně-teoretického pohledu vysvětlen pojem principu (zásady), formulován vztah základních zásad a funkcí trestního práva hmotného, naznačen systém třídění základních zásad a v této souvislosti je krátce pojednáno o základních zásadách, které jsou jednak ústavně podmíněny (zásada zachování právní jistoty, zásada humanismu, zásada přiměřenosti, zásada odpovědnosti jednotlivce vůči celku, nullum crimen sine lege) jednak jsou upraveny v rovině jednoduchého práva (zásada individuální odpovědnosti fyzických osob a zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti právnických osob, zásada odpovědnosti za zavinění, zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Čásenský, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předmětem této práce je analýza zásady subsidiarity trestní represe v českém právním řádu, a to jak v historickém kontextu, tak v kontextu pojetí aktuálně účinné právní úpravy. Práce analyzuje zásadu subsidiarity trestní represe (pomocné úlohy trestního práva) a s ní související princip "ultima ratio" a jejich pojetí v českém, resp. československém trestním právu hmotném od první poloviny dvacátého století až po současnost. Výše zmíněná zásada je zde vymezena z pohledu teoreticko-právního, ale také z pohledu praktického především v souvislosti s rozborem judikatury českých vyšších soudů. V první kapitole předkládané práce se autor zabývá historickým pohledem na uvedenou zásadu, je zde podrobněji rozebráno její právní zakotvení zejména v rámci trestněprávních kodexů přijatých v letech 1950 a 1961. Z této kapitoly je zřejmé, že trestný čin jako takový byl v tomto období - zcela zřejmě také s ohledem na tehdejší právní a politické uspořádání Československa - pojímán poměrně odlišně, než tomu je v dnešní době. S tím také souvisela nižší právní jistota obyvatelstva, kterou měl "na starost" především institut tehdejší tzv. společenské nebezpečnosti. V tomto období také z pohledu dnešní právní vědy docházelo v dané oblasti k narušování dělby moci ve státě. O uvedeném rozdílném pojetí trestného činu v...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
host ::
RSS.