|
|
Optimalizace izolačních metod a PCR metody pro identifikaci CMS u cibule kuchyňské
PETERKA, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací různých metod izolace DNA z různých typů vzorků cibule kuchyňské (Allium cepa L.) a následnou detekcí lokusu Ms a detekcí cytoplazmatické samčí sterility (CMS). Jednotlivé provedené typy extrakcí DNA a jejich výsledky byly mezi sebou porovnány a vyhodnoceny. Nejkvalitnější DNA byla izolována z listů pomocí metody CTAB-PVP. Tyto testovací vzorky se také využily pro PCR pro detekci CMS a lokusu Ms za použití několika různých markerů, které se mezi sebou porovnávaly. Nejvhodnější markery se následně využily v PCR pro hlavní vzorky. Izolace DNA metodou CTAB-PVP se využila i pro další izolaci DNA z hlavních vzorků cibule kuchyňské, jimiž byly dvě sterilní linie a čtyři fertilní linie. Extrahovaná DNA z těchto vzorků se nejprve využila pro detekci lokusu Ms. Detekce se provedla pomocí markeru AcSKP1. Vzorky byly odebírány v průběhu několika týdnů. Lokus Ms byl detekován u všech vzorků (C1C6), bez ohledu na stáří rostliny. Nicméně u vzorků z linií označených jako C2, C4 a C5 byl detekován lokus Ms v různých podobách zygotnosti. Dále byly vzorky DNA využity pro detekci CMS v rostlinách a určil se typ CMS. Pro tuto detekci se využili markery cob a orfA501. Pomocí těchto markerů se zjistilo, že linie, které byly deklarovány jako sterilní (linie označeny C1 a C4) jsou skutečně sterilní a mají typ sterility CMS-T. U linií C2, C3 a C6, které byly označovány jako fertilní se detekovaly i sterilní vzorky. To znamená, že tyto linie nejsou 100% fertilní. U linie označené jako C5 nebyla detekována žádná sterilita ani u jednoho ze vzorků.
|
|
|
Vztah typu locus of control na výskyt depresivity u neplodných osob
Blašková, Ivana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu neplodnosti a její léčby. Teoretická i empirická část chce postihnout ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část poskytuje přehled klíčových informací důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Zaměřujeme se na depresivitu v souvislosti s neplodností a její léčbou a dále na typ locus of control ve vztahu k prožívané míře depresivity. V empirické části je naším cílem popsat míru depresivity, zjistit typ locus of control u dvou námi získaných souborů žen a postihnout možné souvislosti. Výběrový soubor je tvořen 58 ženami, které se v současné době léčí pro neplodnost a kontrolní soubor je složen z 58 zdravých žen. Sběr dat proběhl za pomoci těchto metod - Beckův inventář depresivity (BDI-II), Rotterovo Internalita-externalita škály a anamnestického dotazníku. Na podkladě získaných dat jsme objevili jistá specifika v míře depresivity a typu locus of control u těchto souborů žen.
|
|
|
Náhradní mateřství v České republice - Etické otázky náhradního mateřství
BARCZIOVÁ, Aneta
Tato práce má teoretický charakter a zabývá se problematikou náhradního mateřství v České republice. Cílem je přiblížit podstatné etické problémy a ukázat, jak je institut náhradního mateřství právně upraven. Dále se tato práce věnuji roli, jakou v institutu hraje sociální pracovník a v neposlední řadě se také zabývá rodinou, která je jedinečnou a nenahraditelnou institucí. Je známo, že v dnešní době stoupá počet neplodných párů a náhradní mateřství je jednou z metod pomoci v neplodnosti, při které se i tyto páry mohou stát rodiči. V České republice je ale institut náhradního mateřství jen minimálně upraven zákony a pro mnoho lidí z celého světa je eticky nepřijatelné. V práci upozorňuji na to, že je důležité, aby byl v budoucnu institut náhradního mateřství zcela právně upraven, aby nedocházelo k jakémukoliv zneužití tohoto institutu a aby se předcházelo negativním dopadům, které by mohly nastat.
|
|
|
The effects of epigenetic factor PRDM9 on the fertility of rodent females
Gašić, Srdan ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent) ; Fulková, Helena (oponent)
Gen Prdm9 kóduje histon-3-lyzin-4,36-trimetyltransferázu, která specifikuje místa meiotické rekombinace a iniciuje programované dvouřetězcové zlomy (DSB) u myší, potkanů a lidí. Někteří obratlovci ztratili Prdm9 během evoluce, ale neztratili plodnost, zatímco odstranění funkce Prdm9 u C57BL/6 (B6) a dalších myší způsobuje sterilitu. Důvody pro tyto druhově specifické rozdíly v plodnosti nejsou známé. Abychom objasnili tyto různé požadavky na funkci Prdm9 pro plodnost, vytvořili jsme mutanty Prdm9 v jiném savčím druhu, Rattus norvegicus, kmeni SHR/OlaIpcv. Vyřazení funkce Prdm9 nezrušilo kompletně plodnost u potkanů (jako u B6 myší). Demonstrovali jsme, že ztráta potkaního PRDM9 zpozdila samičí meiózu a způsobila synapsi a defekty opravy DSB, které vedly k významné ztrátě oocytů. Na rozdíl od B6 myších Prdm9-deficientních oocytů však více (cca 10-15%) mutantních potkaních pachytenních oocytů synapsovalo své chromozomy a opravovalo DSB - na úrovně podobné kontrolám. Proto si samice potkanů bez PRDM9 udržely některé oocyty až do dospělosti a porodily potomky, zatímco B6 myši ztratily oocyty v době kolem narození. Nicméně oocyty dospělých mutantních potkanů byly spotřebovány dříve než oocyty dospělých kontrolních potkanů. Potkaní samice tak v nepřítomnosti PRDM9 trpěly předčasným ovariálním selháním...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent)
Toxoplasma gondii je u lidí v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších parazitických prvoků. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. Současné studie naznačují, že by mohla ovlivňovat plodnost člověka. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence toxoplazmózy ve skupinách žen a mužů s problémy s plodností, a také zda má Toxoplasma gondii vliv na konkrétní parametry plodnosti. U žen byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem nalezených oocytů ve folikulech. U mužů s diagnostikovanou patologií ve spermatu byla odhalena statisticky významná negativní závislost mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem morfologicky normálních spermií. Zdá se, že latentní toxoplazmóza u mužů navíc prohlubuje negativní vliv kouření tabáku na plodnost. Zhoršení plodnosti u mužů by mohlo být výsledkem manipulační aktivity Toxoplasma gondii, která vede v důsledku snížené schopnosti otěhotnět k častějšímu pohlavnímu styku. Mohlo by tím častěji docházet k případnému pohlavnímu přenosu, který je v současné době navrhovaný jako jeden z možných způsobů přenosu toxoplazmózy.
|
|
|
Vztah typu locus of control na výskyt depresivity u neplodných osob
Blašková, Ivana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu neplodnosti a její léčby. Teoretická i empirická část chce postihnout ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část poskytuje přehled klíčových informací důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Zaměřujeme se na depresivitu v souvislosti s neplodností a její léčbou a dále na typ locus of control ve vztahu k prožívané míře depresivity. V empirické části je naším cílem popsat míru depresivity, zjistit typ locus of control u dvou námi získaných souborů žen a postihnout možné souvislosti. Výběrový soubor je tvořen 58 ženami, které se v současné době léčí pro neplodnost a kontrolní soubor je složen z 58 zdravých žen. Sběr dat proběhl za pomoci těchto metod - Beckův inventář depresivity (BDI-II), Rotterovo Internalita-externalita škály a anamnestického dotazníku. Na podkladě získaných dat jsme objevili jistá specifika v míře depresivity a typu locus of control u těchto souborů žen.
|
host ::
RSS.