|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Nedokonalosti trhu práce se zaměřením na odbory
VÁCHOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá nedokonalostmi trhu práce, konkrétně pak odbory. Cílem je určit úlohu a funkci odborů v České republice. Teoretická část práce se zabývá ekonomickou terminologií z oblasti trhu práce. Vysvětluje rozdíl mezi trhem práce v dokonalých a nedokonalých podmínkách a popisuje příčiny a dopady jeho nedokonalostí. Závěr teoretické části se zaměřuje již na problematiku odborů, jejich ekonomické postavení, právní úpravu a používané strategie. Praktická část popisuje historii odborů ve světě, především pak v České republice. Nabízí náhled na odborovou organizovanost v USA a Evropě, která je doložená vývojem počtu odborářů včetně aktuálních dat. Vzhledem k zaměření práce na Českou republiku, pojednává práce dále o největší organizace odborů ČMKOS, jejích cílech a aktivitách. Praktická část je pomyslně rozdělena do dvou částí pro zachování objektivity, a sice na část poukazující na pozitivní vliv odborů a část, která dokládá jejich negativní dopad na trh práce. Závěr práce nastiňuje trend trhu práce a odborové organizovanosti.
|
|
|
Odbory a kolektivní vyjednávání
Pavlíková, Gabriela ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mikuláštík, Robert (oponent)
Odborové hnutí je součástí moderní společnosti, podílelo se na jejím formování a stále si v ní uchovává značný vliv. Odbory prošly složitým vývojem a v současné době prožívají soustavný pokles stavu členské základny, který lze vysvětlit zejména demografickými vlivy, restrukturalizací průmyslu a zvýšenou tendencí populace k individuálnímu řešení důležitých otázek. Odbory jsou respektovány jako partner v procesu kolektivního vyjednávání a jak ukazují poznatky z kolektivních smluv a informace zaslané odborovými funkcionáři, jsou v řadě oblastí velmi silným hráčem. Nebyly sice zachyceny informace o znalosti moderních vyjednávacích modelů, odboráři však postupují pragmaticky, zaměřují se zejména na otázku mezd a dalších požitků a sázejí na vyjednavačské schopnosti svých předáků. Odborové organizace poskytují svým členům a dalším pracovníkům značný stupeň ochrany, jejich působení však má významné negativní stránky. Vytvářejí monopol na straně nabídky práce s dopadem do rigidity mezd a strukturální nezaměstnanosti, podporují existenci privilegovaných skupin pracovníků a vynucené výhody se promítají do ceny zboží a služeb. Jejich působení tak stojí proti efektivní alokaci pracovní síly a přináší významné celospolečenské dopady. Tváří v tvář rostoucí mezinárodní konkurenci proto stojí Evropa před složitým rozhodováním o míře sociálna v tržním systému, které může být v blízkém časovém horizontu ovlivněno hlubším pochopením nutnosti změn. K tomu mohou přispět informace z ekonomického prostředí, ve vzdálenějším horizontu pak pravděpodobně i nástup nové generace s volnějším vztahem k myšlence solidarity.
|
host ::
RSS.