|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Petrmichl, Václav ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů. V rámci první kapitoly jsou podány teoretické základy institutu správního uvážení, jakož i rozbor principu jeho fungování. Dále v textu jsou popsány základní pojmové znaky správního uvážení, mezi které patří právní podklad jako předpoklad existence správního uvážení, relativní volnost při rozhodování, skutečnost, že správní uvážení není automatickým atributem rozhodovacích procesů v oblasti veřejné správy, existence limitů pro aplikaci správního uvážení jakož i povinnost řádně odůvodnit postup, založený na uplatnění diskreční pravomoci. Druhá kapitola pojednává o významu neurčitých právních pojmů, procesu jejich interpretace a subsumpce skutkového stavu pod tyto pojmy. Třetí kapitola se věnuje koexistenci správního uvážení a neurčitých právních pojmů v právním ustanovení. Rozebrán je jejich vzájemný vztah, jakož i správná časová souslednost jejich aplikace. V kapitole čtvrté je pojednáno o procesu volného hodnocení důkazů, jelikož jde o procesní činnost, která má návaznost na zkoumané téma. Kapitola pátá a šestá je věnována správnímu uvážení a neurčitým právním pojmům z pohledu normotvůrce. Kapitola sedmá se zabývá uplatňováním institutu správního uvážení v různých typech správního řízení. Kapitola osmá je pak...
|
|
|
Správní tresty za přestupky a ochranná opatření
Čvančara, Michal ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
1 Abstrakt - Správní tresty za přestupky a ochranná opatření Cílem této práce je představit jednotlivé správní tresty a ochranná opatření za přestupky. Vzhledem k rozsahu zadaného tématu je práce zaměřena na jednotlivé druhy správních trestů a ochranných opatření, zkoumá jednotlivé podmínky pro jejich uložení a všímá si možných rozporů v zákonné úpravě. Práce se nevěnuje problematice ukládání správních trestů, jejíž kritéria jsou uvedena v § 37 až 44 přestupkového zákona a slouží pro určení konkrétního druhu a výměry správních trestů, rovněž je upuštěno od problematiky souběhu přestupků. V úvodní kapitole je nastíněna definice a problematika správněprávní odpovědnosti a základní otázky správního trestání jako součásti činnosti orgánů veřejné správy. Pojednáno je o obdobnosti principů trestního práva s přestupkovým právem, jejichž následkem je obvykle možnost analogického využití principů trestního práva i pro oblast správního trestání. Prostor je věnován základním pramenům správního trestání se zaměřením na oblast správních trestů a ochranných opatření. Následující kapitoly se vždy věnují jednomu ze správních trestů uvedených v § 35 přestupkového zákona. Každá kapitola začíná obecným popisem správního trestu a vyjmenovává jeho hlavní účely, pro něž byl zvolen právě tento, a ne jiný správní trest. Následně...
|
|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Šulda, Mirek ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zaobírá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů, coby právních institutů, bez kterých by veřejná správa v podmínkách ustavičně měnících se společenských vztahů jen ztěžka mohla naplnit své cíle a současně se nedopustit nedovolených intervencí do práv a svobod jednotlivců. V první a zároveň nejrozsáhlejší kapitole je nejprve vyložen pojem správního uvážení a vysvětlena potřeba jeho zařazení do právní úpravy. Tato kapitola poté pokračuje menším exkurzem do historie, jehož smyslem je připomenutí přelomových okamžiků souvisejících s vývojem správního uvážení, a to za účelem získání komplexní znalosti o tomto institutu. V následujícím textu je demonstrován rozsah možného uplatnění tohoto právního jevu a je věnována pozornost též jeho zakotvení v právním předpise, jakož i možnost seznání jeho existence pomocí pro něj charakteristické terminologie. Autor dále popisuje základní pojmový znak správního uvážení v podobě relativní volnosti při rozhodování, kdy správní orgán nefunguje na bázi pouhého naprogramovaného stroje, který bezduše lpí na liteře zákona a samovolně podřazuje konkrétní skutkovou podstatu pod ustanovení obecného předpisu. Na závěr první části diplomové práce jsou vyjádřeny předpoklady pro řádné užití diskrečního oprávnění, pod které autor...
|
|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Petrmichl, Václav ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů. V rámci první kapitoly jsou podány teoretické základy institutu správního uvážení, jakož i rozbor principu jeho fungování. Dále v textu jsou popsány základní pojmové znaky správního uvážení, mezi které patří právní podklad jako předpoklad existence správního uvážení, relativní volnost při rozhodování, skutečnost, že správní uvážení není automatickým atributem rozhodovacích procesů v oblasti veřejné správy, existence limitů pro aplikaci správního uvážení jakož i povinnost řádně odůvodnit postup, založený na uplatnění diskreční pravomoci. Druhá kapitola pojednává o významu neurčitých právních pojmů, procesu jejich interpretace a subsumpce skutkového stavu pod tyto pojmy. Třetí kapitola se věnuje koexistenci správního uvážení a neurčitých právních pojmů v právním ustanovení. Rozebrán je jejich vzájemný vztah, jakož i správná časová souslednost jejich aplikace. V kapitole čtvrté je pojednáno o procesu volného hodnocení důkazů, jelikož jde o procesní činnost, která má návaznost na zkoumané téma. Kapitola pátá a šestá je věnována správnímu uvážení a neurčitým právním pojmům z pohledu normotvůrce. Kapitola sedmá se zabývá uplatňováním institutu správního uvážení v různých typech správního řízení. Kapitola osmá je pak...
|
|
|
Správní uvážení
Gregor, Adam ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Předkládaná rigorόzní práce, kterou jsem nazval "Správní uvážení", se zabývá stejnojmenným institutem obecného správního práva. Správní uvážení, nebo - li diskreční pravomoc, je fenomén, který veřejnou správu ve větší či menší míře provázel po celou dobu jejího vývoje. Jistě se jedná o naprostou nezbytnost, bez které by byla vrchnostenská činnost paralyzována. Je tomu tak z důvodu složitosti společenských vztahů, které v jejich nekonečné variabilitě není možné předpokládat (pouze) přesnou a komplexní právní regulací. Po krátkém úvodu připomínám dvě pojetí veřejné správy, přičemž důraz je kladen na veřejnou správu ve smyslu materiálním, protože správní uvážení je vždy součástí pravomoci správního orgánu. Kapitola druhá čtenáře seznamuje s povahou správního uvážení jako institutu. Zvolenou metodou je stručná charakteristika a následné odlišení diskreční pravomoci od dalších "forem volnosti", se kterými se v rámci výkonu veřejné správy můžeme taktéž setkávat. Následující kapitola se věnuje rozsahu diskreční pravomoci a objasňuje, jakým způsobem zákonodárce vymezuje prostor, ve kterém se uvážení může uplatnit, což souvisí se stěžejní otázkou volnosti a vázanosti. Ve čtvrté (a nejobsáhlejší) kapitole podrobněji charakterizuji kritéria (hlediska), jež musí být správním orgánem při vyplňování svěřeného...
|
|
|
Postupy veřejné správy v oblasti veřejné podpory
Koutná, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent)
1 ABSTRAKT Rigorózní práce na téma: Postupy veřejné správy v oblasti veřejné podpory Autor: Martina Koutná Hlavním cílem rigorózní práce na téma "Postupy veřejné správy v oblasti veřejné podpory" je analyzovat problematiku investičních pobídek v České republice z pohledu pravidel veřejné podpory a důvodů této regulace. Hlavní pozornost je věnována systému investičních pobídek dle zákona o investičních pobídkách v kontextu s obecnou problematikou veřejné podpory. Práce se zaměřuje na aplikaci správního řádu na zákon o investičních pobídkách a analyzuje postup veřejné správy při poskytování dotací na základě rozpočtových pravidel. Cílem práce je analyzovat diametrálně odlišný přístup při poskytování investičních pobídek a při poskytování dotací a upozornit na klíčové rozdíly, zejména na to, že na proces poskytování investičních pobídek se použije správní řád a proces podléhá soudnímu přezkumu, zatímco v případě poskytování dotací je správní řád i soudní přezkum vyloučen. V souvislosti s poskytováním dotací je kriticky zhodnocena "protikorupční novela" rozpočtových pravidel a autor práce upozorňuje na její protiústavnost. Mimo jiné rigorózní práce upozorňuje na fakt, že pravidla veřejné podpory aplikovaná na systém investičních pobídek, a to především v oblasti poskytování slevy na dani z příjmů právnických...
|
host ::
RSS.