|
|
Společná obranná politika v kontextu práva EU
Syruček, Václav ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
177 Společná obranná politika v kontextu práva EU Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá společnou obrannou politikou v kontextu práva EU. Společná obranná politika je zatím nevytyčená oblast společné obranné a bezpečnostní politiky EU. První část práce je věnována nutné teorii bezpečnostní politiky, teoretickému konceptu grand strategy, strategii odstrašování a stručným dějinám bezpečnostní integrace Evropy, až po vznik Evropské unie, a čím dál extenzivnější právní úpravě oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky. Zvláštní důraz je kladen na představení v České republice méně známých konceptů, jako je teorie grand strategy, teoretický přístup k formování strategie ends-ways-means, a výzkumu míru. Mír je v práci nazírán jako ideální stav, který ale sám o sobě potřebuje širší teoretický výzkum. Pochopení teorie míru je důležité pro chápání kroků, které Evropská unie musí podnikat směrem k potenciálním spojencům a systémovým protivníkům, aby zabezpečila svou suverenitu, demokracii a život, zdraví a majetek svých občanů a obyvatel. Pozitivní mír je budován pomocí soft power a mezinárodní kooperace. Negativní mír je udržován pomocí hard power a strategie odstrašování. Následující části práce jsou věnovány úpravě společné bezpečnostní a obranné politiky v primárním právu EU, zejména Smlouvě o Evropské...
|
|
|
Role Evropské unie v kontextu polsko-běloruské migrační krize
Trávníčková, Magda
Bakalářská práce se zabývá rolí Evropské unie v kontextu polsko-běloruské migrační krize, která započala na začátku srpna 2020. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se práce nejprve věnuje teoretickému vymezení migrace včetně její historie, příčin a důsledků. Dále jsou odlišeny pojmy migrant a uprchlík a také je zde definována migrační politika. V této části jsou také popsány migrační politiky všech zúčastněných stran a význam společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie v rámci řízení migrace a řešení migračních krizí. Dále pak následuje představení vývoje vzájemných vztahů mezi Polskem, Běloruskem a Evropskou unií. Následně se práce zabývá rozborem samotné migrační krize včetně jejích příčin, zainteresovaných stran a jejich zájmů. V poslední kapitole jsou pak analyzovány dopady této krize na vztahy obou zainteresovaných států a role Evropské unie v rámci této krize.
|
|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
|
|
Změny v SZBP v Lisabonské smlouvě
Jirsenská, Lucie ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
práce v českém jazyce Snaha o postavení Evropy jako významného globálního hráče v rámci systému mezinárodních vztahů provází evropskou integraci od jejího počátku. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a její předchůdkyně, Evropská politická spolupráce, jsou mimořádně důležitou složkou procesu evropské integrace. Tato snaha se přetváří již v nutnost, stejně tak jako hledání cesty, jak nejlépe zefektivnit, zpružnit a nadále rozvíjet unijní vnější vztahy tak, aby Evropa mohla být silným, koherentním a důvěryhodným hráčem s náležitou vahou v mezinárodním systému. Pro účely diplomové práce jsem se pokusila nastínit hlavní změny v oblasti SZBP, které přinesla Lisabonská smlouva, přičemž oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vojenské aspekty, jsem záměrně ponechala stranou. V první části této práce jsem stručně shrnula historický vývoj procesu evropské integrace v zahraničně-politických vztazích, přičemž jsem se snažila zdůraznit specifické instituty v oblasti SZBP a poskytnout základní teoretická východiska, důležitá pro představu o postavení SZBP. Ve druhé kapitole jsem se pokusila ohraničit oblast SZBP, resp. vnějších vztahů prostřednictvím jejich avizovaných cílů ve smlouvě. Vzhledem k absenci smluvního zakotvení cílů, event. zásad explicitně stanovených pro oblast SZBP a...
|
|
|
Zahraniční a bezpečnostní politika EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu
Vyšinková, Jindra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA EU S OHLEDEM NA LISABONSKOU SMLOUVU Společná zahraniční a bezpečnostní politika je důležitou součástí evropského integračního procesu. Jedná se o specifickou oblast činnosti EU, která byla vytvořena Maastrichtskou smlouvou jako druhý pilíř EU. Unii je neustále vyčítán nedostatek koherence jejích vnějších akcí a zároveň je nucena čelit na mezinárodním poli novým výzvám. Cílem této práce je podat přehled o oblasti SZBP s důrazem na změny, které byly představeny Lisabonskou smlouvou. Pozornost bude věnována především několika základním otázkám. První otázka se týká vývoje oblasti SZBP a její předchůdkyně - evropské politické spolupráce. Historické ohlédnutí pomůže lépe pochopit úskalí, kterými si musela oblast zahraniční a bezpečnostní politiky projít od prvních prvopočátků až do dnešní doby. Druhá otázka se týká nově explicitně přiznané právní subjektivity Unie a důsledkům, které s sebou toto její zakotvení přináší včetně popsání sporné situace, která ohledně právní subjektivity Unie existovala před Lisabonskou smlouvou. Hlavní pozornost bude věnována otázkám institucionální struktury v oblasti SZBP a jejím specifikům, zejména s ohledem na inovovanou funkci Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a nově vzniklou Evropskou službu pro vnější činnost....
|
|
|
Vliv Evropské unie na Blízkém východě (v kontextu ekonomicko-politické spolupráce a Unie pro Středomoří)
Gajdáčková, Zuzana ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na Blízkém východě" zpracovává problematiku role a vlivu Evropské unie (EU) v regionu. Práce dokazuje, že Evropa, resp. EU měla a má trvalé zájmy na Blízkém východě a že její vliv v blízkovýchodním regionu od 90. let 20. století významně posiluje, a to i díky vznikající společné politice EU vůči tomuto regionu. Rostoucí vliv EU na Blízkém východě bude zkoumán prostřednictvím zahraniční politiky EU s akcentem na její ekonomické a politické, resp. bezpečnostní cíle. Práce vyzdvihuje mocensko- politické a civilizačně-kulturní vazby mezi regiony jako základ pro porozumění komplexnosti vlivu EU na region. Dále výzkum charakterizuje zahraniční politiku EU na Blízkém východě z hlediska vzniku a vývoje, aktérů, nástrojů a ekonomických a politických, resp. bezpečnostních cílů. Z hlediska ekonomických cílů se práce věnuje zejména energetickým vazbám se zaměřením na ropu a zemní plyn. Z hlediska politických, resp. bezpečnostních cílů, práce prokazuje, že EU na počátku 21. století zvýšila svou přítomnost na Blízkém východě, především prostřednictvím civilních misí v Palestině a Iráku. Vznik Unie pro Středomoří v roce 2008, která má za cíl institucionalizovat již probíhající spolupráci mezi EU a středomořským prostorem, zdůrazňuje fakt, že snahy EU v regionu jsou...
|
|
|
Vývoj společné bezpečnostní politiky EU po roce 2014
Kříž, Zdeněk ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na vývoj společné bezpečnostní politiky EU v letech 2014- 2019. Jejím cílem je přispět k hlubšímu porozumění rapidního progresu Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v posledních letech a dále k vysvětlení jejich současného fungování. Toho se práce snaží docílit prostřednictvím tří dominantních proudů teorie nového institucionalismu (historický, racionalistický a sociologický), které se již prokázaly jako teorie schopné objasnit evropský integrační proces. Práce zkoumá proces bezpečnostní integrace a její posilování skrze vytváření nových nástrojů a strategií v bezpečnostně-politické dimenzi, přičemž se pomocí každé teoretické varianty soustředí na rozdílné otázky a jinou část reality, čímž dochází ke komplexním vysvětlením. Základní výzkumná otázka, která práci řídí, je stanovena následovně: Jak můžeme vysvětlit bezprecedentní rozvoj společné bezpečnostní politiky EU pomocí dominantních proudů teorie nového institucionalismu v období 2014-2019? Z metodologického hlediska se jedná o jednopřípadovou kvalitativní studii.
|
|
|
Hodnocení úspěchu misí EUBAM a EUFOR
Jílková, Klára ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením misí Evropské unie a to přesněji misí EUBAM Moldova-Ukraine a EUFOR Althea. Jako metoda výzkumu práce byla zvolena komparace dvou případových studií. Práce se nejdříve zabývá hodnocením jednotlivých misí a poté porovnává výhody a nevýhody civilní mise a vojenské operace. Tyto dvě případové studie byly vybrány z toho důvodu, jelikož země, ve kterých dané mise působí, jsou sobě navzájem geograficky blízké a taktéž se jedná o sousední země Evropské unie, které by se v budoucnu mohly stát potenciálními členskými státy. Mise jsou v práci hodnoceny na základě předem stanovených kritérií, které byly vybrány na základě analýzy literatury, podle autorkou sestavené stupnice. Nedílnou součástí práce je stručný úvod do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, na který navazují případové studie a jejich hodnocení. Poslední kapitolou práce je komparace, která porovnává výhody a nevýhody civilní mise EUBAM Moldova-Ukraine a vojenské operace EUFOR Althea. Bakalářská práce dochází k závěru, že silné a slabé stránky má jak civilní mise, tak i vojenská operace v mnoha případech zcela odlišné.
|
|
|
Zahraniční a bezpečnostní politika EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu
Vyšinková, Jindra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA EU S OHLEDEM NA LISABONSKOU SMLOUVU Společná zahraniční a bezpečnostní politika je důležitou součástí evropského integračního procesu. Jedná se o specifickou oblast činnosti EU, která byla vytvořena Maastrichtskou smlouvou jako druhý pilíř EU. Unii je neustále vyčítán nedostatek koherence jejích vnějších akcí a zároveň je nucena čelit na mezinárodním poli novým výzvám. Cílem této práce je podat přehled o oblasti SZBP s důrazem na změny, které byly představeny Lisabonskou smlouvou. Pozornost bude věnována především několika základním otázkám. První otázka se týká vývoje oblasti SZBP a její předchůdkyně - evropské politické spolupráce. Historické ohlédnutí pomůže lépe pochopit úskalí, kterými si musela oblast zahraniční a bezpečnostní politiky projít od prvních prvopočátků až do dnešní doby. Druhá otázka se týká nově explicitně přiznané právní subjektivity Unie a důsledkům, které s sebou toto její zakotvení přináší včetně popsání sporné situace, která ohledně právní subjektivity Unie existovala před Lisabonskou smlouvou. Hlavní pozornost bude věnována otázkám institucionální struktury v oblasti SZBP a jejím specifikům, zejména s ohledem na inovovanou funkci Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a nově vzniklou Evropskou službu pro vnější činnost....
|
|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
host ::
RSS.