|
|
Produkt cestovního ruchu v turistickém informačním centru České Budějovice
KRÁLOVÁ, Miroslava
Tématem bakalářské práce je Produkt cestovního ruchu turistickém informačním centru, zvolena byla destinace Českobudějovicko. Oblast byla vybrána proto, že právě České Budějovice a jejich okolí hrají důležitou roli v cestovním ruchu Jihočeského kraje, protože nabízí návštěvníkům nepřeberné množství kulturních a přírodních atraktivit. Destinace je dobře přístupná ze severu republiky a zároveň také od našich jižních sousedů {--} Rakušanů. Čeští, ale i zahraniční návštěvníci zde naleznou malebnou krajinu, která, narozdíl od jiných, není poničena těžkým průmyslem. Setkají se zde s rozmanitými druhy rostlin a živočichů a v neposlední řadě také s osobitým folklorem s tradicemi, které místní obyvatelé po staletí dodržují. Region nabízí množství značených cyklistických a turistických stezek, což uvítají hlavně lidé preferující aktivní a zdravější styl života. Je zde nepřeberně mnoho možností provozování vodních sportů, ať už na řekách nebo rybnících. Oblíben je samozřejmě také rybolov. Cílem bakalářské práce je vystihnout významné přírodní (morfologické, klimatické, hydrologické, biologické) a společenské atraktivity na Českobudějovicku. Posoudit jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu. Dalším cílem je provést hodnocení služeb v oblasti cestovního ruchu v Českých Budějovicích a okolí. Jde o ubytování, stravování a dopravní dostupnost. Provést výzkum nabídky produktů a služeb turistického informačního centra v Českých Budějovicích. Dále provést marketingový výzkum návštěvníků, kteří přijíždějí do Českých Budějovic. Zanalyzovat hlavní důvody jejich návštěvy, způsob dopravy, délku pobytu a poptávku po novém produktu. Na základě informací zjištěných ve výzkumu navrhnout vytvoření nového produktu pro vybraný segment turistů.
|
|
| |
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
| |
|
|
Výskyt mihule potoční [Lampetra planeri (BLOCH, 1784)] v Novohradských horách
Matěnová, V. ; Matěna, Josef
The occurrence of brook lamprey was studied in Novohradské Mountains during 1999-2003. Altogether 83 profiles on 22 second to fourth order brooks and streams were fished by means of electroshockers. The area investigated can be divided into three basins. Significant differences were found between basins with respect to frequency of occurrence and density of lamprey populations. The highest frequency of occurrence was in the Stropnice River basin (6 streams of 8 investigated, average abundance 2598 inds ha-1), followed by the Malše River (4 streams of 8 investigated, average abundance 844 inds ha-1). In the Černá Rivulet basin only in 1 of 6 streams investigated the brook lamprey was found at very low densities - 28 inds ha-1 on average. The lamprey contributed substantially to the whole forming more than 50
|
|
|
Ichtyofauna hraničního úseku řeky Malše
Matěnová, V. ; Matěna, Josef
V létech 2002 a 2003 proběhl ichtyologický průzkum hraniční Malše. V první sezóně bylo sledování zaměřeno na rybí společenstva v podélném profilu celého hraničního toku. Byla zjištěna přítomnost larev mihule potoční, pěti reofilních druhů ryb - pstruh obecný, vranka obecná, lipan podhorní, mník jednovousý, mřenka mramorovaná a ojediněle okoun říční a kapr obecný. Směrem po proudu se počet druhů postupně zvyšoval ze dvou na sedm. Na všech lokalitách početně dominoval pstruh. Populace pstruha měla harmonické složení. Délková a věková analýza prokázala nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou tohoročků jeho přirozenou reprodukci v toku. Totéž platí i pro vranku, lipana a mníka. Následný průzkum v roce 2003 zaměřený speciálně na mihuli pod obcí Leopoldschlag prokázal, že populace zde nebyla zásadně negativně ovlivněna povodní. Hraniční Malše představuje antropogenně málo ovlivněný tok, který poskytuje podmínky pro přirozenou reprodukci druhů, které byly nalezeny během průzkumu.
|
|
| |
|
|
Význam regionální gastronomie v jižních Čechách
Mužíková, Jana ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Zábranská, Hana (oponent)
Práce se zabývá gastronomií v cestovním ruchu se zvláštním zaměřením na turistický region jižní Čechy. Zaměřuje se především na typické jihočeské pokrmy, významné regionální potravinářské firmy a na místní gastronomické akce. Praktická část analyzuje současný stav nabídky regionální gastronomie a povědomí místních obyvatel o jihočeské kuchyni.
|
|
|
Postavení zámku Štěkeň v cestovním ruchu
Zamazalová, Jana ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Zámek Štěkeň představuje zajímavou a mnoha lidmi ještě neobjevenou kulturní památku, která se nachází v turistickém regionu Jižní Čechy. Byl postavený v roce 1665 v raně barokním slohu a v současnosti se využívá jako rekreační a vzdělávací dům pro širokou veřejnost. Cílem práce je zhodnotit postavení tohoto zámku v cestovním ruchu Jihočeského kraje, popsat jeho potenciál a možnosti dalšího rozvoje, zanalyzovat, zda je mezi ostatními památkami konkurenceschopný, a navrhnout možná řešení ke zvýšení návštěvnosti této památky.
|
|
|
Postavení města Písku v cestovním ruchu
Sulková, Radka ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Práce v teoretické části rozděluje cestovní ruch podle motivů na jeho účasti. Hlavní část analyzuje postavení města Písku v rámci Jihočeského kraje, vyhodnocuje využití jeho památek. Zabývá se vlivem místních festivalových tradic na rozvoj města. V neposlední řadě přibližuje jeho všestrannou vybavenost pro cestovní ruch a zkoumá materiálně technické zázemí. Součástí práce je rovněž dotazníkové šetření zjišťující zájem všech věkových kategorií české veřejnosti o domácí cestovní ruch.
|
host ::
RSS.