|
|
Jak se bydlí seniorům v Praze a ve Vídni? Komparace bytových politik pohledem teorie sociální konstrukce cílových populací
Matoušová, Daniela ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci designů bytové politiky v Praze a ve Vídni se zaměřením na cílovou skupinu seniorů. Výzkum vychází z teorie sociální konstrukce cílových populací dle Ingram a Schneider, podle níž byla analyzována data. Cílem je zmapovat situaci bydlení seniorů obou měst, identifikovat rozdíly a podobnosti obou designů a navrhnout doporučení bytové politiky vycházející z analýzy. Výzkum je založen jednak na statistických datech, jednak na veřejněpolitických dokumentech a v neposlední řadě na expertních rozhovorech. Práce popisuje teorii sociální konstrukce a zásady komparačního výzkumu, demografické stárnutí a situaci seniorů v oblasti financí, bydlení, zdraví a vzdělanosti. Zvlášť pak líčí pražskou a vídeňskou bytovou politiku, kde se od obecného nastavení těchto politik přesouvá ke konkrétním opatřením týkajícím se seniorů. V poslední části popisuje vybrané prvky policy designu a navrhuje doporučení.
|
|
|
Nezaměstnaní mladí lidé jako cílová skupina veřejné politiky
Stanzel, Jiří ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Nezaměstnaní mladí lidé jako cílová skupina veřejné politiky Abstrakt Mladí lidé do 25 let se v důsledku ekonomické krize stali jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Jejich nevýhodná pozice je způsobena především kvalifikací neodpovídající struktuře trhu práce, nedostatkem pracovních zkušeností a praktických dovedností nebo nereálnými představami mladých o svém uplatnění. V souvislosti s jejich pozicí na trhu práce je často upozorňováno na negativní efekty dlouhodobé nezaměstnanosti na životní dráhu mladých lidí, na riziko nevytvoření pracovních návyků, nebo polevování ve snaze nalézt uplatnění a narůstání pasivity. Nezaměstnaní mladí lidé se tak stali velmi významnou cílovou skupinou veřejné politiky. Diplomová práce využívá teorii sociální konstrukce cílových skupin k vysvětlení procesu tvorby politiky zaměstnanosti vůči mladým lidem. Identifikuje existující sociální konstrukce skupiny nezaměstnaných mladých lidí z pohledu klíčových aktérů politiky zaměstnanosti. Zabývá se tím, jak se tyto konstrukce prosazují v politice zaměstnanosti určené mladým lidem a jaké další faktory mají případně na její podobu vliv.
|
|
|
Vývoj politiky slaďování práce a rodiny u matek s dětmi do čtyř let věku
Hrubá, Kristýna ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Práce se zabývá vývojem politik slaďování práce a rodiny ve vztahu k sociální konstrukci matek s dětmi do čtyř let věku. V první části pojednává o kontextu problému, teoretickém ukotvení a hodnotové orientaci. Druhé části se práce snaží odpovědět na otázky, jak je problematika slaďování práce a rodiny rámována, zda se v postojích společnosti objevují stereotypy, zda se tyto stereotypy objevují u policy makers, jaká je sociální konstrukce matek do čtyř let věku a jak se opatření vztahující se k rodině a práci vyvíjely.
|
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
| |
|
|
Změna sociální konstrukce nezaměstnaných v období krize související s COVID - 19
Schlehrová, Sára-Ráchel ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Změna sociální konstrukce nezaměstnaných v období krize související s COVID-19 reaguje na změny v názorovém mínění české společnosti vůči cílové populaci nezaměstnaných, ke kterým došlo v první polovině roku 2020. Veřejné mínění o nezaměstnaných jako o lidech, kteří jsou líní pracovat, se přeměnilo na mínění mírnější, kdy si skoro polovina společnosti myslí, že lidé jsou nezaměstnaní, protože se jim pouze nedaří sehnat vhodnou pracovní pozici. Náhlé změny ve veřejném mínění a sociální konstrukci mohou být způsobeny médii nebo změnami v policy designu, a tak se text zaměřuje na zmapování změny rámování nezaměstnaných v médiích a změny designu veřejných politik vůči vybrané populaci. Práce vychází z kvantitativní a kvalitativní analýzy nejčtenějších českých deníků (novinové a internetové články) za podpory veřejněpolitické teorie sociální konstrukce cílových populací (SKCP) od autorek Ingram a Schneider. Pomocí tematické analýzy a analýzy rámců popisuje změny v konstrukci a rámování nezaměstnaných a popisuje prvky policy designu (například nástroje, odůvodnění nebo cíle politiky) ve vztahu k nezaměstnaným, které se ve vybraném časovém období let 2017-2020 proměňovaly. Klíčová slova Nezaměstnaní, teorie sociální konstrukce cílových populací, koronavirová krize, tematická analýza,...
|
|
|
Komunikace dětské televize na sociálních sítích: případová studie ČT:D
Polák, Tomáš ; Supa, Markéta (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Tato studie zjišťuje, jak nahlíží jediná veřejnoprávní televize zaměřená na děti v České republice ČT :D na dětské publikum a jakým způsobem tato televize s dětským potažmo dospělým divákem komunikuje. Primární výzkum této studie je kvalitativní povahy. Byla využita případová studie, data byla analyzována tematicky. V rámci studie bylo uskutečněno několik rozhovorů s klíčovými pracovníky televize odpovědnými za komunikaci. Výzkum opřený o přehled literatury objevil, že pracovníci televizi nahlíží na diváka jako na aktivní publikum. Obsah, který vytváří, se pokouší být edutainment. ČT :D následuje světové trendy, a ke komunikaci s dětským divákem využívá ty nejnovější technologie včetně sociálních sítí. Sociální sítě ale nepovažuje ČŤ :D za klíčové prostředky komunikace s dětským divákem vzhledem k věku své cílové skupiny. V rámci paradigmat, které dominují diskurzu nahlížení na dětského diváka byl u ČT :D zjištěn sociální konstruktivismus.
|
|
| |
|
|
Politika sociálního bydlení v ČR a její cílová skupina
Škarýdová, Anna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce "Politika sociálního bydlení v ČR a její cílová skupina" je zaměřena na současný stav systému sociálního bydlení ve vztahu k jejím adresátům. Vychází ze skutečnosti, že v České republice stále není přijat legislativní dokument, který by se problematice sociálního bydlení komplexně věnoval, byť se snahy o jeho zavedení objevují již deset let a současná vláda si přijetí tohoto opatření vytyčila jako jeden ze svých cílů. Práce je postavena na teoreticko - metodologické přístupu sociální konstrukce cílových populací, kdy k vysvětlení současného stavu využívá identifikace narativů neboli postojových rámců, které se mezi tvůrci politi objevují. Tyto narativy jsou chápány jako náhledy sociální reality na zkoumanou realitu vyznačující se vlastní definicí problému, obdobnými postoji, obhajovaným veřejným zájmem a představami o cílové populaci. Práce se zabývá též dopady politických opatření na cílovou populaci; distribucí břemen a výhod, které z nich plynou. Byly identifikovány tři narativy, při čemž sociální konstrukce cílové populace se mezi nimi liší. Ve dvou z nich se dokonce liší i uvnitř narativu, což poukázalo na skutečnost, že značná heterogenita podskupin cílové populace znesnadňuje snahy o přijetí uceleného opatření. Komplikace představuje též fakt, že se tvůrce politik zabývají...
|
host ::
RSS.