| |
|
Banka Slavia 1869 -1918. Podnikání, podnikatelské strategie a sociální zakotvení.
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je případovou studií vývoje Vzájemně pojišťovací banky Slavie v letech 1869-1918. Představuje příspěvek k business history českého podnikání v dlouhém devatenáctém století. Studie sleduje Slavii jako podnikatelský subjekt a zasazuje ho do kontextu pojišťovnictví monarchie. Pozornost je věnována procesu zakládání pojišťovny a jeho předpokladům. Jádro práce představuje analýza podnikatelské strategie managementu podniku v jednotlivých pojistných odvětvích, ve vztahu k investicím i vzhledem ke kartelovým organizacím. Práce zároveň sleduje sociální zakotvení Slavie, jak v sociálních sítích podnikatelstva, tak v klientele, přičemž se zabývá sociálními a kulturními předpoklady šíření pojišťování v české společnosti. Práce z oblasti podnikových dějin, s přesahy do dějin politických a sociálních, je založena především na interpretaci primárních pramenů.
|
|
Banka Slavia 1869 -1918. Podnikání, podnikatelské strategie a sociální zakotvení.
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je případovou studií vývoje Vzájemně pojišťovací banky Slavie v letech 1869-1918. Představuje příspěvek k business history českého podnikání v dlouhém devatenáctém století. Studie sleduje Slavii jako podnikatelský subjekt a zasazuje ho do kontextu pojišťovnictví monarchie. Pozornost je věnována procesu zakládání pojišťovny a jeho předpokladům. Jádro práce představuje analýza podnikatelské strategie managementu podniku v jednotlivých pojistných odvětvích, ve vztahu k investicím i vzhledem ke kartelovým organizacím. Práce zároveň sleduje sociální zakotvení Slavie, jak v sociálních sítích podnikatelstva, tak v klientele, přičemž se zabývá sociálními a kulturními předpoklady šíření pojišťování v české společnosti. Práce z oblasti podnikových dějin, s přesahy do dějin politických a sociálních, je založena především na interpretaci primárních pramenů.
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
|
Havlíčkovo a Masarykovo zpytování Ruska z hlediska orientace české politiky
Smejkalová, Jana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Vnímání Ruska v evropské společnosti procházelo od počátku 19. století výraznými a zajímavými posuny.Cílem této bakalářské práce je vystihnout specifické české tendence ve vymezování se vůči ruské velmoci, zmapovat posuny ve vztahu k Rusku a zpytování českých představitelů pozice Ruska z hlediska orientace české politiky. Cílem práce je definovat tento vztah z úhlu pohledu vrcholných představitelů české politiky, především Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka. Prostor však bude věnován i dalším významným osobnostem, mezi něž patří František Palacký či Karel Kramář.
|
| |
| |