|
|
Senecův ideál ušlechtilého ducha a problém výchovy
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu římského stoického filosofa Senecy, detailněji pak pracuje s jeho mravní filosofií. Otevřena jsou například témata, jak podle něj dosáhnout klidné mysli, trvalé radosti, či v čem spočívá pravé štěstí. Diplomová práce si klade za cíl zamyslet se nad tím, o jakou proměnu člověka dle Senecy ve výchově jde a jak k výchově patří ctnost ve stoickém smyslu, a rovněž jak to celkově proměňuje život člověka. Diskutován je v práci také Seneca jako vychovatel císaře Nerona. Prostřednictvím Senecových Dopisů Luciliovi (Epistulae Morales ad Lucilium) a spisu O duševním klidu pak postihuji jeho etické i didaktické zásady. V práci se mimo jiné snažím odpovědět i na otázku, co je míněno antickou filosofií, neboť ta je ve své podstatě jiná než filosofie v akademickém pojetí, jak ji známe dnes. Pro stoiky tvořila filosofii totiž nejen část teoretická, ale patřila k ní i praktická cvičení. Doslova bychom řekli, že tehdejší filosofové žili otázkou Jak dobře žít? Tato souvislost života, filosofie a vzdělávání, která se nám u Senecy zjevuje, je dalším z témat, kterým se věnuji. KLÍČOVÁ SLOVA Seneca, helénistická filosofie, stoicismus, ideál ušlechtilého ducha, výchova
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
host ::
RSS.