|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity
Palata, Luboš ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoritativním režimem druhé československé republiky (1938-1939) v její české části, důvody jeho vzniku, jeho popisem, zasazením do dobového kontextu. Ukazuje podíl katolických politických a společenských elit na jeho vytváření i na snaze o prosazení křesťanského charakteru nového režimu. Bere přitom v úvahu tehdejší kritické postoje katolické církve k demokracii, porovnává autoritativní režim druhé republiky s obdobnými režimy v tehdejší Evropě a pokouší se o morální a etické hodnocení tehdejších postojů českých katolických elit. Práce věnuje také pozornost protižidovským a protiromským opatřením druhé republiky. A pokouší se z vývoje za druhé republiky vyvodit poučení pro dnešek. Klíčová slova druhá republika, autoritativní režim, katolíci, katolické elity, Strana národní jednoty, stavovský stát, antisemitismus, Československá strana lidová, Stašek, Šrámek, Mnichov, Hácha
|
|
|
Milena Jesenská a její tvorba v Lidových novinách a Přítomnosti
Němečková, Sára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá publicistickou tvorbou Mileny Jesenské v Lidových novinách a časopise Přítomnost v letech 1929 - 1930 respektive 1937 - 1939. V textech Mileny Jesenské lze nalézt řadu opakujících se témat, které mají z velké části základ v jejím životě. Tvorbou se také line neustálá potřeba pomáhat svému okolí a ochraňovat slabší, která je i podle řady autorčiných životopisů pro Milenu Jesenskou zcela klíčová. Autorka v letech 1929 - 1930 stála v čele ženské rubriky Lidových novin a snažila se bojovat za změnu podoby a významu této rubriky v tehdejším tisku, výrazným tématem v její tvorbě je problematika moderní ženy a jejího postavení v tehdejší společnosti. Práce se zabývá také ohlasy společenských poměrů a historických událostí ve zkoumaných textech. Politicky laděné úvahy či reportáže Mileny Jesenské v časopise Přítomnost přináší autentický pohled na tehdejší atmosféru v československé společnosti.
|
|
|
Druhá československá republika v teoretické perspektivě
Duraj, Matouš ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se bude zabývat tématem druhé československé republiky coby případu autoritářské situace, která předchází autoritářskému režimu. Režim druhé republiky bude srovnáván s podobnými případy v podobě meziválečného Portugalska a Rakouska. Budou zde zkoumány podmínky vzniku demokracie a jejího udržení, vliv jednotlivých proudů nedemokratické pravice na zhroucení demokracie, autoritářskou situaci a budování autoritářského režimu. Nakonec bude ještě rozebráno přejímání prvků fašistického politického stylu jednotlivými probíranými režimy.
|
|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
host ::
RSS.