|
|
Vliv morfometrických změn šedé a bílé hmoty na funkční konektivitu mozku u schizofrenie
Görnerová, Natálie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Filip, Pavel (oponent)
Více než století po vymezení konceptu schizofrenie (SZ) zůstává její etiologie, neuropatologie a patofyziologie do značné míry neobjasněná. Teoretická část práce přináší přehled současných znalostí o klasifikaci a patofyziologii SZ se zvláštním zřetelem věnovaným strukturálním a funkčně zobrazovácím metodám. Zobrazovací nálezy se shodují na tom, že u SZ dochází k redukci šedé hmoty, poruše integrity bílé hmoty a snížení inter-regionální funkční konektivity (FC). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou změny FC od počátku spojené se strukturálními změnami mozku (které jsou jednoznačně potvrzené již před propuknutím nemoci), nebo zda se vyvíjí až s chronifikací SZ. Současně není jasná souvislost mezi narušením FC a prožitkem "jáství", jako možnou jádrovou symptomatikou SZ. Rovněž je nebytné vyvíjet efektivní metody prevence relapsu s cílem zabránit progresi neurobiologických změn mozku. V návaznosti na uvedené otázky zahrnovala praktická část práce celkem tři cíle, v rámci kterých jsme studovali tři odlišné skupiny nemocných. V první skupině pacientů po první epizodě schizofrenie (FES) jsme hodnotili souvislost mezi morfologickými změnami šedé a bílé hmoty mozku a funkční konektivitou. V téže populaci jsme pak studovali změny regionální mozkové konektivity v kontextu narušeného prožitkem "jáství". Druhá...
|
|
|
Duševní poruchy očima soudobé společnosti
HAJSÁK, Radek
Bakalářská práce se zabývá problematikou postojů a stigmatizace k vybraným duševním poruchám, konkrétně ke schizofrenii a depresi. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve věnuje zastřešujícímu tématu stigmatizace a jejím důsledkům u duševně nemocných. Dále se tato část postupně věnuje jednotlivým duševním poruchám a jejich komplexnímu popisu. U těchto kapitol závěrem dochází k propojení stigmatizace s konkrétní duševní poruchou. Empirická část má kvantitativní charakter, jenž je realizován skrze metodu sémantického diferenciálu. Práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké postoje zaujímá současná společnost k jednotlivým duševním poruchám. Dále se zaměřuje na zjištění rozdílů mezi vnímáním těchto dvou poruch, odlišností v odpovědích respondentů na základě jejich sociodemografických charakteristik, jako je pohlaví, věk, nejvyšší započaté vzdělání a velikost sídla (trvalého bydliště). Závěrem se zaměřuje na odlišnosti v odpovědích na základě osobní zkušenosti s jednotlivými poruchami.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna pro osoby s duševní poruchou
PEKÁRKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou. Účelem sociálně terapeutické dílny jako ambulantní sociální služby je dlouhodobá a pravidelná podpora týkající se zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie, a to s ohledem na stanovené cíle uživatelů v rámci individuálního plánování. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem je poskytována sociální služba sociálně terapeutická dílna (cíle, poslání služby, zásady a principy služby, realizace služby, přínos služby pro uživatele, role a činnost sociálního pracovníka), která je určena pro klienty s duševní poruchou v organizaci Fokus, z.ú. v Českých Budějovicích. Pro metodickou část byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a byla využita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. K vyhodnocení výsledků byla použita metoda otevřeného kódování, metodou tužka papír. Pro lepší znázornění byly vytvořeny myšlenkové mapy pomocí aplikace Mindmaster. Rozhovoru se účastnili čtyři klienti sociálně terapeutické dílny a čtyři sociální pracovníci této služby. Z výzkumu je patrné, že za největší přínos této služby považují sociální pracovníci i klienti především v získání sociálních kontaktů a dodávání psychické podpory, která je pro klienty velmi důležitá. Poskytuje vaření, trénování paměti, podpůrné skupiny, literární klub a další činnosti pro klienty, které jim pomáhají získat kompetence k běžnému životu. Tato bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociálně terapeutickou dílnu, kde byl výzkum realizován. Dále bakalářskou práci bude možné využít jako zdroj informací pro laickou populaci ohledně fungování sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou.
|
|
|
Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici
Kotrbová, Kateřina ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Kotrbová Vedoucí práce: Mgr. Jana Pluhaříková-Pomajzlová Název bakalářské: Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá skupinovou formou ergoterapie u pacientů s duševním onemocněním v době hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Zaměřuje se na vedení cílené skupinové aktivity v rámci ergoterapie a nabízí konkrétní v praxi využitelné terapeutické jednotky, které byly v rámci práce navrženy a většina z nich ověřena v praxi. Dalším výstupem práce je vytvořený pracovní sešit na téma práce s časem, který mohou ergoterapeuti využít v rámci vedení skupin, ale také v rámci individuální ergoterapie. Popisuje také úlohu ergoterapie v oblasti péče o duševní zdraví, její léčebný přínos a doporučení pro práci se skupinou. Zaměřuje se na dospělé hospitalizované pacienty s vážným duševním onemocněním (schizofrenie, bipolární porucha apod.), kteří často využívají následnou péči v rámci hospitalizace. Formou kazuistik bylo popsáno celkem 12 provedených terapií u cílené skupiny, jejich příprava, průběh, závěr a reflexe. Závěr práce shrnuje a hodnotí praktickou zkušenost s vytvořeným navazujícím skupinovým programem na vybrané téma v rámci hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Výsledná zpětná vazba pacientů...
|
|
| |
|
|
Vliv cirkadiánních rytmů na vznik, průběh a léčbu psychických poruch člověka
Kititi, Tina ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Cirkadiánní rytmy řídí několik hlavních funkcí v našem těle. Uspěchaný životní styl dnešní doby může cirkadiánní rytmy poškozovat a spolu s tím vyvolávat řadu negativních vlivů, které jsou prediktorem vzniku psychických poruch. Schizofrenie a bipolární porucha jsou zařazeny mezi závažné duševní poruchy s rekurentním průběhem a častým dlouhodobým až doživotním léčením. Bylo prokázáno, že narušením cirkadiánních rytmů dochází ke zhoršení příznaků těchto psychických poruch a jejich zvýšenou mírou relapsu. Nejvyšší dopad mají narušené cirkadiánní rytmy na spánkový režim a rozdílné rytmy produkce hormonů. Mnoho studií navrhuje chronobiologickou léčbu jako možný doplněk k běžné léčbě antidepresivy a antipsychotiky. Hlavním cílem chronobiologické léčby je navrátit cirkadiánní rytmus do správného původního stavu. I přesto, že existuje určitá spojitost mezi cirkadiánními rytmy a patofyziologií psychických poruch, jeho přesná role není jednoznačně objasněna. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, psychické poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, spánek
|
|
| |
|
|
Využití MMPI-2 v diferenciální diagnostice Aspergerova syndromu a schizofrenie
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je identifikovat škály v MMPI-2, které by mohly sloužit jako vodítka pro diferenciální diagnostiku Aspergerova syndromu a schizofrenie. Zkoumány byly dospělé osoby s Aspergerovým syndromem a také dospělé osoby s diagnózou schizofrenie. Ve výzkumu je použita kvantitativní metodologie, konkrétně postup dobývání dat z databází, které umožňuje generovat a přímo ověřovat hypotézy. Ze zkoumání vyplynulo, že jsou klíčové konfigurace výšky T-skórů několika různých škál, především 0Si, Sc1, Sc6, Pa1, Pa2, Psyc, Biz a Obs (u 0Si, Sc1, Pa2 a Obs očekáváme u osob s Aspergerovým syndromem zvýšení a u škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz očekáváme, že T-skóry budou průměrné; u osob se schizofrenií zaznamenáváme zvýšení škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz). KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom Schizofrenie Diferenciální diagnostika Dospělost MMPI-2
|
|
| |
|
|
Význam rodinné psychoedukace v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Pleštilová, Lenka ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Prevence relapsu je ve stabilní fázi psychotického onemocnění hlavním terapeutickým úkolem. Samotná farmakoterapie není dostačující, spolupráce pacientů v remisi bývá nízká a k relapsu přispívají i další faktory, zejména stres pacientů nezvládajících emočně vypjaté situace v rodině. PREDUKA (PREventivně EDUKAční program proti relapsu psychózy) je šestihodinový profesionálně vedený skupinový program pro pacienty s psychotickým onemocněním v ambulantní léčbě a pro jejich blízké. V terénní dotazníkové studii jsme zmapovali 1) teoretické znalosti absolventů, 2) využití praktických rad získaných na PREDUCE a 3) obecný přínos programu. Zařadili jseme účastníky programu z let 2007 - 2009, soubor tvořilo 14 pacientů a 22 příbuzných, 27 žen a 11 mužů. Průměrný věk pacientů byl 28,6 let, příbuzných 44,4 let. Vysoká návratnost dotazníků od pacientů (82%) potvrzuje jejich ochotu spolupracovat. Znalosti absolventů o psychózách a jejich léčbě jsou velmi dobré, compliance pacientů z našeho souboru vysoká. Radami získanými na PREDUCE se účastníci obvykle řídí. Častá je neznalost důležitých telefonních čísel (krizové centrum, ošetřující psychiatr), navrhujeme rozšíření pracovního sešitu k programu o stránku na doplnění těchto údajů. Bylo by vhodné nabídnout rodinám dlouhodobější skupinovou psychoedukaci, protože příbuzní...
|
host ::
RSS.