|
|
Mammalian proteins carrying zinc finger arrays
Vobruba, Adam ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Zinkový prst je malý peptidový motiv stabilizovaný jedním zinečnatým iontem, známý zejména pro svou schopnost specificky vázat třínukleotidovou sekvenci DNA v závislosti na konkrétních aminokyselinách přítomných v DNA-vazebných pozicích. Zinkové prsty jsou unikátní svou schopností spojovat se do delších tandemově uspořádaných sad, které mohou vázat DNA cíle o libovolné délce a sekvenci, určené kombinací jednotlivých prstů. Tyto sady mohou jednoduše měnit vazebnou specificitu díky mutacím a přestavbám, což jim dodává velkou flexibilitu a pomohlo zinkovým prstům rozšířit se do mnoha endogenních proteinů o rozličných funkcích. Tato vlastnost sad zinkových prstů je také činí vhodnými pro tvorbu DNA-vazebných domén na míru pro využití v genovém inženýrství. Tato práce podává přehled o objevu těchto domén, jejich struktuře a funkci a poté shrnuje a diskutuje vybrané přirozeně se vyskytující savčí proteiny se zinkovými prsty a jejich vlastnosti, představujíc různé funkce pro něž byly sady zinkových prstů v průběhu evoluce adaptovány. Diskutována je také minulost a budoucnost zinkových prstů v umělých proteinech vytvořených pro genovou terapii a výzkum. Klíčová slova: zinkový prst, ZnF, KRAB, KZFP, CTCF, PRDM9, ZFN, savci
|
|
|
Spatio-temporal activity of African ungulates at water sources in Mogalakwena River Reserve, South Africa
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Bennitt, Emily (oponent)
Velcí savci africké savany jsou společenstvo živočichů značně probádané, nicméně málo studií se věnuje časové, cirkadiánní aktivitě této skupiny. Takové studie používají buď problematické způsoby sběru dat (webkamery, přímá pozorování) anebo byly provedeny v národních parcích či velkých rezervacích, kde pohyb zvěře není limitován antropogenními strukturami. Na takových územích je společenstvo velkých savců většinou úplné, včetně gildy velkých predátorů. Z tohoto hlediska jsou malé, oplocené rezervace bez úplného společenstva těchto zvířat málo prostudované. Tato práce se tedy zaměřuje na získání poznatků o časoprostorové aktivitě kopytníků u vodních zdrojů v Mogalakwena River Reserve v Jihoafrické republice, která je příkladem právě takové rezervace bez velkých predátorů kromě levharta (Panthera pardus). Pro monitoring aktivity kopytníků jsem použil fotopasti, které jsem rozmístil u řeky Mogalakwena a u napajedel, a s pomocí umělé inteligence jsem fotografie klasifikoval na úroveň aktivity jednotlivých druhů. Tuto aktivitu jsem dále vztáhnul k prostoru (typ vodního zdroje) a k biotickým a abiotickým faktorům prostředí. Aktivita kopytníků u vodních zdrojů je ovlivněna maximální denní teplotou - při vyšších teplotách se aktivita posouvá k večerním hodinám, nejspíše z důvodu ochlazení. Dále je tato...
|
|
|
Role melatoninu ve střevě savců a jeho interakce se střevním mikrobiomem
Přiklopilová, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Melatonin je hormon, který u savců plní především roli v regulaci cirkadiánních rytmů. Nezávisle na epifýze je syntetizován i ve střevech, kde může interagovat se střevním mikrobiomem a podílet se tak na velkém množství různorodých funkcí. Cílem práce je popsat roli melatoninu a shrnout jeho funkce u jednotlivých organismů, přičemž je následně zaměřená na popis především u savců. Práce se zaměřuje na vysvětlení prokázaných účinků melatoninu v savčím střevě, jeho možných interakcí se střevním mikrobiomem a celkový vliv na homeostázu střevního prostředí.
|
|
|
Okolnosti nálezu a porovnání vlivu péče pro jednotlivé druhy savců a ptáků v záchranné stanici živočichů
HUBÁČKOVÁ, Daniela
Tato práce je zaměřena na záchrannou stanici pro volně žijící živočichy Makov (okres Písek). V práci je seznámení se záchrannou stanicí s ohledem na její činnost během sledovaného období 2016-2022. Praktická část se věnuje analýzám, které se týkají ptákům a savcům přijatých do záchranné stanice. Analýzy vystupují z jednotlivých důvodů příjmu, úspěšnosti léčby, doby péče o jednotlivé řády a z vlivu toho, zda mláďata živočichů prosperují více když jsou jednotlivě či ve skupině. Dále práce seznamuje s Národní sítí záchranných stanic, její činností, historií a financováním a enviromentální výchovu stanic. Práce je obohacena o některé důvody příjmu, mezi kterými jsou například zranění způsobená elektrickým vedením, dopravou nebo jakákoli jiná hendikepovaná zvířata (např. zranění).
|
|
| |
|
|
Kryptidy
Dvořáková, Dana ; Turek, Filip (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Kryptidy, video, které zkoumá zvířata, jejich tvary, pohyby a prostředí, ve kterých se objevují. Na všechny entity se dívá rovnocenně a nerozdílně, dokumentuje bujarý život tak stejně, jako nahlíží na přicházející smrt nebo již rozklad. Mluví také o spolupráci a mikrosvětě, který vytváří společný dokonalý celek. Jsou to tiché vzájemné rozhovory.
|
|
|
Liver cells regeneration in mammals
Ťažký, Timotej ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Onhajzer, Jakub (oponent)
Regenerácia pečeňových buniek je dôležitý biologický proces, ktorý cicavcom umožňuje si zachovať funkciu pečene a zároveň sa zotaviť z jej poškodenia. Proliferácia pečeňových buniek slúži ako primárny spôsob regenerácie pečene, ktorá je u hepatocytov aktivovaná prechodom z G0 do G1 fázy bunkového cyklu. Proliferácia je tiež podporovaná neparenchymálnymi pečeňovými bunkami, medzi, ktoré patria Itové bunky, Kupfferove bunky a endotelové bunky pečeňových sínusoíd. Pri komplexnej analýze kľúčových signálnych dráh bolo jasne preukázané, že signálne dráhy Wnt/β katenínová, Notch, Hippo, NF-κB a Hedgehog zohrávajú kľúčovú úlohu v regulácií proliferácie a diferenciácie pečeňových buniek počas regenerácie. Regeneračný potenciál pečene ovplyvňujú rôzne faktory, ako napríklad vek, rozsah poškodenia a zdravotné podmienky. Okrem toho má pozoruhodná regeneračná schopnosť pečene klinické dôsledky v súvislosti s transplantáciou pečene, parciálnou hepatektómiou a liečbou ochorení pečene, ako je cirhóza, hepatitída a hepatocelulárny alebo cholangiocelulárny karcinóm. Modulácia kľúčových signálnych dráh a identifikácia nových molekulárnych cieľov majú potenciál zlepšiť klinické výsledky pacientov s ochoreniami pečene alebo dokonca zrýchliť celý proces regenerácie pečene. Kľúčové slová: regenerácia, pečeň, cicavce,...
|
|
|
Evolution of litter size in hystricomorph rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Podrád Hystricomorpha je vďaka svojmu širokému rozšíreniu, veľkej rozmanitosti obývaných ekosystémov a sociálnych systémov ideálnou modelovou skupinou pre štúdium evolúcie life-history hlodavcov. Sledovaním niekoľkých faktorov sa podarilo určiť kľúčové činitele, ktoré počas evolúcie ovplyvnili veľkosť vrhu. Data set obsahoval 75 z celkových 292 druhov podrádu, nakoľko boli kľúčové študované údaje známe len pre tieto druhy. Ku každému druhu bola zo získaných informácií z odbornej literatúry pridelená priemerná veľkosť vrhu, veľkosť tela samice a samca, miera pohlavného dimorfizmu, stupeň sociality, typ rozmnožovacieho systému, miera rodičovskej starostlivosti o mláďatá, prítomnosť multipartentity, typ habitatu a potravy. Analýza zahrňovala štatistickú časť počítanú pomocou všeobecných lineárnych zmiešaných modelov, a fylogenetickú časť zahŕňajúcu parsimonálne mapovanie znakov na fylogenetický strom a lineárnu regeresiu pomocou fylogeneticky nezávislých kontrastov. Medzi faktory, ktoré preukázali značný vplyv na veľkosť vrhu boli sociálne faktory - miera sociality, pohlavný dimorfizmu a rozmnožovací systém. S nimi má menší vplyv aj multipaternita. Ekologické faktory, potrava a prostredie, nemajú signifikantný vplyv pokiaľ nie sú kombinované s efektom čeľade. Je teda možné predpokladať, že ekologické...
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Typologie a determinační znaky zubů vybraných druhů savců
Černá, Adéla ; Říhová, Pavla (vedoucí práce) ; Pyszko, Martin (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám savčími zuby. Zaměřila jsem se především na zuby určitých druhů, které patří k ohroženým a u nichž je zaznamenána významná úroveň nelegálního obchodu. Při výběru druhů, na které jsem se zaměřila, vycházím z analýzy dat z databází EU- TWIX a CITES Trade Database, která se zpracovává v Centru environmentálních forenzních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mezi ohrožené druhy, se kterými se nejvíce obchoduje, patří kočkovité, psovité a medvědovité šelmy. V práci zmiňuji, jak se zuby dají identifikovat, jak by měl vypadat ideální zub, popisuji, z čeho se zub skládá, proč se se zuby vůbec obchoduje, k čemu jsou využívány a jak se dají jednotlivé zuby zaměnit s jinými druhy savců. Zmiňuji také Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). K této rešerši jsem z velké části využívala články ze zahraničí, dostupné na Web of Science. Klíčová slova: zuby, savci, determinace
|
host ::
RSS.