Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Flavonoidy v květech vybraných kultivarů Sambucus nigra L.
Krulišová, Markéta ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit obsah flavonoidů v květech jedenácti vyšlechtěných kultivarů bezu černého, určit zdali jsou mezi nimi statisticky významné rozdíly a vypracovat přehled obsahových látek a účinků květů. Droga Sambuci nigrae flos se v terapii užívá zejména pro svůj obsah flavonoidů a hydroxyskořicových kyselin jako prostředek při nachlazení, onemocněních močového ústrojí a dýchacích cest. Její prospěšnost potvrdily i studie v rámci zkoumání antibakteriální a antivirové aktivity, diabetu a obezity, účinků na imunitní systém a též ochrany před UV zářením. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky metodou podle Českého lékopisu 2009, článku Sambuci nigrae flos. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny testem ANOVA a Bonferroniho testem. Požadavek Českého lékopisu 2009 na minimální obsah flavonoidů 0,80% splnily květy z kultivarů: Albida, Heidegg 13, Riese auß Voßloch, Sambu, Samdal, Sampo a Samyl. Naopak by lékopisu nevyhověly květy kultivarů: Allesö, Aurea, Dana a Juicy. Nejvyšší obsah flavonoidů byl zjištěn v květech kultivaru Riese auß Voßloch s hodnotou 1,3603%, zatímco nejnižší u kultivaru Dana s obsahem 0,3598%. Nejvyšší průměrný obsah flavonoidů měla odrůda Sambu, dále následovaly odrůdy v pořadí Riese auß Voßloch, Sampo, Albida, Heidegg 13, Samyl, Samdal, Juicy, Allesö, Aurea a...
Effect of post-harvest processing on quality of Sambuci fructus
Brňáková, Lenka ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Baza čierna je obľúbenou a uznávanou rastlinou vďaka priaznivým účinkom na ľudský organizmus. Hlavnými obsahovými látkami sú flavonoidy a antokyány. Predmetom zberu sú jej kvety a plody, ktoré sú k dispozícii len počas sezóny (ako v prípade väčšiny rastlín), preto je dôležité hľadať alteratívne možnosti. Jednou z nich je konzervácia. V súčasnosti je veľa spôsobov pozberovej úpravy, preto je viac možností nájsť optimálny spôsob pre konkrétnu rastlinu. Diplomová práca sa zameriava na stanovenie obsahu fenolických látok v plodoch bazy čiernej nazbieraných v rôznych lokalitách Hradca Králové a konzervovaných pri teplote laboratórnej, zvýšenej (40řC, 60řC) a zníženej (-18řC). Ďalej sa práca zaoberá stanovením obsahu antokyánov v plodoch 3 roky konzervovaných v mrazničke pri teplote -18řC. Cieľom praktickej časti práce bolo nájsť najlepší spôsob pozberovej úpravy plodov bazy čiernej. Medzi jednotlivými miestami zberu sa nevyskytol významný rozdiel v obsahu fenolických látok v plodoch. Teplota v priebehu konzervácie mala vplyv na obsahové látky. So zvyšujúcou sa teplotou bol obsah fenolických látok nižší. Pri uchovávaní plodov v mrazničke vyšiel obsah fenolických látok približne rovnaký ako pri laboratórnej teplote. Na uskladnenie plodov v mrazničke počas 3 rokov nemal čas žiaden vplyv na obsah látok....
Biologicky aktivní fenolické látky v drobném ovoci.
LAXOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá sledováním vybraných biologicky aktivních látek v drobném ovoci během jeho zpracování. Modelovým druhem drobného ovoce byl zvolen bez černý (Sambucus nigra L.), který je v lidovém léčitelství známý svými léčivými účinky a značným obsahem účinných biologicky aktivních látek. Plody bezu černého byly upraveny modelovými kuchařskými úpravami. U výsledných produktů byl zjišťován obsah vybraných fenolických látek (kyselina chlorogenová, kvercetin, rutin, anthokyany). V doplňkovém stanovení byl stanoven obsah kyseliny askorbové. Na základě experimentálního stanovení bylo zjištěno, že nejvíce jsou ve výrobcích bezinek zastoupena anthokyanová barviva a rutin. Všechny analyty ve výchozích surovinách i výrobcích z bezu s postupnými úpravami a dlouhodobým skladováním ubývaly. Naopak obsah kvercetinu se s postupnými úpravami a skladováním zvyšoval. Největší pokles byl zaznamenán u vitamínu C. Nejnižších hodnot ve výrobcích z bezinek dosahoval kvercetin a kyselina askorbová.
Flavonoidy v květech vybraných kultivarů Sambucus nigra L.
Krulišová, Markéta ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit obsah flavonoidů v květech jedenácti vyšlechtěných kultivarů bezu černého, určit zdali jsou mezi nimi statisticky významné rozdíly a vypracovat přehled obsahových látek a účinků květů. Droga Sambuci nigrae flos se v terapii užívá zejména pro svůj obsah flavonoidů a hydroxyskořicových kyselin jako prostředek při nachlazení, onemocněních močového ústrojí a dýchacích cest. Její prospěšnost potvrdily i studie v rámci zkoumání antibakteriální a antivirové aktivity, diabetu a obezity, účinků na imunitní systém a též ochrany před UV zářením. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky metodou podle Českého lékopisu 2009, článku Sambuci nigrae flos. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny testem ANOVA a Bonferroniho testem. Požadavek Českého lékopisu 2009 na minimální obsah flavonoidů 0,80% splnily květy z kultivarů: Albida, Heidegg 13, Riese auß Voßloch, Sambu, Samdal, Sampo a Samyl. Naopak by lékopisu nevyhověly květy kultivarů: Allesö, Aurea, Dana a Juicy. Nejvyšší obsah flavonoidů byl zjištěn v květech kultivaru Riese auß Voßloch s hodnotou 1,3603%, zatímco nejnižší u kultivaru Dana s obsahem 0,3598%. Nejvyšší průměrný obsah flavonoidů měla odrůda Sambu, dále následovaly odrůdy v pořadí Riese auß Voßloch, Sampo, Albida, Heidegg 13, Samyl, Samdal, Juicy, Allesö, Aurea a...
Antioxidační vlastnosti květů Sambucus nigra. II
Kozoňová, Pavlína ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Droga Sambuci nigrae flos - květy černého bezu, se získává sběrem z rostlin ve volné přírodě. Používá se jako podpůrný prostředek při nachlazení. Zjištěny byly účinky antioxidační, protizánětlivé, antikarcinogenní a diuretické účinky. Hlavními obsahovými látkami květů bezu jsou flavonoidy a hydroxyskořicové kyseliny. Květy z vyšlechtěných kultivarů bezu černého se zatím pro získání drogy nevyužívají. Cílem práce bylo stanovení antioxidační aktivity extraktů z květů vyšlechtěných kultivarů bezu černého. Studovány byly kultivary: ′Albida′, ′Allesö′, ′Aurea′, ′Bohatka′, ′Dana′, ′Haschberg′, ′Heidegg 13′, ′Juicy′, ′Korsør′, ′Mammut′, ′Pregarten′, ′Riese aus Voßloch′, ′Sambo′, ′Sambu′, ′Samdal′, ′Sampo′, ′Samyl′, ′Tulbing′ a ′Weinhenstephan′. Antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky metodou využívající radikál DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Výsledky antioxidační aktivity byly vyjádřeny hodnotou IC50 (koncentrace extraktu při které dojde k redukci 50% radikálů). Naměřené hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,0419 - 0,0772 mg/ml. Nejvyšší antioxidační aktivitou se vyznačovaly extrakty z květu kultivarů 'Heidegg 13', 'Albida', 'Tulbing', naopak nejnižší antioxidační aktivita byla zjištěna u kultivarů 'Pregarten','Korsør' a 'Allesö'.
Effect of post-harvest processing on quality of Sambuci fructus
Brňáková, Lenka ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Baza čierna je obľúbenou a uznávanou rastlinou vďaka priaznivým účinkom na ľudský organizmus. Hlavnými obsahovými látkami sú flavonoidy a antokyány. Predmetom zberu sú jej kvety a plody, ktoré sú k dispozícii len počas sezóny (ako v prípade väčšiny rastlín), preto je dôležité hľadať alteratívne možnosti. Jednou z nich je konzervácia. V súčasnosti je veľa spôsobov pozberovej úpravy, preto je viac možností nájsť optimálny spôsob pre konkrétnu rastlinu. Diplomová práca sa zameriava na stanovenie obsahu fenolických látok v plodoch bazy čiernej nazbieraných v rôznych lokalitách Hradca Králové a konzervovaných pri teplote laboratórnej, zvýšenej (40řC, 60řC) a zníženej (-18řC). Ďalej sa práca zaoberá stanovením obsahu antokyánov v plodoch 3 roky konzervovaných v mrazničke pri teplote -18řC. Cieľom praktickej časti práce bolo nájsť najlepší spôsob pozberovej úpravy plodov bazy čiernej. Medzi jednotlivými miestami zberu sa nevyskytol významný rozdiel v obsahu fenolických látok v plodoch. Teplota v priebehu konzervácie mala vplyv na obsahové látky. So zvyšujúcou sa teplotou bol obsah fenolických látok nižší. Pri uchovávaní plodov v mrazničke vyšiel obsah fenolických látok približne rovnaký ako pri laboratórnej teplote. Na uskladnenie plodov v mrazničke počas 3 rokov nemal čas žiaden vplyv na obsah látok....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.