Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
Hospodářský vývoj Argentiny za vlády J.D. Peróna 1946 - 1955
Holas, Petr ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje období necelých deseti let první vlády Juana Dominga Peróna, kdy byly položeny základy peronistického hnutí, k jehož odkazu se hlásí významná část argentinského politického spektra dodnes. Toto období představuje zásadní zlom v argentinských dějinách jak z hlediska politického, tak socio-ekonomického. Práce je rozčleněna do čtyř velkých kapitol. První z nich nastiňuje stav argentinské společnosti a hospodářství v kontextu mezinárodní situace před Perónovým nástupem do funkce prezidenta. Další tři kapitoly se již zabývají přímo obdobím Perónovy vlády. První z nich se věnuje třem základním fundamentům peronistické hospodářské politiky počátečního období, mezi které patřily ekonomický nacionalismus a etatismus, překotná industrializace a především politika masivního přerozdělování. Druhá kapitola analyzuje socio-ekonomickými aspekty peronistické ústavní reformy z roku 1949, hospodářský vývoj v závěru Perónova prvního mandátu a vývoj v zemědělském sektoru v jeho průběhu. Závěrečná kapitola pak rozebírá změny v hospodářské politice během Perónova druhého prezidentského mandátu a příčiny Perónova pádu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.