|
|
Vybrané socioekonomické aspekty integrace Rusů v České republice
NOVOTNÁ, Tereza
Diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci (reg. č. GAJU 101/2022/S). Práce reprezentuje vhled do problematiky migrace a integrace cizinců pocházejících ze třetí země (konkrétně Rusů), z pohledu sociálního i ekonomického. Cíl představuje zjistit a analyzovat vybrané socioekonomické aspekty spojené s integrací Rusů v České republice. Pro výzkum byly zhotovené 3 hypotézy. H1: Jazyková vybavenost cizinců má vliv na jejich pracovní uplatnění. Byly prokázány statisticky významné souvislosti mezi jazykovou vybaveností (znalostí komunikace, porozuměním psanému textu, schopností psaní v českém jazyce a spokojeností s vlastní znalostí českého jazyka) a pozorovanými ekonomickými aspekty. Naopak žádná statistická souvislost se neprojevila mezi úrovní porozumění mluvenému slovu v českém jazyce a ostatními sledovanými znaky (otázky v dotazníku č. 25 -70). H2: Cizinci, kteří v České republice pobývají déle než 5 let, vykazují vyšší míru sociálního začlenění. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi příchodem ruských respondentů (před a po válce) a subjektivním zhodnocením začlenění cizinců do České republiky. H3: Integrace ruské menšiny je díky válečné invazi Ruské federace na Ukrajinu obtížnější, než bylo dříve. Poslední hypotéza prokázala slabou sílu testu (vzhledem k počtu 3 respondentů, kteří přišli na české území po vypuknutí války), a navíc se zaznamenaly i od sebe odlišné odpovědi. Metodika výzkumu spočívala v kvantitativní výzkumné strategii, metodou dotazování a technikou dotazníku. Výzkum probíhal jednak online formou, ale i sběrem v Centru na podporu integrace cizinců Praha, kterého se zúčastnilo celkem 66 Rusů. Vědecký přínos diplomové práce přináší zejména porozumění ruské menšiny, zmapování jednotlivých (socioekonomických) aspektů integrace v naší zemi, ale také vyzdvižení hlavních problematických oblastí a možností jejich řešení, popř. na koho se v jakých situacích se obrátit (organizace státního i nestátního charakteru). Dle mého názoru se Česká republika snaží pružně reagovat na události, přijímat a podpořit integraci občanů cizích zemí v zemi a v případě potřeby jim pomoci.
|
|
|
Integrace ruskojazyčné menšiny v ČR
MYKHAYLOVA, Daniela
Autorka se ve své bakalářské práci zaměří na téma integrace ruskojazyčné menšiny v ČR. Na začátku práce se pokusí vysvětlit vymezené pojmy jako například integrace, její vymezení, průběh, mezinárodní migrace a nastíní právní problematiku migrantů. Hlavním cílem práce je snaha o popis přizpůsobení se cizinců k životu v ČR, jejich rozmístění na území ČR, důvody stěhování a druh práce, kterou vykonávají. V neposledni rade se zmíní o zakonné legislativě v Ceske republice pro narodnostni mensiny a cizince, pravni ochranu mensin a vyjmenuje několik neziskovych organizaci zabyvajicich se problemem integrace nebo narodnostnich menšin.
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
|
|
Kybernetická válka o bronzového vojáka. Analýza počítačových útoků na Estonsko na jaře roku 2007
Plaček, Zdeněk ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Na konci dubna roku 2007 došlo k vážné politické krizi mezi Estonskem a Ruskou federací v souvislosti s přemístěním válečného památníku z centra Tallinnu na vojenský hřbitov na okraji města. Bezprostředně po přemístění bronzového vojáka - jak je památník označován - došlo k poměrně nezvyklým událostem, kdy řada serverů vládních úřadů, zpravodajských portálů a estonských bank začala být po síti napadána anonymními útočníky. Tento stav trval po dobu zhruba tří týdnů a byl mnohými označován za jakousi kybernetickou válku. Tato práce se formou případové studie snaží obsáhnout incident v jeho historických, politických i společenských aspektech a na základě získaných poznatků hledat odpověď nakolik je používání termínu "kybernetická válka" v takovém případě opodstatněné. V závěru se přikláním k názoru, že události byly spíše jen dalším z projevů nacionálně orientovaných protestů a sporů o dějiny, které si pouze našly nový prostor k vyjádření. Přes řadu nepříjemností, které výpadky elektronických služeb způsobily obyvatelům Estonska, je používání válečné terminologie v tomto případně přehnané.
|
|
|
Ruská menšina v České republice - vývoj prostorového rozmístění
HAVLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje vývoji rozmístění ruské národnostní menšiny v České republice od roku 1921 do současné doby a také se zaměřuje na koncentrace Rusů v Karlových Varech a Praze. Dále se zaměřuje na rozmístění cizinců z Ruska na území České republiky a na historicko-geografický kontext ruské migrace do České republiky. V neposlední řadě představuje zákonnou legislativu v České republice pro národnostní menšiny a cizince.
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
|
|
Transformace Lotyšska - soužití s ruskou menšinou
Faikis, Marcel ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předmětem této diplomové práce je podrobné zmapování transformace pobaltských států po roce 1991 a jejich soužití s ruskou menšinou se zaměřením na Lotyšsko. Práce se snaží analyzovat a popsat na konkrétních případech situaci, která se zde vyvíjela po roce 1991. Práce se zabývá vývojem Lotyšska, postavením ruské menšiny zde a zavedení kontroverzních zákonů o občanství. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, co vedlo Lotyšsko k tak přísným zákonům o občanství. Práce ukazuje, že hlavním důvodem je velká ruská menšina v daných zemích, která je považována za politické ohrožení nezávislosti Pobaltských států. První část práce je zaměřena na charakteristiku menšiny jako fenoménu, představení různých pohledů na ni a také na zmapování historie pobaltských států. Ve druhé části jsou podrobně rozpracované oblasti, které ovlivňují velmi napjatý vztah mezi Lotyši a ruskou menšinou, které měly za následek zavedení přísných pravidel pro získání občanství v Lotyšsku.
|
|
|
Kybernetická válka o bronzového vojáka. Analýza počítačových útoků na Estonsko na jaře roku 2007
Plaček, Zdeněk ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Na konci dubna roku 2007 došlo k vážné politické krizi mezi Estonskem a Ruskou federací v souvislosti s přemístěním válečného památníku z centra Tallinnu na vojenský hřbitov na okraji města. Bezprostředně po přemístění bronzového vojáka - jak je památník označován - došlo k poměrně nezvyklým událostem, kdy řada serverů vládních úřadů, zpravodajských portálů a estonských bank začala být po síti napadána anonymními útočníky. Tento stav trval po dobu zhruba tří týdnů a byl mnohými označován za jakousi kybernetickou válku. Tato práce se formou případové studie snaží obsáhnout incident v jeho historických, politických i společenských aspektech a na základě získaných poznatků hledat odpověď nakolik je používání termínu "kybernetická válka" v takovém případě opodstatněné. V závěru se přikláním k názoru, že události byly spíše jen dalším z projevů nacionálně orientovaných protestů a sporů o dějiny, které si pouze našly nový prostor k vyjádření. Přes řadu nepříjemností, které výpadky elektronických služeb způsobily obyvatelům Estonska, je používání válečné terminologie v tomto případně přehnané.
|
|
|
Ruská a ukrajinská menšina v České republice
Nosková, Helena
Autorka popisuje příchod bílé ruské a ukrajinské emigrace v letech 1919-1922 do Československa na základě dohody mezi politiky Československa a bývalého Ruska. Věnuje se zakládání ruských a ukrajinských institucí, jejich produkci v letech 1920-1939. Dokládá osudy ruské a ukrajinské emigrace po roce 1945. Dokumentuje zakládání a činnost ruských a ukrajinských občanských sdružení po roce 1989 až do současnosti.
|
host ::
RSS.