|
| |
|
|
Magistratury v antickém Římě za období principátu
Marek, Richard ; Falada, David (vedoucí práce) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Název práce: Magistratury v antickém Římě za období principátu Cílem této práce bylo podat systematický přehled podoby císařské administrativy a dvorských kanceláří Římské říše za období principátu, tedy necelých prvních tří století po Kristu. Jejich výčet, pravomoci a úřední agenda byly podány chronologicky podle presumovaného a doloženého období vzniku v rámci vlád jednotlivých císařů a dynastií, spolu s nejvýznamnější administrativní politikou a reformami jednotlivých vládců. Popis císařského kabinetu a jeho vývoje byl zasazen do základního dobového kontextu, který osvětluje případnou motivaci a impulsy k vytvoření či zrušení té které kanceláře či zavedení příslušné reformy od nástupu císaře Octaviana na trůn, až po přehled zásadních změn na poli státní správy za vlády císaře Diocletiana. Císařská administrativa hrála za období principátu výraznou roli. Ačkoliv k její oficiální institucionalizaci došel až císař Claudius a její podoba a organizace se ustálila až za vlády císaře Hadriana během druhého století, již od počátku principátního období se císařské magistratury přičinily o rozvoj Říše jako nezbytné podpory vlády jednotlivých panovníků. Zejména velké kanceláře ab epistulis, a rationibus, a libellis a později i a memoria měly značný vliv na poli domácí politiky a jejich vedoucí pak v...
|
|
| |
|
|
Římská říše a křesťanství - od pronásledování ke státnímu náboženství
Činátl, Jiří ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Říhová, Ladislava (oponent)
Diplomová práce je věnována situaci křesťanů žijících v římském impériu v prvních čtyřech století našeho letopočtu. Každé nové náboženství se jistě ve svých počátcích musí potýkat s řadou problémů, nepochopením a musí si své místo ve společnosti postupně vybojovat. Samy počátky křesťanství však není nikterak lehké postihnout, jelikož se nám do dnešních dní nedochovalo mnoho pramenů. Stejně tak mnoho událostí je vnímáno skrze křesťanskou optiku a tímto způsobem jednostranně interpretováno. Jedná se především o martyrologické texty, které byly postupem času značně upraveny a ověřit jejich autenticitu je dnes již poměrně obtížné. Tato diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, přičemž v první z nich se snažím popsat římskou společnost a římské náboženství, s kterým se křesťanská víra střetávala. Další kapitoly a podkapitoly jsou věnovány vzniku a šíření křesťanství, osobě Ježíše Krista a Církevním otcům, kteří nám podávají zprávy o prvních staletích křesťanské víry. Nejrozsáhlejší část této diplomové práce je však věnována hlavnímu tématu, kterým je pronásledoval křesťanů v prvních čtyřech století našeho letopočtu. K datování jednotlivých etap pronásledování křesťanů, si vypomohu jejich rozdělením podle G. E. M. de Ste. Croixe. Kapitoly, které mají za úkol popsat jednotlivé tři etapy...
|
|
|
Síla a diplomacie v politice G. I. Caesara
Zima, Filip ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Práce studuje pojetí a řízení diplomacie Římské republiky. Charakterizuje vývoj mezinárodního postavení římské říše, soustředí se na její expanzi silou a expanzi pomocí diplomacie. Na příkladech z života G. I. Caesara analyzuje použití soft a hard power ve vnitropolitické činnosti, zahraniční politice a mezinárodních vztazích antického světa. Jejím hlavním cílem je objasnit roli diplomacie a síly a způsob jejich využití v politice G. I. Caesara během procesu nabytí absolutní moci v Římské republice.
|
|
| |
|
|
Idea státu a císařská vláda v byzantském a západním císařství v 9. -11. století
Brandejs, Jan ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo provést analýzu politických a správních struktur byzantské říše a západního císařství v časovém rozmezí od konce 9. do poloviny 11. století, a to za pomoci komparativní metody. Autor se pokusil odpovědět na otázky, jak fungovala panovnická moc ve vztahu k politické elitě a jak se rozdíly v institucionálním vývoji v byzantské říši a na západě odrazily ve společenském zřízení. Výzkum zahrnoval analýzu vladařské legitimity, organizace správy, společenské mentality a abstraktních představ o státě. V závěru práce autor představil základní rysy, kterými se od sebe Byzanc západní říše lišily a zhodnotil další vývoj obou států vzhledem k jejich interní stabilitě a integraci politických elit. Klíčová slova: byzantská říše, východofranská říše, římské císařství, idea státu
|
|
| |
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
host ::
RSS.