|
|
Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu
Zahrádková, Martina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.
|
|
|
Germany's foreign policy. Is Federal Republic of Germany still a "civilian power"?
Janardhan, Bindu ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
The thesis aims to study Germany's foreign policy methods to answer the research question if Germany is still a civilian power. The presented work aims to establish that Germany's foreign policy methods and decision-making process are guided by civilian power theory's normative principles and values, thereby making Germany a civilian power. The author will test this through case study analysis on four diverse case study topics that explore Germany's foreign policy methods over a period of time, thus analyzing the evolution of Germany's foreign policy methods furthermore, if this evolution displays continuity or change of modification in Germany's foreign policy methods. The thesis studied Germany's role in Eastern European enlargement, non-military engagement specifically in combat operations in Iraq, military engagement and combat operations in Afghanistan, and Germany's engagement in the developmental policies for Africa. The formulated hypotheses of the four case studies stand to be correct. Germany's foreign policy methods are guided by civilian power norms and principles since its unification until now under the leadership of three different chancelleries. Because of this, Germany is still a civilian power and adapts to the challenges faced at the time and modifies its methods only after...
|
|
|
Between Westbindung and Ostpolitik: Reconceptualising German-Russian Relations 2014-2017
Jacobs, Jonathan ; Stepanovic, Vera (vedoucí práce) ; Escriba, Abel (oponent)
German-Russian relations have remained strong since the Cold War, despite continuing in traditions of multilateralism and integrated into the Western order. Despite recent tensions and deterioration since the Ukraine Crisis, German-Russian relations are a subject of intense debate between the political parties CDU/CSU and SPD that governed Germany in a coalition from 2014-2017. This thesis utilises a social constructivist method to focus on social factors and party-political legacies relevant in the evolving relationship. It then analyses the evolving discourse of the parties about Russia in the years 2014-2017, focusing on the different ways the discourse uses and connects with the factors and legacies. Although a parallel movement is discerned between the foreign policy positions of the CDU/CSU and SPD, the parties' positions do not converge but remain in conflict about the future of European security, cooperation with Russia and the desired foreign policy role of Germany. Throughout, the analysis suggests that contemporary theories about German-Russian relations and about Germany's foreign policy role should look at the internal debates and factors to get a more complete picture of German foreign policy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Úloha Německa v současném integračním procesu v Evropě
Petráňová, Zuzana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Když v eurozóně naplno propukla dluhová krize, pozornost se soustředila nejen na zadlužené státy jižní Evropy, ale také na Německo. Vzhledem k tomu, že je největší evropskou ekonomikou a její politika je úzce spojená s EU, jsou rozhodnutí německé vlády důležitým faktorem v procesu evropské integrace. Práce se zabývá aktuální rolí Německa v současné krizi eurozóny. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky je zaměřená na poslední tři roky a soustřeďuje se na klíčové události, které vyvolaly největší společenskou diskuzi. Cílem zkoumání je zjistit, jakou roli hraje Německo v rámci EU a zda se z něj stává nebo stal regionální hegemon. K analýze byla z části použita teorie rolí a také prvky neogramscianismu, který se zabývá konceptem hegemonie. Výsledky zkoumání ukazují, že se Německo stává sebevědomějším aktérem, který v době krize eurozóny opouští kulturu zdrženlivosti a přebírá roli regionálního vůdce. Otázka hegemonie ale zůstává otevřená, jelikož se s takovou rolí samotné Německo zatím odmítá ztotožnit.
|
|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
host ::
RSS.