|
|
Možnosti podpory rodičovských kompetencí u nezletilých matek
Jechová, Štěpánka ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory rodičovských kompetencí u nezletilých matek. Seznamuje s obdobím dospívání u dívek, s problematikou předčasné gravidity a předčasného mateřství, dále se společně s praktickou částí věnuje významu rodičovských kompetencí a jejich posilování v kontextu sociální práce. Cílem závěrečné práce je popsání obtížné situace dívek, které se v nezletilém věku staly matkami a dále zjištění a popsání, zda, nakolik a jakým způsobem byly, či jsou podporovány rodičovské kompetence u nezletilých matek v domácím prostředí. K dosažení výsledků byla zvolena výzkumná strategie kvalitativní s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s pěti nezletilými matkami. Provedené šetření poukazuje na to, že dotazovaným dívkám, jež se rozhodly dítě vychovávat v domácím prostředí nebyla nabídnuta a poskytnuta žádná možnost podpory rodičovských kompetencí ze strany odborníků. Vzhledem k závažnosti a složitosti situace předčasného mateřství by výsledky šetření měly vést k určitému zamyšlení se nad angažovaností pomáhajících profesí a dále k dalšímu zkoumání a zjišťování, jak nezletilým matkám nelehkou životní situaci usnadnit.
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
|
|
Rozvoj a podpora rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami
HÁJÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami. Nabízí pohled do sociální práce s rodinou, kde se nachází dítě, jehož biologický, psychologický nebo sociální vývoj může být ohrožen. Rodičovské kompetence souvisí s naplňováním funkcí rodiny a současně i s uspokojováním potřeb všech členů rodiny. Cílem práce je popsat podporu a rozvoj rodičovských kompetencí sociálními pracovníky při práci s ohroženými rodinami a dětmi. V souladu s cílem práce byly vymezeny dvě výzkumné otázky zaměřené na to, jak přistupují sociální pracovníci k rodičovským kompetencím svých klientů a jak působí sociální pracovníci na rodičovské kompetence. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání intervence sociálních pracovníků v ohrožené rodině. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat ukázala, že podstatné je při posilování rodičovských kompetencí vytvořit určité principy podpory rodiny, které spočívají ve vztahu pracovníka a rodiny, aby mohlo vůbec dojít k podpoře rodiny. Pracovník by měl usilovat o vzájemnou důvěru, přistupovat k rodině s respektem, empaticky, autenticky, bez předsudků a v některých případech vystupovat autoritativně. Vůči rodině by měl jednat jako partner, vést klienta k motivaci spolupracovat na změně a využívat mezioborovou spolupráci. Při rozvoji a podpoře rodičovských kompetencí je důležité vytvořit podpůrnou síť pro rodinu a nastavit žádoucí formy jejich spolupráce. Poskytnout jim nejen informace, ale i podporu, pomoc, nadhled na svojí situaci a zplnomocňovat je. To lze praktikovat nástroji jako je doprovod rodiny, praktický nácvik, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zprostředkování odborné pomoci aj., zejména proto, aby jejich vůle něco změnit či naučit se něco nového vedla k úspěchu v podobě osvojení si rodičovských kompetencí. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které pracují s touto cílovou skupinou. Rovněž mohou výsledky posloužit pracovníkům jako zpětná vazba k jejich vykonávané práci.
|
|
|
Rodičovské kompetence matek s psychiatrickou diagnózou v kontextu rodinné politiky
Pavlíčková, Karolína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze rodičovských kompetencí matek s psychiatrickou diagnózou, přičemž je kladen důraz na obtíže, které může diagnóza vnést do fungování rodiny. Jako nejzávažnější se z praxe jeví nutnost umisťování dětí do zařízení mimo rodinu v případech, kdy péči o děti nemohou v době matčiny ataky převzít další členové rodiny. Vzhledem k povaze onemocnění je možné předpokládat periodicitu, která výrazným způsobem narušuje vývoj dítěte i vztahů v rodině. Reálné důsledky byly v empirické části práce zjišťovány pomocí případové studie 6 rodin s psychiatricky nemocnou matkou. Pomocí rozhovorů byly mapovány potřeby rodin, které byly následně porovnány se současnou nabídkou služeb neziskových organizací. Z rozhovorů s těmito aktéry bylo zjišťováno, jaké služby poskytují a v jakých směrech tyto rodiny potřebují podporu. Vzhledem k povaze problému a nutnosti jeho systémového řešení v souvislosti s poskytovanou psychiatrickou péčí, byl osloven současný ministr zdravotnictví v demisi, který se k řešené problematice také vyjádřil. Původní předpoklad, že vážné dopady má onemocnění především na rodiny matek samoživitelek, se potvrdil, nicméně se ukázalo, že i pro kompletní rodinu je matčino onemocnění velkou zátěží.
|
|
|
Vzdělávácí potřeby pěstounů
Hoznauerová, Viola ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
RESUMÉ Tématem předkládané diplomové práce jsou vzdělávací potřeby pěstounů. Základním východiskem práce je skutečnost, že přes veškerá specifika role pěstouna jsou pěstouni především rodiče. Nejprve tedy práce shrnuje rodičovské a partnerské kompetence, které se objevují v literatuře. Dále se práce zaměřuje na specifické kompetence důležité pro pěstouny, které jsou v literatuře zmiňovány. Základní otázkou přitom vždy je, jak je dané kompetence možné podporovat v rámci vzdělávání. V další části popisuje práce současný stav vzdělávání pěstounů, příklady dobré praxe a některé dosavadní výzkumy. Empirickou rovinu práce pak tvoří kvalitativní sonda, která má za cíl zjistit, jaké mají pěstouni vzdělávací potřeby, jaké v současnosti vnímají nedostatky a jaké by navrhovali řešení. Základem sondy jsou polostrukturované rozhovory s pěstouny i odborníky na náhradní rodinnou péči. Na základě této sondy pak navrhuji, jak by mohl vypadat rámcový program vzdělávání pěstounů. KLÍČOVÁ SLOVA: vzdělávání pěstounů, pěstounská péče, náhradní rodinná péče, rodičovské kompetence
|
|
|
Rozvoj rodičovských kompetencí rodičů dětí se zrakovým postižením.
GOŠOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce je rozvoj rodičovských kompetencí rodičů dětí se zrakovým postižením. Práce si klade za cíl představit rodičovské kompetence rodičů dětí se zrakovým postižením. Cílem praktické části je zjistit reálné možnosti rozvoje rodičovských kompetencí ve školských poradenských zařízeních v hlavním městě České republiky a následně zjistit zda li je tato nabídka pro rodiče dostačující. V souladu s výše uvedenými cíli byly formulovány dva cíle dílčí a to: Zjistit možnosti rozvoje rodičovských kompetencí ve speciálně pedagogických centrech pro děti se zrakovým postižením na území hlavního města Prahy a nadále zjistit jak vnímají rodiče dětí s postižením zraku podporu a metodické vedení speciálně pedagogických center v oblasti rozvoje svých rodičovských kompetencí. Práce je rozdělena do tří celků: teoretického, praktického a přílohového. Teoretická část se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje pojmu zrakové postižení jako takovému, klasifikaci a etiologii. Druhá část popisuje dítě se zrakovým postižením, vliv postižení na osobnost jedince a specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením. Třetí kapitola je věnována rodině s dítětem se zrakovým postižením. Zabývá se vyrovnáním se rodiny s narozením postiženého dítěte, specifiky výchovy zrakově postiženého dítěte v rodině, podporou rodin ze strany státu a také možnostmi vzdělávání zrakově postižených dětí, žáků a studentů. Poslední kapitola práce představuje rodičovské kompetence rodičů zrakově postižených dětí a možnosti jejich rozvoje. Ke zpracování praktické části byla použita kvalitativní metoda. Ke sběru dat byla využita technika rozhovoru. Rozhovory byly realizovány se zaměstnanci speciálně pedagogických center v hlavním městě České republiky a rodiči klienty těchto poradenských zařízení. Výzkumný terén tvořila školská poradenská pracoviště a domácnosti rodičů Závěry ze samotného šetření poukázaly na problém v systému poradenství, kdy se jako nedostatek jeví počet SPC a jejich pracovníků vzhledem k počtu rodinám potřebující péči. Výsledky dále ukázaly, že význam rodičovských kompetencí není pro odborníky prioritní, a také že nabídka služeb je v některých oblastech v rozporu s reálnými potřebami rodičů. Bakalářská práce, konkrétně teoretická část může sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost. Zejména pak může být využitelná rodiči dětí se zrakovým postižením. Výstupy praktické části mohou být zpětnou vazbou prošetřené instituce pro případné inovační záměry ve zkoumané oblasti.
|
host ::
RSS.