|
|
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách. (okresy Klatovy, Prachatice, Strakonice)
Faktor, Ondřej ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Všetečková, Zuzana (oponent)
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách (okr. Klatovy, Prachatice, Strakonice) ANOTACE Tématem předkládané disertační práce jsou středověké nástěnné malby dochované ve čtyřiceti pěti objektech v jihozápadních Čechách, tedy v okresech Klatovy, Prachatice a Strakonice. Těžištěm práce je obsáhlý katalog maleb z období od 13. do počátku 16. století. Jeho prostřednictvím dochází k prvnímu ucelenému zpracování této látky dané oblasti. Hlavní náplní disertační práce je popis maleb, jejich uměleckohistorická analýza a komplexní zhodnocení literatury k tématu včetně revize starších názorů. Společně s tím i představení doposud opomíjených, nesprávně interpretovaných či nově objevených maleb na jihozápadě Čech má být přispěním do širší uměleckohistorické diskuse nejen studované oblasti. Klíčová slova gotické umění, nástěnná malba, kostel, hrad, kaple, jihozápadní Čechy, Prácheňsko, Pošumaví, donátor, Bavorové ze Strakonic, Švihovští z Rýzmberka, páni z Rožmitálu, Rožmberkové, johanité, johanitská komenda ve Strakonicích
|
|
|
Přechodové rituály na dvorech posledních Rožmberků
Šmilauer, Jakub ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Tato práce přináší pohled na nejvýznamnější přechodové rituály na dvorech posledních příslušníků rodu Rožmberků. Pozornost je věnována konkrétně sňatkům, křtům a pohřbům. Tyto rituály a s nimi spojené festivity byly významnými událostmi společenského, duchovního, kulturního, ekonomického i politického života. U křtů a pohřbů je zdůrazněn jejich duchovní rozměr, u sňatků především rozměr společenský a ekonomický. Práce tak přináší bližší náhled do mnoha oblastí života nejvyšší české šlechty v uvedené době. Záznamy o přechodových rituálech a s nimi spojenými festivitami jsou tedy významným pramenem historického poznání. Klíčová slova: Rožmberkové, přechodové rituály, sňatky, křty, pohřby
|
|
|
"... tak-li v tomto svým vdovským stavu zůstati, čili ten zase proměniti a v stav s. manželství vstoupiti míniti ráčíte..." (Hospodářské a správní zajištění přínosů dvou manželek Viléma z Rožmberka)
Hončová, Adéla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o přínosech dvou prvních manželek Viléma z Rožmberka Kateřiny Brunšvické a Žofie Braniborské. Jednalo se o velký a složitý podnik, na jehož organizaci a průběhu se podílelo množství lidí a který měl řadu hospodářských, sociálních i kulturních aspektů. Pozornost je zaměřena na široké spektrum otázek, které s touto problematikou souvisí. Nejdříve se zmiňuji o jednotlivých krocích námluv a o svatebním rituálu obecně, v klíčové části práce pak přecházím k popisu praktických opatření, jako bylo zajištění potřebného personálu, potravin a ubytovací kapacity. Všímám si rovněž zvacích listů a různých instrukcí pro měšťany a zámecké služebnictvo, které se týkají komfortu hostů i bezpečnosti ve městě. Na závěr se zabývám i samotnou cestou obou novomanželek do Českého Krumlova.
|
|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
| |
|
|
Zámek Třeboň za posledních Rožmberků
VALENTA, Petr
Práce se zabývá shrnutím stavebních prací, které proběhli na třeboňském zámku na přání posledních dvou rožmberských šlechticů Viléma a Petra Voka z Rožmberka mezi léty 1565 1612. V první kapitole se autor zaměřuje na samotný zámek, na jeho současnou a historickou podobu a na stavební zásahy, které zde oba Rožmberkové nechaly provést. V závěru kapitoly se řeší otázka autorství na některých stavebních prvcích. V následující kapitole se práce více zaměřuje na osobu Viléma z Rožmberka a na jeho roli stavebníka. Kapitola je dále doplněna stručnou rekapitulací Vilémova života a v závěru se řeší otázka důvodů přestavby zámku. Stejným způsoben je řešená i kapitola o Petru Vokovi. V této kapitole se v závěru řeší otázka výběru zámku v Třeboni jako posledního rodového sídla.
|
|
|
Antické motivy ve světě posledních Rožmberků
KINDLMANN, Petr
Práce pojednává o způsobech sebeprezentace posledních Rožmberků. Ti využívali reprezentaci kvůli podpoře své politické funkce. Studovanými prameny jsou oslavné básně a výzdoba rožmberských sídel, které sloužily jako prostředek k vyjádření ctností renesančního velmože. Předkládaná studie sleduje, které antické motivy byly využívány rožmberské propagandě. Snaží se zachytit i pohled konkrétních jedinců na vybrané antické motivy, kterými se členové rodu červené pětilisté růže prezentovali. Starověká exempla uváděla Rožmberky jazykem symbolické komunikace jako křesťanské rytíře.
|
|
|
Zřícenina hradu Dívčí Kámen
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je historie a stavební vývoj jihočeského hradu Dívčí Kámen, který se nachází v blízkosti bývalého keltského oppida Třísov a dnes je majetkem městysu Křemže. Práce také mimo jiné obsahuje historii užívání hradu, který nechali vystavět rožmberští bratři Petr, Oldřich, Jan a Jošt ? synové Petra I. z Rožmberka. Hrad byl založen v roce 1349, kdy Karel IV. udělil Rožmberkům právo k jeho výstavbě a ti jeho název poněmčili. Proto se o něm v pramenech můžeme dočíst také jako o Maidštejnu, Majdštejnu nebo Menštejnu. Již v roce 1541 se pak prameny o hradu zmiňují jako o opuštěném. Má práce je rozdělena na tři důležité části ? pravěká historie, středověká historie a současný stav. V těchto kapitolách jsem se zaměřila na archeologické průzkumy v oblasti hradu, jeho založení, podobu stavby, chod a správu a v té poslední popisuji podobu hradu, která se nám dochovala do dnešních dnů. Na hradě se dochovaly jak zdi palácového jádra, složeného ze západního a z východního paláce, tak i hradby horního hradu a jeho hospodářského zázemí. Naproti tomu okrouhlá hláska, původně stojící nad řekou na východním cípu staveniště, je zcela srovnána se zemí. Dále se zachovaly i zbytky několika bran, bašt a úzký vstupní koridor. Stále jsou znatelné trosky opevnění latránu.
|
host ::
RSS.