|
|
Propojování Republikánské strany v USA a dezinformačního hnutí QAnon
Janoušek, Hynek ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se věnuje problematice dezinformačního hnutí QAnon a jeho propojování s Republikánskou stranou ve Spojených státech amerických. V teoretické části je představena definice dezinformačních hnutí a příbuzných pojmů, teorie polarizace a radikalizace, dále je představena Republikánská strana, a na závěr je představeno dezinformační hnutí QAnon. QAnon je dezinformační hnutí, které se vyprofilovalo jako podpůrná konspirační teorie pro bývalého prezidenta za Republikánskou stranu, Donalda Trumpa. QAnon podporoval politiky z pravicově populistického křídla Republikánské strany, v čele právě s Donaldem Trumpem, a aktivně útočil na politiky a známé osobnosti, kteří proti pravicovým populistům nějakým způsobem vystupovali. V práci je popsáno, jakým způsobem byl svého času QAnon ve Spojených státech populární, a jak se tato popularita lišila dle stranické příslušnosti. Praktická část se dále věnuje způsobu, jakým QAnon cílil na příznivce Republikánské strany. Práce se věnuje i tomu, jak jsou republikánští politici a směřování strany jako takové QAnonem ovlivňováni.
|
|
|
Mediální obraz hlavních kandidátů v republikánských primárních volbách v USA 2024
Jakšič, Marek ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce s názvem Mediální obraz hlavních kandidátů v republikánských primárních volbách v USA 2024 se zaměřuje na detailní analýzu článků informujících o uchazečích o republikánskou nominaci pro listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. V analyzovaném období od 14. listopadu 2023 do 14. ledna 2024 jsou zkoumány články pojednávající o kandidátech republikánské strany. Kvůli jejich vysokému počtu byla do analýzy zařazena pouze pětice největších favoritů primárek. Těmi byli Donald Trump, Ron DeSantis, Nikki Haleyová, Vivek Ramaswamy a Chris Christie. Do analýzy byla zařazena pouze tři média, lépe řečeno jejich zpravodajské servery. Prvním je web CNN.com, který je zástupcem levicově orientovaných médií. Druhým zvoleným serverem je WSJ.com, jenž naopak reprezentuje média středová, ta pravicově orientovaná pak zastupuje web FOXNews.com. Jak tedy lze vidět, do analýzy byla záměrně zařazena pouze tři média, každé z nich ale zaujímá na pravolevé politické škále jiné místo. Dá se proto předpokládat, že se jejich informování o jednotlivých kandidátech bude trochu lišit. Poslední podmínka, kterou musely články splnit, aby mohly být do výzkumu zařazeny, byla, že se texty musely týkat zvolených témat. Těmito devíti tématy byly inflace, migrace z Mexika, zdravotní péče, klimatická změna, potratová...
|
|
|
Populistická radikální pravice a její vliv na prezidentské volby v USA v letech 2012, 2016 a 2020
Šusta, Filip ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Solik, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá volební chování v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických mezi lety 2012 a 2020. Zaměřuje se hlavně na to, jak jejich výsledky ovlivnila populistická radikální pravice. Srovnávány jsou proto výsledky voleb v roce 2012, kdy kandidoval Mitt Romney, který je považován za tradičního republikána, s těmi v letech 2016 a 2020, kdy kandidoval představitel populistické radikální pravice Donald Trump. Práce vychází zejména z konceptů národní nostalgie, teorie konfliktních linií a popisuje i charakteristiku amerického nativismu. Prostřednictvím dvouúrovňové binární logistické regrese je posuzován vliv jednotlivých proměnných na individuální a kontextuální úrovni, za kterou jsou považovány státy USA. Výsledky odhalují velmi důležitý vliv postojů k neoprávněné migraci na podporu zejména Donalda Trumpa. I na základě tohoto výzkumu se podařilo zjistit, že americká společnost se během Trumpova prezidentství výrazně zradikalizovala. Demografické charakteristiky voličů se projektovaly do postojových otázek ohledně imigrace a ty pak podmiňovaly náklonnost k Donaldu Trumpovi. Prostřednictvím modelů se také podařilo potvrdit, že jeho podpora odpovídá obecné podpoře populistické radikální pravice. Klíčová slova: nativismus; národní nostalgie; populistická radikální pravice;...
|
|
|
Fossil Fuels Lobby and Climate Change: Influencing the Discourse in Politics and Media
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Popírání klimatických změn se ve Spojených státech stalo rozšířeným fenoménem, který v posledních několika desítkách let zásadně ovlivnil postoj americké vlády k rostoucím environmentálním problémům. Tato práce se zabývá rolí lobby fosilních společností v dané problematice, která byla hlavní silou za jejím vznikem. Hlavním cílem práce je dokázat, že úspěch protiklimatického hnutí vedeného fosilním průmyslem byl umožněn jeho politickými vazbami a profesionálně vedenou kampaní, jež z dříve uznávaného a vědou podloženého faktu vytvořila problém, který se stal otázkou diskuse, názoru, politiky, ideologie a identity. Práce se nejprve věnuje historickému vývoji klimatické debaty ve Spojených státech. Postupně se zaměřuje na jednotlivé milníky politického přístupu k problémům spojeným s životním prostředím a na vznik samotného popírání klimatických změn. Práce dále analyzuje vztahy a vazby mezi americkou politickou reprezentací, zájmovými skupinami a klimatickou vědou od 70. let 20. století do konce vlády prezidenta George W. Bushe. V další části jsou představeny jednotlivé strategie a metody často používané protiklimatickým hnutím. Práce zde také zkoumá řadu aspektů, které tomuto hnutí umožnily vzestup, zejména roli médií, polarizaci americké veřejnosti a již existující politické faktory, které rozhodly...
|
|
|
Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016
Šimková, Jana ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Konkrétně pak mediálnímu obrazu kandidátů nominovaným Demokratickou a Republikánskou stranou, tj. Hillary Clintonové a Donaldu Trumpovi. Popisuje cestu k nominaci a kampaně obou kandidátů, vysvětluje historii zaujatosti médií v USA a následně tato témata spojuje. Ukazuje, jak se lišilo konkrétně mediální pokrytí Clintonové a Trumpa během kampaně před prezidentskými volbami 2016. Práce se zabývá i politickou polarizací a tím, jestli a jakou roli v ní hrají média. Na konkrétním příkladu dvou pořadů oblíbených u voličů na opačných stranách politického spektra práce ukazuje, jakou podobu může mít konzervativní či liberální bias. Snaží se zodpovědět otázku, jestli a proč je konzervativní bias v pořadu Seana Hannityho silnější než liberální zkreslení v případě Rachel Maddow. K zodpovězení výzkumné otázky je použita integrační metoda kvalitativní obsahové analýzy. Výzkumným vzorkem v práci je celkem 28 epizod pořadů Hannity a The Rachel Maddow Show, vysílaných poslední 3 týdny před prezidentskou volbou. V rámci tohoto vzorku byly zkoumány zvolené kvalitativní a kvantitativní indikátory. Z výzkumné otázky pak vycházejí tři hlavní hypotézy, jež budou konfrontovány s výsledky analýzy a následně případně potvrzeny. První hypotézou je, že...
|
|
|
Proměna identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v 60. a 70. letech 20. století v USA
Kropáčková, Kristina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v druhé polovině 60. a v průběhu 70. let v USA. Aktivita protipotratového hnutí se zvýšila v kontextu společenských liberalizačních procesů 60. let, jejichž součástí byla snaha reformovat státní potratové zákony. Protipotratové hnutí mělo až do konce 70. let téměř výhradně katolický charakter, k politické aktivizaci evangelikálů došlo až na sklonku 70. let v souvislosti se vzestupem křesťanské pravice. Při využití primárních a sekundárních zdrojů je zkoumán vzájemný vztah mezi Republikánskou stranou a protipotratovým hnutím. Práce se snaží odpovědět na otázku, proč strana přijala v 70. letech protipotratové stanovisko. Je členěna do tří celků. V prvním je nastíněn kontext působení protipotratového hnutí v prvních letech existence a jeho strategie a dále postoje hlavních aktérů, katolické církve a Republikánské strany, k potratové otázce před legalizací potratů v roce 1973. Druhý celek analyzuje postoj Richarda Nixona k potratové otázce. Poslední část pojednává o přijetí protipotratového volebního bodu do republikánského programu v roce 1976 a utužení vazeb mezi protipotratovým hnutím a Republikánskou stranou v průběhu prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980. Po...
|
|
| |
|
|
Primární volby v USA
Mertová, Viktorie ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Primární volby jsou první fází nominačního procesu kandidátů na prezidenta Spojených států. Jedná se o dominantní způsob výběru kandidátů, který politické strany uplatňují. Rozšíření primárních voleb během dvacátého století je považováno za krok k demokratizaci nominačního procesu. I přesto je však s primárními volbami spojeno několik fenoménů, které jsou považovány za problematické. Cílem této bakalářské práce je tyto kontroverzní aspekty primárních voleb analyzovat. Práce se zabývá nominačním procesem Demokratické a Republikánské strany a pokouší se zdůraznit negativní aspekty, které se vyskytují v procesu nominace kandidátů těchto stran na prezidenta. Za negativní je v tomto případě považován takový jev, který znevýhodňuje některého z aktérů primárních voleb - tedy jednu z politických stran, skupinu voličů nebo určitý druh kandidáta. Na základě rozboru těchto fenoménů práce dochází k závěru, který z problematických prvků primárních voleb je možné považovat za potenciálně nejnebezpečnější a na základě pečlivého zhodnocení uvádí, jak by bylo možné proti němu bojovat.
|
|
|
Formace hnutí Tea Party
Bicková, Eliška ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Tea Party působí na americkou politiku od roku 2009, kdy za účelem omezení státních zásahů do ekonomiky začala pod názvem někdejšího revolučního hnutí organizovat masové protesty. V prvních letech bylo její působení doprovázeno značným očekáváním a často mylnými odhady jejího potenciálu. Příznivce Tea Party lze velmi těžko charakterizovat, neboť se k ní hlásí velmi pestrá skupina Američanů, od tzv. křesťanské pravice (Religious Right) po ekonomické liberály a radikální populisty, což velmi usnadňuje kritiku z různých stran. Mezi nejčastější předměty kritiky Tea Party patří obvinění z rasistického smýšlení a poněkud rigidnímu přístupu k sociální problematice, o což se zasadili i někteří její kandidáti do Kongresu. Politickou radikalizaci v celonárodním měřítku, o kterou se Tea Party podle mnohých zdrojů zasadila, však nelze potvrdit, spíše se jedná o názorově silně diferenciovaný Kongres. Volby v roce 2010 a 2012 sice přivedly do Kongresu skupinu jejích zastánců, nejednalo se však o tak výrazný úspěch, jak její příznivci očekávali. Tea Party začala působit v kongresu prostřednictvím Tea Party Caucusu, jehož členové se řadili k nejvíce aktivním kongresmanům, jejich úspěšnost je však zpochybnitelná. Během roku 2013 se v rámci GOP začala formovat uskupení, která si stanovila za cíl tvořit protiváhu Tea Party a...
|
|
|
Hnutí Tea Party
Herout, Jakub ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Současný stranický systém Spojených států amerických je považován za typicky bipartijní. Cílem této práce nebude studie stranického systému USA jako celku, ale detailní analýza politického hnutí Tea Party a jeho významu v současném politickém systému USA. Tea Party je obecně považováno za konzervativní pravicové hnutí, které se vyjadřuje k oblastem zahrnujícím například otázky vysokých daní, vysokého státního dluhu, vládních kroků v oblasti zdravotnictví, atp. Tyto mezi aktivisty Tea Party obecně sdílené postoje mají svůj smysl v samotném myšlenkovém základu hnutí. Práce se tento smysl pokusí najít, a to zejména v souvislosti se sociálními kořeny stoupenců hnutí, s jeho strukturou a polem působnosti. Jednotlivé aktivisty spojuje společná ideologie, která spočívá mimo jiné ve snaze o omezení pravomocí rozpínavé federální vlády. Dalšími společnými názory stoupenců hnutí, které nemá pevně danou strukturu, jako je tomu u tradičních politických stran, se bude zabývat jedna zvláštní kapitola této práce. Hnutí Tea Party, působící po celých Spojených státech amerických, prochází v posledních letech určitým procesem fragmentace, a to jak z důvodu své krátké historie, tak kvůli rozdílným postojům ve snaze o zakotvení hnutí v politickém systému USA. Hnutí Tea Party je sice celonárodním fenoménem, nicméně největší...
|
host ::
RSS.