|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Novák, Josef ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek Tato práce se zaměřuje na problematiku trestné činnosti související se zneužíváním návykových látek, přičemž se zaměřuje na vztah mezi recidivou majetkové trestné činnosti a užíváním drog. Užívání drog lze považovat za obecně uznávaný kriminogenní faktor. Vzájemnému vztahu užívání drog a kriminality v obecné rovině se v minulosti věnovalo již mnoho výzkumných studií a vědeckých prací. Recidiva majetkové trestné činnosti ve vztahu k užívání drog je podobně problematickým tématem. Úspěšné snižování míry recidivy je považováno za důkaz účinné trestní politiky státu. Vedle toho stojí majetková kriminalita, která představuje významnou část celkové kriminality. Navíc se majetková trestná činnost vyznačuje vyšší mírou recidivy v porovnání s jinými druhy kriminality. V praxi pak lze často pozorovat náznaky možné souvislosti mezi výše uvedenými jevy. Při bližším zkoumání problematiky recidivy majetkové trestné činnosti v souvislosti s užíváním drog vyvstávají mnohé otázky. Existuje mezi těmito jevy určitý vztah? A pokud ano, odráží se dostatečně tato skutečnost v intervencích sledujících redukci recidivy? Tato práce tak analyzuje jednotlivé dílčí jevy (užívání drog, majetková trestná činnost, kriminální recidiva) s cílem identifikovat možný vztah...
|
|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
Ukládání trestů při souběhu a recidivě
Hrubá, Michaela ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Ukládání trestů při souběhu a recidivě Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ukládáním trestů při souběhu trestných činů, recidivě a s nimi související nepravé recidivě. Cílem práce je provést komplexní analýzu platné právní úpravy na základě rozboru zákonné úpravy, související judikatury a odborných publikací, a následně doplnit tento rozbor o vlastní úvahy a návrhy de lege ferenda autorky této práce. Česká právní úprava je dále porovnána s právní úpravou italskou, jež demonstruje jiný přístup k trestání souběhu a recidivy. Práce byla vypracována za použití popisné, analytické, syntetické a výkladové metody, a to zejména za použití výkladu jazykového a teleologického. Použita byla rovněž komparativní metoda, a to zejména při komparaci české a italské právní úpravy. Ze strukturálního hlediska je práce rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmů souběh trestných činů, recidiva a dále též nepravá recidiva, přičemž poukazuje na vybrané problémy, vznikající při rozlišování těchto forem mnohosti trestné činnosti. Druhá kapitola práce analyzuje právní úpravu ukládání trestů při souběhu trestných činů, zejména pak posouzení souběhu jako přitěžující okolnosti a ukládání úhrnného a souhrnného trestu, včetně vymezení problematických aspektů právní úpravy ukládání trestů při souběhu....
|
|
|
Prevence kriminální recidivy a trestněprávní zásada třikrát a dost
Knapčoková, Jana ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Prevence kriminální recidivy a trestněprávní zásada třikrát a dost Abstrakt Česká republika se potýká s vysokým podílem recidivistů na páchání kriminality a ve vězeňské populaci. Prevence recidivy je tudíž důležitou součástí trestní politiky. Přestože trend v trestání směřuje k restorativnímu přístupu a rehabilitaci pachatelů, stále se ozývají hlasy po represivnějším postihu recidivy závažné protiprávní činnosti v podobě zavedení trestněprávní zásady třikrát a dost. Třikrát a dost je zásada anglosaské kriminologie, která ukládá přísné tresty, často ve formě doživotních trestů odnětí svobody a bývá označována za produkt tzv. sankčního populismu. Cílem práce je kritický rozbor preventivních opatření proti recidivě na území České republiky, efektivity trestu odnětí svobody a stavu českého vězeňství. Empirickou částí je analýza implementace zásady třikrát a dost, respektive přísnějšího trestání recidivistů, v českém prostředí na základě vybraných oblastí. Byť se české trestní právo hlásí k prvkům restorativní justice, realizace tohoto konceptu se potýká stále s palčivými problémy. Plný potenciál alternativních trestů je ztížen technickými obtížemi (elektronický monitoring) a leckdy zákonnou úpravou. Sektor postpenitenciární péče není taktéž systémově upraven, přičemž hraje důležitou roli v prevenci recidivy....
|
|
|
Životní cesta trestance: Biografický přístup
SEIMLOVÁ, Alena
Bakalářská práce "Životní cesta trestance: Biografický přístup" pojednává o příběhu muže, který byl nejen aktivním uživatelem drog, ale také opakovaně uznán vinným ze spáchání trestných činů. V této práci se také zabývám problematikou odsouzeného člověka a možnostmi nápravy při výkonu trestu a při jeho propuštění na svobodu. V rámci získání informací k tomuto tématu byla použita metoda rozhovoru s následnou analýzou. V závěru bakalářské práce je samotné vyhodnocení ze všech zjištěných poznatků a uvedených zdrojů. Teoretická část je zaměřená na vymezení pojmů, které jsou pro tu práci důležité. Jedná se o pojmy jako sociální pedagogika, sociálně patologické jevy, trest, trestný čin, resocializace a recidiva. Tato témata jsem dále rozvinula o definici drog, se zaměřením na konkrétní druhy, např. pervitin a heroin. Výzkumná část je zaměřená na rozhovor s mužem, který vypráví o své životní cestě, která byla doprovázená nejen experimentováním s drogami, ale i trestem odnětí svobody. Kvalitativní metodologie je v podobě biografického výzkumu, jehož cílem je zjistit, jaký dopad má na život člověka trestní minulost a jak zajistit úspěšný návrat do společenského života, bez známek recidivy. Dalším cílem bylo zjistit, zda se respondentovy různé životní etapy nemohly projevit na jeho osobnosti. Celou dobu se řídím respondentovými klíčovými událostmi, které ho v životě ovlivnily nejvíce.
|
|
|
Ukládání trestů při recidivě
Vltavský, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma ukládání trestů při páchání trestných činů se znakem recidivy. Tato problematika je aktuálním, důležitým a zejména širokým tématem, jež je spojeno s oblastmi od mezinárodněprávních dokumentů, přes ústavněprávní zásady a trestněprávní předpisy se zásadními ustanoveními až k právním pramenům provádějícím zákonné předpoklady. Současně je recidiva a následné ukládání trestů ovlivňováno během času a postupným historickým vývojem spolu s celospolečenskými změnami, které vedou také k vývoji aplikace a formování materie pravidel pojících se k tématu. V úvodu práce se nachází vysvětlení a analýza základních pojmů a situací, které souvisí s mnohostí trestných činů. Toto je doplněno o názorná schémata a konkrétní příklady pro dotvoření lepší představy odlišností jednotlivých případů mnohosti trestných činů a obdobných institutů. Posléze se již obsah práce ubírá směrem k hlavním pilířům, které propojují recidivu a ukládání trestů, jako jsou obecně přitěžující okolnosti, zvlášť přitěžující okolnosti, institut mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody nebo vliv recidivy na zařazení jedince do typu věznice. Nezůstává zde přitom pouze u strohého popisu platné právní úpravy, nýbrž je zde na několika místech vysvětlen také historický vývoj některých ustanovení a jejich porovnání....
|
|
|
Kriminologické aspekty kriminální recidivy
Rydlová, Kateřina ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kriminologické aspekty kriminální recidivy Abstrakt Kriminální recidiva je jedním ze zásadních problémů, kterými se kriminologie zabývá. Právě nalezením způsobu, jak eliminovat, nebo přinejmenším redukovat kriminální recidivu, bychom značně omezili páchání trestných činů obecně. Proto je důležité pokračovat ve zkoumání příčin recidivy, snahách o její omezení, a rozvíjet znalosti v této oblasti v souladu s neustále se rozvíjející společností, abychom mohli na takové změny pružně reagovat. Cílem této práce je ukázat historický vývoj institutu, příčiny recidivy a rovněž možné způsoby prevence. V první kapitole vysvětluji pojem a různá pojetí kriminální recidivy. Ve druhé kapitole jsem shrnula historický vývoj právní úpravy recidivy na našem území. Považuji za důležité přiblížit, jak se s recidivisty zacházelo v minulosti, a jak se tento institut v průběhu let proměnil. Třetí kapitola je věnovaná současné právní úpravě recidivy. Na základě různých okolností dané situace může být recidiva pachatele různě pojata, a mít vliv především na výši uděleného trestu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na příčiny a prediktory recidivy. Všeobecně řečeno, mezi druhy příčin můžeme zařadit vnější vlivy, osobnost pachatele, jeho motivaci a konečně pohled zbytku společnosti na něj. Pátá kapitola se týká prevence jak kriminality...
|
|
|
Trestání při recidivě
Kopačka, Adam ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Trestání při recidivě Abstrakt Diplomová práce se věnuje tématu kriminální recidiva, která je celospolečenským problémem, jehož řešení by mělo být jedním z cílů trestní politiky státu, a zároveň je i měřítkem její úspěšnosti. V četnosti recidivy se do určité míry odráží účinnost trestních sankcí, efektivita jejich vymáhání, ale i společenské vlivy, jako je například demografické rozložení obyvatelstva či sociální nerovnosti. Recidiva je problémem, který není možné definitivně vyřešit, ale lze se přiblížit ideálu jeho trestání, a tedy účinnému boji proti opakovanému páchání trestných činů recidivizujícími pachateli. Na recidivu lze nahlížet z pohledu mnoha vědních disciplín. Pro tuto práci je stěžejní pohled trestněprávní, a jsou v ní tedy popsány právní instrumenty, které slouží k přísnějšímu postihu recidivistů, podmínky jejich užití a jejich vliv na druh a výši trestu. Ačkoliv cílem práce je zmapovat zejména účinné právo, recidiva je přiblížena i v jejím historickém kontextu, neboť tato stránka je klíčová pro pochopení starší judikatury. Částečně je rovněž tuzemská právní úprava srovnána se zahraniční legislativou, která může být užitečnou inspirací pro optimalizaci našeho systému postihu recidivy. Penologie pohlíží na recidivu čistě jako na opakovaný výkon trestu odnětí svobody. Práce analyzuje, jakým...
|
|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
Role sociálního pracovníka při resocializaci dospělých pachatelů majetkové trestné činnosti ve výkonu trestu
Frydrychová, Monika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky): Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka ve věznicích a jeho možnosti působení při resocializaci pachatelů, kteří spáchali majetkový trestný čin. Trest odnětí svobody má dle principu restorativní justice kromě ochrany společnosti působit i jako výchovný prvek přímo na pachatele. Jednotlivci, kteří opouštějí výkon trestu odnětí svobody, jsou ohroženi sociální exkluzí a jejich možnost integrace do společnosti je díky stigmatizaci, nejistému sociálnímu prostředí, nestabilnímu bydlení, zaměstnání a dalším okolnostem ohrožena. Cílem této práce je mapování činnosti sociálních pracovníků s dospělými lidmi ve výkonu trestu. Sociální pracovník je součástí zkoumání celkové situace vězně, podílí se i na zpracování resocializačního programu, který má vliv na život jedince po propuštění a na snížení rizika recidivy, dále spolupracuje s rodinou, ověřuje informace atd. V práci mapuji praxi sociálních pracovníků u nás a s ohledem na tyto zkušenosti přicházím s návrhem na zlepšení praxe.
|
host ::
RSS.