|
PhDr. Klára Červenková a její přínos ženám v 1. polovině 20. století
DŘEVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce bude uvedena nastíněním termínu ženské otázky, historickou přeměnou postavení žen a jejich pracovními příležitostmi. Také bude poukázáno na vývoj emancipačního hnutí v 19. a 20. století. Hlavní část se pak bude zabývat životní cestou středoškolské profesorky Dr. Kláry Červenkové (1873-1945), jejím studiem na gymnáziu "Minerva", na Univerzitě Karlově a Škole vysokých studií pedagogických v Praze. Dále práce pojednává o jejím pedagogickém působení jako středoškolské profesorky s odkazem na problematiku laické morálky. Zmiňována bude Klářina angažovanost v činnostech ženských spolků a v politických uskupeních - Výboru pro volební právo žen a Ženské národní radě. Kromě toho bude přiblížen i Klářin vztah s dalšími aktivistkami emancipačního hnutí. Představena bude také její účast ve Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, odmítavý postoj vůči nacistickému režimu a s tím spojený osudný pobyt v koncentračním táboře Ravensbrück.
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
| |