|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
|
|
Svátosti v dokumentech II. vatikánského koncilu
Holečková, Marie ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Svátosti v dokumentech II. vatikánského koncilu" se zabývá vybranými články jednotlivých konstitucí, dokumentů a dekretů koncilu, které se týkají svátostí v teologickém kontextu. Články jsou vybrány konkrétně z konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum concilium, konstituce o církvi Lumen gentium, pastorální konstituce Gaudium et spes, dokumentu o apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem, dekretu o ekumenismu Unitatis redintegratio a dekretu o životě a službě kněží Presbyterorum ordinis. Práce je založena na koncilních Aktech a mapuje průběh utváření článků. Před samotným rozborem článků je uveden stručný průběh vzniku jednotlivých konstitucí, dokumentů a dekretů. Podle nich jsou rozděleny i kapitoly. Na konci práce je uvedena kapitola se syntézou důležitých témat týkajících se svátostí, která vyplynula ze zmapování vzniku článku.
|
|
|
Impulzy k prožívání služebného kněžství v životě a díle Jana Evangelisty Urbana.
Špinler, Ondřej ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Práce se zabývá životem a dílem pražského františkánského kněze Jana Evangelisty Urbana. V díle hledá impulzy, které by mohly pomoci současnému duchovnímu k autentickému prožívání vlastního kněžství. V první kapitole představujeme Urbanovu osobnost, dějinný kontext a vybrané současníky. V druhé kapitole odhalujeme kněžské důrazy v jeho promluvách a dalších dochovaných zdrojích. Třetí kapitola je zaměřena na prožívání kněžské služby v každodenních podmínkách a představuje, jaký měl otec Urban obraz o skutečném autentickém učedníku Božím. Ve druhé a třetí kapitole provedeme osobní reflexi a syntézu, v které se pokusíme zachytit hlavní poselství Urbanova uvažování.
|
|
| |
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
|
|
Služebné kněžství jako pomáhající profese
Wendelin, David ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Diplomová práce "Služebné kněžství jako pomáhající profese" představuje nejprve obecný pohled na pomáhající profesi jako proces se svým vstupem, fázemi výstupem a předpokládaným cílem. Dává kněžství do souvislosti a podobnosti s dalšími pomáhajícími profesemi doprovázenými různými úskalími a se zkušenostmi, které mohou být kněžství prospěšné. Pomoc užitím prostředků kněžství je vnímána obdobně jako proces terapeutický, kde výsledkem má být uzdravení, avšak vina není chápána jako nemoc, ale jako hřích, jehož uzdravení vede ke spáse. V druhé části se práce zaměřuje na specifiku služebného kněžství, které sleduje v teologii Janova evangelia a v historickém vývoji v českých zemích a hledá podobnosti a odlišnosti kněžství s jinými pomáhajícími profesemi. Klíčová slova pomáhající profese, proces, vstup, výstup, úskalí, krizové stavy, psychoterapie, vina, hřích, terapie, kněžství, cíle, prostředky
|
|
|
Proměny vnímání osoby Melchisedecha ve Starém zákoně, intertestamentární literatuře a Starém zákoně
POSPÍŠIL, Petr
Práce se zabývá proměnami vnímání osoby Melchisedecha ve Starém zákoně, intertestamentárních pramenech a Novém zákoně. Vykládá tři stěžejní biblická místa, v nichž se o Melchisedechovi hovoří. Jedná se o 14. kapitolu knihy Genesis, Žalm 110 a list Židům. Cílem práce je také zachytit vnímání Melchisedechovy osoby v mimobiblických pramenech, jako jsou kumránské texty, targúmy, apokryfy nebo výpovědi církevních otců. Zjištěné poznatky vyplývající z těchto zdrojů jsou v závěru práce vzájemně porovnány. Jednotlivé tradice se různí, takže o osobě Melchisedecha nemůžeme učinit jednoznačný závěr. Některé mimobiblické Melchisedekovské tradice stále přetrvávají, jiné zcela zanikly.
|
host ::
RSS.