|
|
Nástroj pro statickou analýzu programů se seznamy
Kotoun, Michal ; Lengál, Ondřej (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Tvorba softwarového analyzátoru je komplexní úloha -- je nutno implementovat parsování zdrojového kódu, reprezentaci instrukcí, abstrakci hodnot, uživatelské rozhraní, ... a také analýzu samu. Abychom předešli zbytečné práci vývojářů analýz, rozhodli jsme se vytvořit framework pro statickou analýzu programů. Předkládáme obecný návrh frameworku zvaného Angie s důrazem na jeho použitelnost a popisujeme prototyp frameworku, včetně modelové analýzy založené na symbolických paměťových grafech. Angie je implementován v C++ a používá nástroje z kolekce LLVM pro parsování zdrojového kódu analyzovaných programů.
|
|
|
Jsou velikost těla a druhově specifické zbarvení důležitými znaky pro rozpoznávání predátorů potenciální kořistí?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V krmítkových experimentech jsem v letech 2015 ̶ 2018 pomocí plyšových atrap testovala vliv velikosti těla a celkového zbarvení na rozpoznávání krahujce obecného (Accipiter nisus) vybranými druhy pěvců. Atrapy nesly specifické znaky dravce (zahnutý zobák, pařáty) a specifické znaky rodu Accipiter (žluté oko, respektive žluté oko a celkové zbarvení). Jako kontrola byla použita atrapa neškodného holuba domácího. Atrapy zmenšené na velikost sýkory koňadry nebyly rozpoznány jako dravec bez ohledu na zbarvení. Jako dravec nebyly rozpoznány ani velké atrapy se zbarvením holuba a koňadry. Naopak jako dravec, respektive krahujec byla rozpoznána velká atrapa se zbarvením červenky. Většina ptáků přilétajících na krmítko věnuje přednostně pozornost globálním znakům (velikost, celkové zbarvení). Pokud tyto znaky patří známým neškodným ptákům, lokálním (dílčím) znakům charakterizujícím dravce, repsktive krahujce, pozornost nevěnují. Záleží tedy na kontextu, v jakém se potenciální lokální klíčové znaky vyskytují.
|
|
|
Je rozpoznávání predátorů obratlovci naučené nebo vrozené?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Rozpoznání predátora je nezbytným předpokladem efektivního antipredačního chování. Znalost predátorů může být buď vrozená a/nebo naučená. Pro savce i naprostou většinu ptáků je společná péče o potomstvo. Řada zástupců obou skupin také vytváří jednodušší nebo složitější society. To vše umožňuje naivním jedinců získávat poznatky o predátorech sociálním učením, které je efektivnější a méně riskantní než učení se z vlastní zkušenosti. Studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u savců a ptáků by tedy mohlo přinést obecnější závěry o roli různých forem učení v životě obou skupin. Překvapivě ale nebyla této problematice věnována soustavná pozornost. Stávající studie ukazují, že i naivní savci a ptáci mohou predátory rozpoznávat, jejich závěry ale nejsou jednotné. Rozpoznání zjevně závisí na typu předkládaného stimulu. Živý predátor vyvolává intenzivnější odpověď než model, u čichových stimulů zřejmě záleží na jejich "nosiči". Podstatná část stávajících studií navíc neumožňuje bližší určení přesnosti rozpoznání. To by vyžadovalo použití většího počtu predátorů i kontrol. Takové studie jsou ovšem vzácné. Je tedy zřejmé, že studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u ptáků a savců stále představuje atraktivní výzkumné téma. Klíčová slova: predátor, rozpoznávání,...
|
|
|
Krypse na principech disruptivního zbarvení
Kopčiková, Kristýna ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Krypse dává možnost zvířeti stát se ve svém přirozeném prostředí nenápadným, aby nebyl potencionálním pozorovatelem detekován (Cott 1940, Edmunds 1974, Merilaita 2003). Není to však jednoznačný pojem, dosáhnout krypse je možné více mechanismy. Disruptivní zbarvení je vedle zbarvení background-matching jedním z nich. Tato práce se snaží shrnout dosavadní empirickou evidenci pro význam, funkci a rozšíření disruptivního zbarvení v přírodě. Představuje zásadní experimenty testující principy disruptivních vzorů. Dle recentních studií vychází najevo, že by toto zbarvení opravdu mohlo přinášet svému nositeli nějaké selekční výhody, nicméně jsou experimenty až příliš uniformní, mají důležité metodické nedostatky a jejich výsledky jsou nejednoznačné, proto vědci nedochází k jednotnému závěru. Problematika disruptivního zbarvení je složitá a zatím nedostatečně probádaná, takže je potřeba do ní investovat ještě daleko víc práce a studia, abychom si byli jistí, zda a jakým způsobem disruptivní zbarvení v přírodě funguje.
|
|
|
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.
|
|
|
Vizualizace datových struktur pro verifikační nástroje
Holubec, Michael ; Lengál, Ondřej (oponent) ; Peringer, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je objektově orientovaný návrh a implementace knihovny, která poskytne verifikačnímu nástroji Predator a dalším nástrojům jednotné rozhraní pro vizualizaci interních datových struktur především pro účely jejich ladění. Práce analyzuje některé vlastnosti verifikačních nástrojů Predator, Forester a CPAchecker. Knihovna poskytuje nejen grafický, ale také textový výstup ve formátu jazyka DOT. Výsledek byl otestován připojením knihovny k verifikačnímu nástroji Predator.
|
|
|
Analýza práce s dynamickými datovými strukturami v C programech
Šoková, Veronika ; Rogalewicz, Adam (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá analýzou dynamických dátových štruktúr pomocou analýzy tvaru použitej v nástroji Predator. Popisuje zvolenú abstraktnú doménu pre reprezentáciu pamäte vo forme symbolických grafov pamäte. Ďalej sa zaoberá návrhom prostredia pre vývoj statických analyzátorov nad clang/LLVM. Prínosom tejto práce je vytvorenie a otestovanie transformačných priechodov zjednodušujúcich LLVM IR medzikód. Ďalším prínosom je optimalizácia parametrov paralelnej nadstavby Predatora opakovaným spúšťaním testov z medzinárodnej súťaže SV-COMP'16, kde táto verzia nástroja Predator získala zlatú medailu v kategórii Heap Data Structures. Posledným prínosom je návrh architektúry samotného verifikačného jadra s ohľadom na SMG doménu.
|
|
|
Extension of the Code Listener Infrastructure Adding C++ Support
Kašpar, David ; Peringer, Petr (oponent) ; Dudka, Kamil (vedoucí práce)
The thesis describes an extension of the Code Listener infrastructure adding support for C++ programming language, where the Code Listener infrastructure itself can be used for building of static analysis tools. The solution represents the extension of the Code Listener plugin without any need to modify the already existing static analysis tools that are based on it. Outcome of this work is added support for processing of basic C++ language construct, like e.g. namespaces, L-value references or classes. Contribution of the work is then represented by the possibility to use this thesis as a stepping-stone for implementing the remaining support of C++ language into the Code Listener infrastructure.
|
|
|
Vliv vlka obecného (Canis lupus L.) na populace kopytníků v lesních ekosystémech
Žižka, Martin
Vlci v krajině plní roli vrcholového predátora, jehož funkci v krajině nemůže člověk nikdy zcela úplně nahradit. Jako jedna z mála šelem loví ve smečkách, tudíž jejich vliv není plně nahraditelný jiným vrcholovým predátorem. Mají zásadní vliv na populace kopytníků a to nejen na jejich početní regulaci, ale převážně na zdravotní stav populací zvěře. Působením této šelmy v přírodě vznikají trofické kaskády, kdy je často opomíjen i vliv na okolní krajinu, jiné druhy živočichů, stromy a bylinné patro. V bakalářské práci byl popsán vliv vlka na kopytníky, krajinu a jeho rozlišné vlivy na zvěř ve vybraných státech.
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na teritoriální a rozmnožovací chování vážek (Odonata)
KYBICOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce jsem se zabývala vlivy ovlivňující výběr stanoviště a výběr místa pro ovipozici u vážek. Pozornost jsem věnovala především vlivu vegetace a rizika predace. Z přehledu dosavadních prací na toto téma vyplývá, že struktura vegetace hraje velmi významnou roli ve výběru stanoviště. Vliv rizika predace na výběr stanoviště zatím nebyl u dospělých vážek extenzivně zkoumán, ale u velkého množství skupin vodního hmyzu je tento vliv významný. Shrnula jsem také stručně vliv sezóny a denní doby na abundanci vážek. Dále jsem v literární rešerši shrnula teritoriální chování samců vážek a proces rozmnožování.V terénním sledování jsem během dvou let zkoumala vliv stáří tůní, sezóny a denní doby na přítomnost vážek a vliv stáří tůní, denní doby, vegetace a rizika predace na kladení vážek druhu Libellula depressa. Jako predátoři byly v tůních vysazovány pozdní instary larev vážek rodu Anax a Aeshna a jako maketu plovoucí vegetace byla použita zelená síťovina. Zjistila jsem, že nejdůležitější faktory, které ovlivňují přítomnost vážek na nově vzniklých stanovištích, jsou stáří stanoviště a také přítomnost vegetace.Dalšími důležitými faktory jsou také denní doba a sezónnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím početnost kladení je stáří tůní. Počet nakladených vajec je ovlivněn nejen stářím tůní, ale i přítomností vegetace a interakcí mezi přítomností vegetace a predátora.
|
host ::
RSS.