Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
Výhody a meze demokratizace mystiky Dorothee Solle
Ivaschiv, Nicolai ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce "Výhody a meze demokratizace mystiky Dorothee Sölle" si klade za cíl představit program demokratizace mystiky protestantské teoložky Dorothee Sölle, naznačit jeho potenciální přínosy i omezení. Pro sledovaný cíl jsem se rozhodl představit teologická východiska autorky od začátku jejího působení až po konec autorčina života. Na ukázkách teologického vývoje Sölle, které zahrnují etapy teologie smrti Boha, politické teologie, teologie osvobození nebo feministická teologie, ukazuji předpoklady pro pojem "demokratizace mystiky", se kterým se u autorky setkáváme v jejím pozdním díle Mystika a vzdor. Tato kniha tvoří ideový podklad pro podstatnou část práce, která se zabývá vztahem mystiky a občanského aktivismu. Pojem demokratizace tu bude promýšlen jak ve vztahu k politickému jednání člověka, tak ve vztahu k mystice, která je podle Sölle přístupná všem a není výsadou duchovních elit v žádném smyslu. Na úplném konci shrnuji možné výhody a nevýhody tohoto originálního konceptu.
Apoštol Pavel a filosofie: Studie k politické teologii a její recepci v soudobé filosofii
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce pojednává o politické teologii a politickém myšlení apoštola Pavla v kontextu soudobé filosofie. Metodologická část představuje koncept politické teologie, který umožňuje analyzovat vzájemné vztahy mezi oblastmi politiky a náboženství, zejména implicitní a explicitní významy určitých náboženských postojů a idejí. Pozornost je věnována Maxi Weberovi a jeho programu "hospodářské etiky světových náboženství": Weber se zaměřoval na kontingentní historické křižovatky a výhybky historického vývoje, které tvoří specifické "vztažení k hodnotám" (Wertbeziehung) a umožňují porozumět běhu dalšího sociální a politického vývoje. Weber sám viděl jednu z takových historických křižovatek a bodů obratu v Pavlově teologii a misijním působení. Další část je věnována interpretacím Pavlovy politické teologie u Jacoba Taubese, Alaina Badioua a Giorgio Agambena a jejich kritickému zhodnocení. Třetí část tvoří původní příspěvek k Pavlově politické teologii, který vychází z uvedených interpretací, ale některá témata interpretuje odlišně a připojuje k nim další dosud opomíjené aspekty Pavlovy politické teologie. Pozornost je věnována socio-politických důsledkům a významům Pavlovy eklesiologické imaginace obsažené v konceptu "corpus Christi"; časovosti; konceptu "katechon"; pojetí rovnosti, nerovnosti a politické moci;...
Výhody a meze demokratizace mystiky Dorothee Solle
Ivaschiv, Nicolai ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce "Výhody a meze demokratizace mystiky Dorothee Sölle" si klade za cíl představit program demokratizace mystiky protestantské teoložky Dorothee Sölle, naznačit jeho potenciální přínosy i omezení. Pro sledovaný cíl jsem se rozhodl představit teologická východiska autorky od začátku jejího působení až po konec autorčina života. Na ukázkách teologického vývoje Sölle, které zahrnují etapy teologie smrti Boha, politické teologie, teologie osvobození nebo feministická teologie, ukazuji předpoklady pro pojem "demokratizace mystiky", se kterým se u autorky setkáváme v jejím pozdním díle Mystika a vzdor. Tato kniha tvoří ideový podklad pro podstatnou část práce, která se zabývá vztahem mystiky a občanského aktivismu. Pojem demokratizace tu bude promýšlen jak ve vztahu k politickému jednání člověka, tak ve vztahu k mystice, která je podle Sölle přístupná všem a není výsadou duchovních elit v žádném smyslu. Na úplném konci shrnuji možné výhody a nevýhody tohoto originálního konceptu.
Apoštol Pavel a filosofie: Studie k politické teologii a její recepci v soudobé filosofii
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce pojednává o politické teologii a politickém myšlení apoštola Pavla v kontextu soudobé filosofie. Metodologická část představuje koncept politické teologie, který umožňuje analyzovat vzájemné vztahy mezi oblastmi politiky a náboženství, zejména implicitní a explicitní významy určitých náboženských postojů a idejí. Pozornost je věnována Maxi Weberovi a jeho programu "hospodářské etiky světových náboženství": Weber se zaměřoval na kontingentní historické křižovatky a výhybky historického vývoje, které tvoří specifické "vztažení k hodnotám" (Wertbeziehung) a umožňují porozumět běhu dalšího sociální a politického vývoje. Weber sám viděl jednu z takových historických křižovatek a bodů obratu v Pavlově teologii a misijním působení. Další část je věnována interpretacím Pavlovy politické teologie u Jacoba Taubese, Alaina Badioua a Giorgio Agambena a jejich kritickému zhodnocení. Třetí část tvoří původní příspěvek k Pavlově politické teologii, který vychází z uvedených interpretací, ale některá témata interpretuje odlišně a připojuje k nim další dosud opomíjené aspekty Pavlovy politické teologie. Pozornost je věnována socio-politických důsledkům a významům Pavlovy eklesiologické imaginace obsažené v konceptu "corpus Christi"; časovosti; konceptu "katechon"; pojetí rovnosti, nerovnosti a politické moci;...
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
Vzestup náboženství v mezinárodních vztazích (Religion's Rise in IR)
Dravecký, Pavol ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je nalezení zdrojů rozdílů mezi křesťanskou pravicí a levicí; jak je možné, že lidé, kteří sdílejí tak podrobnou víru, se mohou tak výrazně odlišovat v politických postojích? Mou hypotézou je, že za tím stojí odlišné koncepce vůle a těla. Pro otestování těchto dvou možností nejprve představuji minulost a současnost vztahu mezi Křesťanstvím a politikou, pak základní východiska křesťanských verzí jak pravice tak levice, abych nakonec zodpověděl, že zatímco oba tábory se shodují ve svých představách o lidské vůli, jejich náhledy na lidské tělo jsou odlišné. Nicméně docházím rovněž k závěru, že rozdělení na pravici a levici je nepřesné, protože oba proudy v důsledku usilují o totéž - zabránění monopolizace moci jak státem, tak trhem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.