|
|
Kulturní odkaz činu Jana Palacha v písni a básni a jeho didaktické zpracování
Dušková, Daniela ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá kulturním odkazem Jana Palacha v písňových a básnických textech 20. a 21. století. Autorka práce si klade za cíl představit využití těchto textů ve výuce, která se věnuje (historickým) tématům, jež vyvolávají intenzivní a často protichůdné emocionální reakce - zde demonstrativní sebevražda pro probuzení společnosti. V první části vykresluje stručný vhled do života Jana Palacha a událostí, které předcházely jeho činu, a popisuje samotné Palachovo sebeupálení jako manifestační akt. Do práce zařazuje také filozofický a teologický pohled na Palachovu oběť. Pro potřeby výukové lekce pisatelka interpretuje sesbírané texty, a přispívá tak k nepočetné odborné české literatuře, která se ztvárnění činu v písni a básni věnuje. Ve druhé části práce tyto texty následně využívá v návrhu výukové jednotky použitelné v hodinách dějepisu, českého jazyka, občanské výchovy či hudební výchovy. Společně s lekcí prezentuje další využití sesbíraného materiálu. V práci jsou představeny výsledky z pilotování výukové lekce v sedmém ročníku osmiletého gymnázia, včetně komentářů zúčastněných žáků. Práce je věnovaná uctění odkazu 55. výročí od upálení Jana Palacha. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Palach, sebeupálení, báseň ve výuce, protestsong, pochodeň, normalizace, komunistický režim.
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Penkalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Práce zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dále práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převáženě na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené trávení v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho informací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.). Nejenže nás...
|
|
|
Královéhradecká Pochodeň přelomu 80. a 90. let dvacátého století jako příklad transformace československého regionálního deníku
Vaněk, Vladimír ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Sametová revoluce v listopadu 1989 znamenala konec komunistické nadvlády a znovuobnovení demokracie. Přelom 80. a 90. let patří bezesporu k významným historickým obdobím české společnosti, přinesl zásadní a svým způsobem revoluční změny - nový politický i ekonomický systém, nové mezinárodní postavení země, nová politická práva a občanské svobody, ale i nové povinnosti a odpovědnost. Změny se týkaly také českých médií. Především došlo k jejich přechodu do soukromých rukou. Klíčovým zájmem této práce je podrobné zmapování deníku Pochodeň na přelomu 80. a 90. let, především pak samotný proces transformace novin po roce 1989. Práce se zabývá obdobím před listopadem 1989, kdy byla Pochodeň tiskovým orgánem krajského výboru KSČ v Hradci Králové. Součástí je také popis sametové revoluce v redakci a následný vývoj po roce 1990. Práci je zasazena do kontextu doby minulé. Její součástí je pohled na transformaci české společnosti, ekonomiky i českých médií. Takto koncipovaná diplomová práce popisuje nedávnou historii východočeského periodika a využívá paměti novinářů, kteří byli na přelomu 80. a 90. let členy redakce Pochodně, respektive Hradeckých novin.
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Tisk a kulturní politika pardubického okresu v období normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky...
|
|
|
Mediální obraz Alexandra Dubčeka od začátku srpna 1968 do konce května 1969 v Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii
Kottová, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
(Abstrakt) Bakalářská práce "Mediální obraz Alexandra Dubčeka od začátku srpna 1968 do konce května 1969 v Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii" charakterizuje období a shrnuje nejdůležitější události roku 1968 se zaměřením na osobu prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a na dění kolem jeho osoby. Nejprve je práce zaměřena na historický kontext doby a oficiální životopis Alexandra Dubčeka za použití odborných historických publikací a následně se pokouší vytvořit Dubčekův mediální obraz v období od začátku srpna 1968 až do konce května 1969 v dobových periodikách - Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii. Cílem práce je zaměřit se na konkrétní období a konkrétní osobu v historických publikacích a z jednotlivých článků se pokusit složit mediální obraz v jednotlivých dobových periodikách. Alexander Dubček je důležitou postavou v československých dějinách, a proto považuji za důležité zkompletovat práci spojující historicko-politický kontext doby a mediální obraz významného politika.
|
|
|
Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Penkalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Práce zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dále práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převáženě na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené trávení v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho informací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.). Nejenže nás...
|
host ::
RSS.