Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pedagog Josef Soukup
Bandasová, Monika ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se týká pedagoga Josefa Věnceslava Soukupa. Jedná se o téměř cimrmanovskou osobnost vlasteneckého pedagoga z 19. století, jehož důležitost a významnost, jakožto i jeho jedinečnost, dokládám především výňatky a citáty z jeho vlastního životopisu a dalších jeho spisů, ale také z jeho vlastní tvorby, která mi posloužila jako nedocenitelný zdroj informací. Časově jsem práci vymezila obdobím Soukupova života, tj. 1819-1882. Pouze v kapitole o dívčím vzdělávání v Čechách jsem toto rozmezí překročila, abych mohla ukázat nejdůležitější mezníky tohoto vývoje, který ovšem pokračoval i po Soukupově smrti. Kapitolu o dívčím vzdělávání jsem do práce okrajově zařadila z toho důvodu, že J. V. Soukup se podílel na založení vyšší dívčí školy v Písku, kde byl posléze ředitelem. Znal se také s osobností, která výrazně ovlivnila koncepci vyššího dívčího vzdělávání v českých zemích, a to se samotným Amerlingem, na jehož přednášky pravidelně docházel. S tématikou dívčího vzdělávání souvisí i kapitola, jež je věnována Soukupovu příteli V. V. Janotovi, který se spolupodílel na založení vyšší dívčí školy v Písku. Stejně jako Soukup, i Janota navštěvoval přednášky doktora Amerlinga a působil i na Budči dívčí. Práce je uvedena kapitolou "Josef Soukup jako heslo", která podává přehled encyklopedií a naučných slovníků...
Subjektivní pozorování pěvecké techniky za vlastní dosavadní vývoj s přihlédnutím na pěvecké ikony zabývající se jí
Malá, Magdaléna ; MELNIK, Natalija (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dosavadním pozorováním pěvecké techniky nejen u sebe samé, ale i v pedagogické činnosti většiny svých dosavadních profesorů. Zaměřuje se především na některá úskalí v pěvecké technice i na podrobnější rozbor anatomicko-fyziologických funkcí. Práce taktéž mapuje i vlastní dosavadní vývoj a reflexe na něho.
Flétnisté pedagogové na AMU v Praze
Olšaníková, Nikola ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; MESANY, Mario (oponent)
Práce je přehledem informací o významných českých flétnistech, kteří pedagogicky působili na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (dále také „HAMU“) nebo na ní působí i dnes. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se obecně zabývá Akademií múzických umění v Praze (dále také „AMU“ nebo „Akademie“), zvláště jejím vznikem a historickým vývojem. Druhá kapitola s názvem Pedagogové flétnisté na AMU v Praze je stěžejní kapitolou této práce. Najdeme zde výčet jmen pedagogů s jejich životopisy a u nynějších pedagogů doplnění o jejich spojitosti s HAMU jakožto bývalou studentskou či nyní pracovně-pedagogickou institucí. Tato kapitola také představuje jejich významné žáky, kteří se uplatnili na významnějších pozicích předních českých či zahraničních orchestrů nebo se proslavili jako sólisté.
Prof. PhDr., Zdeněk Fiala, DrSc (* 5. 5. 1922, + 3. 8. 1975)
Vondrová, Tereza ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Kahuda, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat život a dílo profesora Zdeňka Fialy. Úvodní pasáž práce bude zaměřena na jeho životopis, archivní a pedagogické působení a dále také na jeho spolupracovníky a přátele z oboru. Druhá část práce bude věnována analýze vybraného segmentu z rozsáhlého díla Zdeňka Fialy, jehož převážnou část tvořila díla zabývající se diplomatikou a historií a ediční práce.
Pedagog Josef Soukup
Bandasová, Monika ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se týká pedagoga Josefa Věnceslava Soukupa. Jedná se o téměř cimrmanovskou osobnost vlasteneckého pedagoga z 19. století, jehož důležitost a významnost, jakožto i jeho jedinečnost, dokládám především výňatky a citáty z jeho vlastního životopisu a dalších jeho spisů, ale také z jeho vlastní tvorby, která mi posloužila jako nedocenitelný zdroj informací. Časově jsem práci vymezila obdobím Soukupova života, tj. 1819-1882. Pouze v kapitole o dívčím vzdělávání v Čechách jsem toto rozmezí překročila, abych mohla ukázat nejdůležitější mezníky tohoto vývoje, který ovšem pokračoval i po Soukupově smrti. Kapitolu o dívčím vzdělávání jsem do práce okrajově zařadila z toho důvodu, že J. V. Soukup se podílel na založení vyšší dívčí školy v Písku, kde byl posléze ředitelem. Znal se také s osobností, která výrazně ovlivnila koncepci vyššího dívčího vzdělávání v českých zemích, a to se samotným Amerlingem, na jehož přednášky pravidelně docházel. S tématikou dívčího vzdělávání souvisí i kapitola, jež je věnována Soukupovu příteli V. V. Janotovi, který se spolupodílel na založení vyšší dívčí školy v Písku. Stejně jako Soukup, i Janota navštěvoval přednášky doktora Amerlinga a působil i na Budči dívčí. Práce je uvedena kapitolou "Josef Soukup jako heslo", která podává přehled encyklopedií a naučných slovníků...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.