|
| |
|
|
Jesús Baigorri Jalón - profil, dílo, teorie
Pejchalová, Milada ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce bylo zmapovat tvorbu současného španělského tlumočníka a historika tlumočení, Jesúse Baigorriho Jalóna. Provedli jsme souhrnnou analýzu jeho díla, kterou jsme doplnili o recepci jeho dvou stěžejních publikací. V úvodní části práce jsme se zaměřili na autorova metodologická východiska a zařazení jeho osobnosti do českého i španělského akademického kontextu. Poté jsme detailně zpracovali autorovu biografii a jeho působení na akademické půdě. Následně jsme podali celistvý, chronologicky zpracovaný přehled dvou autorových monografií a tematicky zpracovali soubor studií, které v průběhu své akademické kariéry sepsal. Soustředili jsme se také na autorův přínos translatologii a na oblasti výzkumu a metodologické směry, v nichž by mohl být inspirací českým badatelům.
|
|
|
Hanuš Jelínek Mezi kulturou a politikou (1914 - 1944)
Sováková, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o životě a činnosti Hanuše Jelínka (1878-1944), jedné z předních postav česko-francouzských vztahů první poloviny 20. století. Pomocí studia archivních materiálů, tisku a literatury si klade za cíl objasnit jeho působení zejména v období První republiky, které v dosavadní literatuře není příliš reflektováno. Důvodem toho je skutečnost, že základní zdroj k poznání osobnosti Hanuše Jelínka - jeho paměti s názvem Zahučaly lesy, končí rokem 1919. Práce je rozdělena do tří větších částí. V té první je shrnuto Jelínkovo mládí, formování jeho osobnosti a politických názorů, a v neposlední řadě zrod jeho frankofilství. Ve druhé a stěžejní části práce je kladena pozornost na jeho snahu etablovat se v rodících se československých diplomatických službách. Rozebráno je zde Jelínkovo jedenáctileté angažmá na ministerstvu zahraničních věcí, stejně jako další aktivity, vyplývající z jeho působení v tomto rezortu. Poslední část se zabývá Jelínkovou činností na poli kulturním. Zde se práce omezuje jen na obecnější shrnutí, důležité pro pochopení Jelínkova osobního života, a neklade si ambice jeho rozsáhlou literární činnost hodnotit. Akcentováno je však jeho působení v časopise Lumír, který se Jelínek po celé meziválečné období snaží udržet při životě. Podrobněji je také...
|
|
|
Československo-maďarské vztahy v letech 1920-1921
Glacnerová, Zuzana ; Pejša, Robert (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Tématem bakalářské práce je dramatické rozmezí let 1920-1921 v Československu a v Maďarském království. Cílem práce je komparace odlišných názorových stanovisek, v nichž na jedné straně stojí nově rozvíjející se demokratický stát v čele s Tomášem Garriguem Masarykem a na straně druhé konstituční monarchie s regentem Miklósem Hortym. K teoretickým východiskům práce bude náležet Trianonská smlouva, důraz bude kladen především na události z politologického hlediska, opomíjeny však nezůstanou ani na zdánlivě nepodstatné či opomíjené informace týkající se kulturní či nacionalistické stránky.
|
|
|
Vznik československé armády a její význam pro samostatnost ČSR
Kawik, Vratislav ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji vzniku československé armády. Mým cílem je obsáhnout vznik, vývoj a význam československé armády v období do vytvoření Malé Dohody. Organizace armády probíhala za chodu a řídila se zejména potřebami bojového využití v konfliktech na hranicích. Kvůli zdržení části legií v Rusku chyběli armádě důstojníci a na velitelské pozice byli povoláni vojáci z Itálie a Francie. Když k tomu připočteme četné aktivity ministra zahraničí Beneše na Pařížské mírové konferenci, zjistíme, že se armáda ocitla pod silným mezinárodním tlakem, který zastiňoval Ministerstvo národní obrany. Tato situace se po zajištění hranic a po konci mírové konference urovnala.
|
|
|
Diplomatické vztahy Německa v období tzv. Výmarské republiky
Pýcha, Jan ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je mezinárodně-politické postavení Německa po první světové válce a jeho vývoj během poválečných let až po uchopení moci Hitlerem. Text sleduje diplomatickou činnost poražené velmoci od pařížské mírové konference a dotýká se všech klíčových událostí té doby. Taktéž popisuje hlavní kroky, jimiž se výmarská republika snažila vymanit z mezinárodní izolace, do které se dostala v důsledku přisouzení odpovědnosti za rozpoutání války. Práce analyzuje zásadní témata dvacátých a počátku třicátých let dvacátého století v německém kontextu včetně problematiky reparací nebo hlavních bezpečnostních otázek.
|
host ::
RSS.