|
|
Autoritářský režim v Iránu v počátečních letech vlády Rezy Chána a Mohammeda Rezy Pahlavi
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat režim v Íránu v počátečních letech vlády dvou panovníků z dynastie Pahlaví - Rezy Šáha a Mohammada Rezy - na základě Linzovy typologie nedemokratických režimů. Teoretická část se věnuje charakteristice jednotlivých typů nedemokratických režimů (vyjma posttotalitárního) na základě Linzových čtyř dimenzí - pluralismus, ideologie, mobilizace a vůdcovství. V části empirické je zaměřena pozornost na jednotlivé konkrétní aspekty a znaky režimů, které jsou relevantní pro posouzení, proč je koncept autoritářství nejvhodnější. Počáteční léta vlády Rezy Šáha (1926 - 1933) a Mohammada Rezy (1953 - 1963) jsou zkoumána odděleně. Na závěr jsou výsledky analýzy shrnuty a provedena komparace obou režimů.
|
|
|
Islámská revoluce v Íránu - k lepšímu nebo k horšímu?
Zadeh, Jana ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá íránskou islámskou revolucí a komparativní analýzou režimů před a po revoluci, srovnává historický vývoj a vliv revolučních změn na společnost. I když není pochyb o tom, že transformace imperiální Persie v Islámskou republiku sehrála důležitou roli v překreslení geopolitické mapy širšího Blízkého východu, cílem této práce je porovnat historický vývoj Íránu během monarchie a vliv revolučních orgánů na íránskou společnost. Přes rozsáhlé množství použitých zdrojů z Íránu i zahraničí, autorka učinila veškerou snahu ke snížení účinků vlivů ať už horlivých zastánců monarchie nebo skalních revolucionářů na minimum, a umožnila faktům samotným promítnout objektivní obrázek. Cílem práce je po objektivním srovnání fakticky odpovědět na otázku, zda revoluce vedla k lepšímu či horšímu.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: Spojené státy americké a šáhův exil (1979 - 1980)
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce se věnuje období let 1979 - 1980, kdy islámská revoluce nastolila složité vztahy mezi novou íránskou vládou, šáhem Mohammadem Rézou Pahlavím a vládou Spojených států amerických v čele s prezidentem Jimmym Carterem. Cílem je především prozkoumat souvislosti mezi šáhovým exilem a děním v americké administrativě. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a složitý názorový vývoj mezi předními členy vlády Spojených států v otázce pobytu šáha ve Spojených státech. Třetí část je stručným nástinem dalších navazujících událostí ve Spojených státech a vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: perský šáh v exilu 1979 - 80
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se věnuje období života íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího v letech 1979 - 1980, kdy pobýval v exilu. Cílem je především zmapovat etapu panovníkova života a poukázat na souvislosti s mezinárodním děním především v Spojených státech amerických, neboť americká administrativa měla značný vliv na události v šáhově životě v těchto letech. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a to především díky složité mezinárodně-politické situaci po islámské revoluci v Íránu. Třetí část je stručným nástinem vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Autoritářský režim v Iránu v počátečních letech vlády Rezy Chána a Mohammeda Rezy Pahlavi
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat režim v Íránu v počátečních letech vlády dvou panovníků z dynastie Pahlaví - Rezy Šáha a Mohammada Rezy - na základě Linzovy typologie nedemokratických režimů. Teoretická část se věnuje charakteristice jednotlivých typů nedemokratických režimů (vyjma posttotalitárního) na základě Linzových čtyř dimenzí - pluralismus, ideologie, mobilizace a vůdcovství. V části empirické je zaměřena pozornost na jednotlivé konkrétní aspekty a znaky režimů, které jsou relevantní pro posouzení, proč je koncept autoritářství nejvhodnější. Počáteční léta vlády Rezy Šáha (1926 - 1933) a Mohammada Rezy (1953 - 1963) jsou zkoumána odděleně. Na závěr jsou výsledky analýzy shrnuty a provedena komparace obou režimů.
|
host ::
RSS.