Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
Posouzení ovlivnění prahového napětí myokardu a jeho vývoje v čase po implantaci použitím různých typů kardiostimulačních elektrod
Randa, Jiří ; Kejřová, Eva (vedoucí práce) ; Pšenička, Miroslav (oponent)
Cílem práce je posoudit vhodnost užití současně používaných stimulačních elektrod a jejich aplikaci v kardiostimulaci. Jsou zde zpracovány a porovnány hodnoty akutního a chronického prahového napětí myokardu a vyhodnocení jeho vývoje v čase po implantaci. Srovnání je zaměřeno na elektrody s aktivní a pasivní fixací. Výsledky jsou zaneseny do grafů a statisticky zpracovány.
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
Pacemakers And Their Sources Of Energy
Pagáčová, Lenka
This article discusses the pacemakers and their sources of energy. The introduction is to clarify the basic characteristics and history of pacemakers. The core of the article is the implementation of realization and description of the construction of the current peacemakers. In the last part of this article are presented two kind of energy sources that are not currently used in practice, however they can be interesting for future aplications. Conclusion sumarizes the information from article.
Vliv implantace kardiostimulátoru na život pacienta
HOLUBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o problematice vnímání a vlivu kardiostimulátoru na pacienta a jeho život. Teoretická část se zaobírá jednotlivými onemocněními jako indikacemi k trvalé kardiostimulaci. Také popisuje jednotlivá vyšetření, která může kardiologický pacient podstoupit. Velkou skupinu tvoří režimová opatření a doporučení, jak se s kardiostimulátorem chovat. Tato skupina je systematicky rozdělena na jednotlivé oblasti, ve kterých může vzniknout problém či potencionální riziko, jak pro kardiostimulátor, tak pro pacienta. Praktická, tedy výzkumná část je zpracována za pomoci kvalitativního výzkumného šetření, kdy nástrojem získávání informací byl polostrukturovaný rozhovor. Otázky byly sestaveny tak, aby pokryly život před implantací kardiostimulátoru, během pobytu v nemocnici a zachytily následující sžití s kardiostimulátorem a touto skutečností. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů s dobou implantace od 4 měsíců do 8 měsíců. Cílem práce bylo zjistit jaký vliv má kardiostimulátor a jeho implantace. Z výsledků se dá vyčíst, že vliv má kardiostimulátor hlavně v návaznosti na prodělané komplikace. Naši dotazovaní uváděli, že na pozitivní sžití s kardiostimulátorem potřebovali více času. Výjimku tvořila dotazovaná, která kardiostimulátor nepřijala, zejména v souvislosti s pocitem mechanismu v těle a viditelností přístroje pod kůží. Z rozhovorů s dotazovanými jsme zjistily, že pacienti nedostávají brožury, informační materiál o rizicích, která jim hrozí. S tímto zjištěním jsme se rozhodly vytvořit informační brožuru pro pacienty, která je i výstupem bakalářské práce. Tato brožura obsahuje i zkušenosti pacientů, kteří už mají implantaci kardiostimulátoru za sebou.
Denní rytmus areálu vysokoškolské koleje
Kadleček, David ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Denní rytmus je koncept, který v poslední době přináší nové poznatky v popisu fungování města, skutečného počtu a pohybu jeho obyvatel. Odhaluje skutečnosti, které nejsou dostupné v tradičních statistických pramenech nebo jsou zde zachyceny nepřesně či nedostatečně podrobně. Jednotlivé případové studie jsou však časově náročné, a proto v řadě lokalit dosud nebyly provedeny. Hlavním cílem mé práce bylo popsat denní a týdenní rytmus vybrané vysokoškolské koleje a jeho nejdůležitější rytmizátory. Areál kolejí 17. listopadu náležející Karlově univerzitě plní rezidenční funkci a tomu odpovídá i jeho rytmus. Nejvíce lidí se zde nachází v pozdních nočních hodinách v pracovní dny. Ráno přichází prudký pokles počtu s maximem odchodů mezi osmou a devátou hodinou a odpoledne pozvolnější nárůst. V sobotu je v areálu znatelně méně lidí a rytmus příchodů a odchodů je mnohem vyrovnanější. Nejvýznamnějším vnějším rytmizátorem je výuka na vysokých školách, nejvýznamnějším rytmizátorem uvnitř areálu je menza, která v poledních hodinách způsobuje přechodný nárůst počtu osob v lokalitě. Klíčová slova: denní rytmus, rytmizátor, příchody, odchody, vysokoškolská kolej, Praha
Kvalita života pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Sládková, Natálie ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Po implantaci kardiostimulátoru dochází k výrazným změnám, které ovlivňují kvalitu života pacientů. Teoretická část analyzuje problematiku kardiostimulace, dále je věnován prostor kvalitě života. Také je teoretická část zaměřena na kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Cíle: Hlavním výzkumným cílem je zmapovat kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Na podkladě hlavního výzkumného cíle, jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle, které mapují názor pacientů na změny v psychickém prožívání a názor pacientů na jejich fyzickou kondici a funkční stav. Dále zjišťují názor pacienta s implantovaným kardiostimulátorem na sociální oblast jeho života. Také analyzují, jak pacienti s implantovaným kardiostimulátorem hodnotí edukaci a informace týkající se problematiky kardiostimulace. Použité metody: Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti pacienty. Výzkumný vzorek byl vybrán na základě účelového a náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány, přepsány a následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Hlavní výsledky: Pacienti s implantovaným...
Způsob zajištění vysoké dostupnosti u vybraných databázových systémů
Tlustý, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezení pojmu vysoké dostupnosti, definování kritérií pro hodnocení dostupnosti a porovnání vybraných technických způsobů jejího dosažení na vybraných open source databázových systémech. V první části je kromě dvou vybraných definic vysoké dostupnosti také popsáno několik důvodů pro její zavádění do podnikových systémů. Je uveden vztah pro výpočet dostupnosti, veličiny, s nimiž se při výpočtu pracuje, a několik měřitelných ukazatelů, s jejichž pomocí lze jednotlivá technická řešení porovnávat. V další části jsou obecně popsány některé vlastnosti vybraných databázových systémů týkající se možnosti implementace vysoce dostupných konfigurací. Dále jsou popsány konkrétní vysoce dostupné konfigurace, které jsou následně otestovány na virtuálních serverech a porovnány podle dříve stanovených kritérií.
Znalosti sester o elektrokardiografii
Fialová, Iveta ; Křivková, Jana (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá celkově znalostmi sester v oblasti elektrokardiografie, odtud také její název Znalosti sester o elektrokardiografii. V teoretické části je popsána elektrografie, její historie, možnosti pořízení záznamu, patologické rytmy a ošetřovatelská péče spojená se zjištěním rytmu. V empirické části jsou přes metodiku interpretovány výsledky kvantitativního výzkumu, prováděného dotazníkovým šetřením. V závěru práce jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření, kde jsou ukázány nedostatky ve vzdělání během přípravy na povolání všeobecné sestry. Tyto nedostatky se potom projevují nedostatečnou znalostí rozpoznání základních patologických EKG rytmů, případná defibrilace některých patologických rytmů. Nejnižší znalosti v této oblasti mají sestry s pouze se středoškolským vzděláním. Z dotazníkové šetření je patrné, že by sestry ocenily nejen více výuky během přípravy na povolání všeobecné sestry, ale v případě pořádání seminářů na téma elektrokardiografie by se zúčastnily.
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.