|
|
Depictions of Subcarpathian Ruthenia in the Czech newspapers of the Czechoslovak First Republic, 1919-1922: Developing Public Support for the Refusal of the Rusyn Right to Autonomy?
Brown, Geoffrey ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Geoffrey Brown Abstrakt: V roce 1919 se Rusíni z Podkarpatské Rusi a Rusínští imigranti žijící ve Spojených státech rozhodli, že vstup - připojení se do nově vzniklé Československé republiky jim nabízí nejlepší možné podmínky pro stabilní budoucnost. Souhlasili se spojením pod podmínkou, že Rusínům bude poskytnutá co nejširší míra politické autonomie; a tahle autonomie byla pak garantovaná "Saint Germain-skou smlouvou" podepsanou v září 1919. Když už bylo území Podkarpatské Rusi připojeno k Československu, vláda v Praze rozhodla, že Rusíni nejsou schopni plnit vládnoucí povinnosti na jejich vlastním území, jelikož na konci 1. Světové války patřili k nejchudobnějším a nejméně kulturně rozvinutým národům Rakousko - Uherska. Rusínští lídři, zejména první guvernér Gregory Zhatkovich marně protestoval proti odmítnutí Československé vlády udělit Rusínům jejich zákonné právo na politickou autonomii. Před vojnou neměla česká veřejnost prakticky žádnou znalost o Rusínech nebo o jejich území - Podkarpatské Rusi. V průběhu prvních tří let od vzniku Československého státu, zveřejnila česká média řadu novinových článků, které zdůrazňovali nebo zveličovali primitivní povahu Rusínů, prezentujíc je jako zpátečnicky Slovanský národ který čeká, až je Češi povedou. Často byli tyhle články psané v nevědomosti, kvůli nedostatku...
|
|
|
Okresní soud Hradec Králové a jeho činnost v době první Československé republiky (1918-1938)
Tichá, Lucie ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje činnosti Okresního soudu v Hradci Králové v období 1918 - 1938 se začleněním do kontextu celkového vývoje soudní organizace v českých zemích a historického vývoje královéhradeckého regionu. Úvodní část se zabývá legislativou prvorepublikového soudnictví tak, jak se utvářela od druhé poloviny 19. století. Následuje přehled vývoje organizace soudní správy v českých zemích v letech 1848 - 1938 a kapitola věnující se historii Královéhradecka. Druhé část diplomové práce je zaměřena konkrétně na působnost Okresního soudu v Hradci Králové v meziválečném období, na průběh soudního jednání, strukturu soudu, okruhy působnosti a rozdělení soudní agendy s rozborem příslušných modelových kauz. Klíčová slova: civilní proces, Hradec Králové, legislativa, nesporné řízení, okresní soud, první Československá republika, přestupky, regionální historie, soudní organizace, soudní správa
|
|
|
Metodika pro obnovu vilové zahrady první republiky
Zámečník, Roman ; Šimek, Pavel
Cílem metodiky je vytvoření uceleného postupu zaměřeného na obnovu vilových zahrad, které byly zakládány mezi světovými válkami 20. století. Východiskem při tvorbě metodiky byla snaha analyzovat, interpretovat a upozornit na tento specifický segment národního kulturního bohatství, kterému nebyla doposud v odborných kruzích věnována větší pozornost. Jako doklad vývoje zahradního umění českých zemí představuje prvorepubliková tvorba, zejména pak její segment – vilová zahrada, jeden z nejzranitelnějších dokladů vyspělosti naší kultury.
Plný text:  PDF
|
|
|
Antonín Švehla a čeští katolíci v období první republiky
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato diplomová práce se zabývá vztahem agrárního politika Antonína Švehly a katolického tábora v době první Československé republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je Úvod, v níž se seznamujeme s cílem této práce a s nejdůležitějšími zdroji, které byly při psaní použity. Druhá kapitola je strukturována do dalších pěti podkapitol a nazývá se Osobnost Antonína Švehly. Je v ní představen život tohoto významného agrárníka, dále jeho politické působení, charakteristika všech tří vlád, ve kterých byl premiérem a vítězství jeho strany v parlamentních volbách roku 1925. Třetí kapitola, s názvem Vztah Antonína Švehly ke katolicizmu, je rozdělena do čtyř podkapitol. Jádrem této kapitoly je analýza Švehlových názorů na náboženství, jeho vztahu k politickému katolicizmu, katolickým osobnostem a Šrámkově Československé straně lidové. Poslední kapitolu tvoří Závěr, jenž shrnuje hlavní přínos diplomové práce.
|
|
|
Osobnost rakouského vyslance Ferdinanda Marka v Československu a profil jeho politických relací ve 20. a 30. letech 20. století
KLOFÁČOVÁ, Michaela
Studie se zabývá osobností rakouského vyslance a diplomata Ferdinanda Marka v Praze a proměnami jeho osobnosti v souvislosti s politickými relacemi v období 20. a 30. let 20. století v kontextu mezinárodně-politického vývoje meziválečného Československa. Cílem práce je nejen analýza a popis činností rakouského vyslance v Praze, s ohledem na charakter diplomatických a osobních zpráv své mateřské instituci - Státnímu úřadu pro zahraničí ve Vídni, ale také rozbor historického kontextu tohoto období na území střední Evropy včetně Československa. Práce vychází z dosud nepublikovaných pramenů Rakouského státního archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv Wien) a četné německé, rakouské a české literatury. Práce je vypracována v českém jazyce.
|
|
|
Katolický kněz a politik Ferdinand Juriga a jeho vztah k první Československé republice
RILLICHOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit život a činnost slovenského katolického kněze a politika Ferdinanda Jurigy, a to zvláště v období první světové války a nadcházejícím desetiletí, ale především analyzovat jeho politické a náboženské názory a představit jeho politický poměr k první Československé republice. Úvodní kapitoly přibližují politický systém první Československé republiky, jehož kontext je nezbytný pro pochopení konkrétních činů Ferdinanda Jurigy a událostí vytyčeného časového rozmezí. Uvedené pasáže jsou doplněny analýzou některých významných Jurigových novinových článků, parlamentních proslovů a politických dokumentů. Práce je rozšířena o autentické myšlenky Ferdinanda Jurigy, které zaznamenal ve svých pamětech Blahozvesť kriesenia slovenského národa a slovenskej krajiny.
|
|
|
Odraz Velké hospodářské krize 1929-1933 v české ekonomické literatuře do roku 1945 - základní přehled
HOVORKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je vypracování základního přehledu reflexe Velké hospodářské krize v české ekonomické literatuře do roku 1945. Tato práce je zaměřena na přední národohospodáře a jejich nejvýznamnější díla, která se věnují hospodářské krizi. Za tímto účelem je v teoretické části přiblížen politický a hospodářský vývoj od vzniku první republiky, který souvisí s vývojem krize. Do této části je zahrnut přehled o tom, jak si vysvětlují krizi některé tehdejší politické strany. Následuje představení vybraných ekonomů formou krátké biografie a charakteristik jejich ekonomických názorů či ekonomického směru. Práce by mohla být využita jako pomůcka či studijní materiál pro výuku předmětu Makroekonomie a Historie ekonomického myšlení se zaměřením na Československo v období mezi lety 1929-1939.
|
|
|
Parlamentní volby v roce 1925
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce se zabývá volbami do parlamentu Československé republiky v roce 1925. Jedná se o druhé volby v nově vzniklé republice. Práce je strukturována do jednotlivých kapitol. První kapitolou je Úvod, ve kterém se seznamujeme s cílem práce a její celkovou strukturou. Následující kapitola se nazývá Situace v Československu před parlamentními volbami v roce 1925, v jednotlivých podkapitolách je rozebrán vznik republiky, analýza prvních parlamentních voleb v roce 1920, následována popisem situace před druhými parlamentními volbami a přehledem vlád do roku 1925. Ve třetí kapitole, Parlamentní volby 1925, jsou analyzovány samotné parlamentní volby v roce 1925. Předposlední kapitola, Československo po volbách 1925, popisuje atmosféru po volbách. Poslední kapitolou je Závěr.
|
|
|
FRANTIŠEK MACHNÍK - život agrárního politika a ministra národní obrany
KOPECKÝ, Lukáš
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako představitel agrární strany byl jedním ze symbolů armády 30. let. V době celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému včas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu před veřejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armádě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazně se podílel na finančním zajištění stavby pohraničního opevnění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machníkův život od dob studií přes učitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademiků. Tříletá ministerská kariéra akcentuje především dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machníkův výnos. Druhá světová válka pak přinesla Machníkovi první utrpení v podobě vyšetřování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze změněný na doživotí. Dále se autor zabývá poválečným vyšetřováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na něj navazuje komunistický proces z roku 1952 a pětiletý trest vězení. Nakonec si práce všímá smutného stáří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
|
|
|
Daňová soustava v období první československé republiky
Lang, Miloš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Abstrakt V diplomové práci je charakterizována problematika daňové soustavy za první republiky. Práce se v úvodu zaměřuje na transformaci a unifikaci zákonů z daňové oblasti, které souvisely se vznikem Československa. Konkrétně se věnuje tomu, jakou měla soustava strukturu, jaké daňové zákony byly kodifikovány a jaká specifika tehdejší daňová soustava obsahovala. V další části práce je řešena otázka, proč došlo k tak zásadní daňové reformě přímých daní v druhé polovině dvacátých let a jaké byly její příčiny a důsledky. Nechybí informace o Karlu Englišovi - ministrovi financí. V závěrečné fázi jsou zanalyzovány veřejné rozpočty, výnosy státního rozpočtu a daňová zátěž obyvatelstva v Československu. Cílem této analýzy je zhodnocení daňové soustavy v Československu z hlediska fiskální politiky, jejímž mezníkem byla daňová reforma z roku 1927. Analýza je vyhotovena také v kontextu mezinárodního srovnání.
|
host ::
RSS.