|
|
Stanovení vybraných perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích
Ondreášová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mgr. Petra Kosubová, Ph.D (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných zástupců perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích, konkrétně v čistírenských kalech a krmivech. V případě čistírenských kalů byly vzorky extrahovány do methanolu a byly srovnány tři extrakční techniky: zrychlený Soxhlet, tlaková extrakce rozpouštědlem a Powleyho metoda. Powleyho metoda vykazovala dostatečnou účinnost, nejmenší matricové efekty a minimální pozadí. Ve všech testovaných vzorcích kalů byl přítomen perfluorooktansulfonát (0,74–38,02 ng.g-1). Perfluorodekanová a perfluorooktanová kyselina byly další nejčastěji detekované analyty. Na vzorcích krmiv byly testovány tři extrakční techniky: QuEChERS, rychlá methanolová extrakce a Powleyho metoda s extrakcí do acetonitrilu. Powleyho metoda poskytovala nejčistší extrakty a zároveň vykazovala nejvyšší výtěžnost nativních perfluoroalkylových sloučenin a nejnižší matricové efekty. Ve vzorcích kompletních a doplňkových krmiv byly ojediněle detekovány perfluorooktansulfonát a perfluorooktanová kyselina. Obsahy ostatních perfluoroalkylových sloučenin byly pod limitem kvantifikace nebo nebyly detekovány vůbec. Ve všech rybích moučkách byl stanoven perfluorooktansulfonát (0,100–2,768 ng.g-1), perfluoroundekanová kyselina a perfluorotridekanová kyselina.
|
|
|
Problematika perfluorovaných a polyfluorovaných látek v lyžařských voscích
Hrubý, Martin ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Perfluorované a polyfluorované sloučeniny (PFAS) představují skupinu tisíců antropogenně vytvořených látek. Silná vazba uhlíku a fluoru dává těmto sloučeninám jedinečné vlastnosti, kterých bylo využito mimo jiné v lyžařských voscích. Existují omezená data o konkrétních PFAS užívaných při výrobě vosků. Důvodem je nejen náročná analýza, ale také neochota výrobců tyto informace sdělit. Aplikace lyžařských vosků je spojována se zvýšenými koncentracemi PFAS v krvi a některými plicními problémy. Kvůli perzistentnosti se PFAS v lyžařských oblastech dají nalézt ve sněhu, půdě, zvířatech i na rostlinách. Přestože dochází k postupnému zakazování výroby a užívání těchto látek, problematika PFAS v lyžařských voscích přetrvává. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aspekty celé problematiky. Klíčová slova: perfluorované a polyfluorované sloučeniny, PFAS, PFOA, lyžařské vosky
|
|
|
Nové perfluorované látky v životním prostředí
Leifertová, Karolína ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Perfluorované sloučeniny jsou rozsáhlá skupina uměle vyrobených chemikálií. I když jsou spojovány s hepatotoxicitou, neurotoxicitou, nefrotoxicitou a karcinogenitou, mechanismus toxicity zůstává stále nejasný. Teprve nedávno byly dvě z těchto sloučenin (kyselina perfloroktanová a perfluorsulfonová kyselina) plošně zakázány. To vedlo k výrobě tzv. "nových perfluorovaných sloučenin". Tato práce se zaměřuje na hodnocení toxicity 4 perfluorovaných sloučenin, včetně nových perfluorovaných sloučenin (kyseliny perfluoroktanové PFOA, perfluorsulfonové kyseliny PFOS, hexafluorpropylenoxid-dimerní kyseliny GenX a hexafluorpropylenoxid trimerní kyseliny HFPO-TA). Pro testování byly využity gonadální a jaterní buněčné linie pstruha duhového. Byly provedeny příslušné testy toxicity, jako jsou testy životaschopnosti (karboxyfluorescein diacetát, alamar blue a příjem neutrální červeně), aktivace cytochromu P450 1A (ethoxyresorufin-o-deethyláza, EROD) a měření tvorby reaktivních forem kyslíku (2',7'-dichlorfluorescin diacetát). HFPO-TA dramaticky snížila životaschopnost a vedla ke statisticky významnému zvýšení intracelulárních reaktivních forem kyslíku. GenX jako jediná způsobila zvýšení aktivity EROD, ale nebyl pozorován žádný efekt na viabilitu či tvorbu reaktivních forem kyslíku. Měření fosfolipidových...
|
|
|
Stanovení vybraných perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích
Ondreášová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mgr. Petra Kosubová, Ph.D (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných zástupců perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích, konkrétně v čistírenských kalech a krmivech. V případě čistírenských kalů byly vzorky extrahovány do methanolu a byly srovnány tři extrakční techniky: zrychlený Soxhlet, tlaková extrakce rozpouštědlem a Powleyho metoda. Powleyho metoda vykazovala dostatečnou účinnost, nejmenší matricové efekty a minimální pozadí. Ve všech testovaných vzorcích kalů byl přítomen perfluorooktansulfonát (0,74–38,02 ng.g-1). Perfluorodekanová a perfluorooktanová kyselina byly další nejčastěji detekované analyty. Na vzorcích krmiv byly testovány tři extrakční techniky: QuEChERS, rychlá methanolová extrakce a Powleyho metoda s extrakcí do acetonitrilu. Powleyho metoda poskytovala nejčistší extrakty a zároveň vykazovala nejvyšší výtěžnost nativních perfluoroalkylových sloučenin a nejnižší matricové efekty. Ve vzorcích kompletních a doplňkových krmiv byly ojediněle detekovány perfluorooktansulfonát a perfluorooktanová kyselina. Obsahy ostatních perfluoroalkylových sloučenin byly pod limitem kvantifikace nebo nebyly detekovány vůbec. Ve všech rybích moučkách byl stanoven perfluorooktansulfonát (0,100–2,768 ng.g-1), perfluoroundekanová kyselina a perfluorotridekanová kyselina.
|
host ::
RSS.