|
|
Polymorfismus v genu MDR1 u border kolií
Trýznová, Alena
Práce je zaměřena na polymorfismus v genu MDR1 c.-6-180T>G, který způsobuje rezistenci vůči fenobarbitalu. Fenobarbital je jedním z nejčastěji používaných léčiv pro potlačení projevů epilepsie, jež je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění psů, s četností od 0,5 do 5 % v závislosti na plemenné příslušnosti. Tato mutace byla prozatím detekována pouze u plemene border kolie, u nichž je evidována až 30-ti procentní rezistence na léčbu epilepsie. V textu je popsáno plemeno border kolie, epilepsie psů a gen MDR1. V metodické části se pak práce zabývá detekcí polymorfismu s testováním vzorové populace 82 psů. Výsledky se shodují s dříve publikovanými prácemi a potvrzují frekvenci výskytu mutované alely u 32 % populace.
|
|
|
Role lékových transportérů v placentárním přestupu entekaviru
Křečková, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Hofman, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Křečková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Role lékových transportérů v placentárním přestupu entekaviru Entekavir (ETV), analog guanosinu, je antivirové léčivo s vysokou účinností proti hepatitidě B. Patří mezi léčiva první volby pro léčbu dospělých i dětí. Jeho využití v těhotenství limituje řada faktorů včetně nedostatku údajů o placentární farmakokinetice. Na placentárním transferu léčiv se podílí řada lékových transportérů. Mezi nejvýznamější patří efluxní ATP-vázající (ABC) transportéry, P-glykoprotein (P-gp), breast cancer resistance protein (BCRP) či multidrug resistance-associated protein 2 (MRP2), lokalizované v apikální membráně syncytiotrofoblastu a pumpující své substráty vefeto-maternálním směru. U léčiv odvozených od nukleosidů může být placentární transport ovlivněn i aktivitou nukleosidových transportérů (NTs). Ekvilibrační nukleosidové transportéry (ENTs) regulují intracelulární koncentraci substrátů facilitovanou difuzí, zatímco koncentrační (CNTs) zprostředkovávají pouze aktivní influx. Cílem této práce bylo popsat roli lidských P-gp, BCRP, MRP2 a NTs (ENTs a CNTs) v placentárním přestupu ETV. K tomu účelu byla použita in vitro transportní metoda...
|
|
|
Studium lékových interakcí antivirotik na střevních transportérech
Záboj, Zdeněk ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Zdeněk Záboj Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Studium lékových interakcí antivirotik na střevních transportérech Sofosbuvir je antivirotikum široce využívané v terapii chronické hepatitidy C. Toto orálně aplikované proléčivo je navrženým substrátem ATP-vázajících (ABC) efluxních transportérů, P-glykoproteinu (ABCB1) a breast cancer resistance proteinu (ABCG2). ABCB1 a ABCG2 jsou významnými determinanty střevní absorpce a jsou i místem vzniku významných farmakokinetických lékových interakcí, vedoucích ke změně expozice léčivu. Farmakokinetické lékové interakce mohou být nežádoucí (zvyšující toxicitu léčby), nebo naopak žádoucí (umožňující redukci dávkování). Protože je sofosbuvir často podáván v kombinačních režimech s jinými anti(retro)virotiky, bylo cílem předkládané diplomové práce studovat schopnost zvýšit střevní absorpci sofosbuviru. Pro studium farmakokinetických lékových interakcí na ABCB1 a ABCG2 byla využita široce etablovaná in vitro metoda obousměrného transportu přes polarizovanou monovrstvu tvořenou buněčnou linií Caco-2, která je odvozena od kolorektálního karcinomu. Analyzovali jsme lékové interakce sofosbuviru na těchto efluxních transportérech s...
|
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
Detekce polymorfismu v genu MDR1 u ovčáckých a honáckých psů
Staroveská, Marieta
Práce je zaměřena na polymorfismus v genu MDR1 a s ním související rezistenci vůči léčivům. Rezistence je způsobena delecí čtyř nukleotidů, která má za následek posun čtecího rámce a syntézu nefunkčního transportního P-glykoproteinu. V textu je popsán polymorfismus v genu MDR1 (ABCB1), jež má za následek sníženou rezistenci vůči léčivům patřících do skupiny makrocyklických laktonů. Také popisuje dědičnost tohoto fenoménu a zabývá se detekcí mutace pomocí metody PCR (polymerázové řetězcové reakce) a metody fragmentační analýza. Literární přehled práce je zpracován formou rešerše, čerpající výhradně z vědeckých publikací. Do vlastní analýzy bylo zařazeno celkem 128 psů. Výsledky potvrdili nejvyšší výskyt delece u plemene kolie (29,73 %), s vysokým počtem přenašečů ve sledované populaci psů (54,05 %). Procento postižených jedinců u plemene australský ovčák a šeltie bylo výrazně nižší (7,32 % a 6 %), ale procento přenašečů bylo taktéž vysoké jak u plemene australský ovčák (34,14 %), tak u plemene šeltie (48 %).
|
|
|
Determination of permeability and active transport of selected butyrylcholinesterase inhibitors in vitro
Machan, Radek ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Radek Machan Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení permeability a aktivního transportu vybraných inhibitorů butyrylcholinesterázy in vitro Evropská léková agentura (European Medicine Agency; EMA) a Úřad pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration; FDA) kladou důraz na prozkoumání permeability léčiv skrz biologické membrány a jejich interakcí s ABC transportéry, které jsou fyziologickými bariérami produkovány, ať už v rámci preklinického testování léčiv nebo u molekul, které jsou již klinicky užívány, avšak chybí u nich důkazy o těchto parametrech. Cílem této práce bylo zhodnotit schopnost několika experimentálních inhibitorů butyrylcholinesterázy, které byly vytvořeny za účelem léčby demence, prostupovat skrze hematoencefalickou bariéru a objasnit význam transportních proteinů ABC rodiny (ATP-binding cassette/ABC transporters) v tomto přenosu. Při této práci byla využita in vitro obousměrná transportní studie přes monovrstvy tvořené polarizovanými a vysoce diferenciovanými Caco-2 buňkami. Hodnoty permeability získané z těchto měření byly podobné hodnotám několika běžně užívaných léčiv pro terapii CNS nemocí (např. antidepresiv, antiepileptik)....
|
|
|
Studium vlivu subchronického podávání antiretrovirotika emtricitabinu na expresi efluxních lékových transportérů v orgánech matky a plodu
Havlová, Ivana ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Hofman, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Ivana Havlová Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Studium vlivu subchronického podávání antiretrovirotika emtricitabinu na expresi efluxních lékových transportérů v orgánech matky a plodu Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv dlouhodobého podávání antiretrovirotika emtricitabinu (FTC) na expresi efluxních lékových ATP-vázajících (ABC) transportérů v placentě, orgánech matky a plodu (mozek, játra, ledviny, tenké střevo) samic potkana kmene Wistar. V práci jsme se zaměřili na dva jejich nejvýznamnější zástupce, P-glykoprotein (MDR1) a breast cancer resistance protein (BCRP). Znalost změn v expresi těchto transportérů má klíčový význam zejména při užití FTC v kombinační terapii, tzv. HAART, Highly Active Antiretroviral Therapy, kde by tyto změny mohly zásadně ovlivnit kinetiku současně podávaných léčiv. Nejdříve byla u potkanů sledována biodostupnost FTC (3,5 mg/kg) po i.m. podání, která byla vyhodnocena jako srovnatelná s biodostupností po i.v. podání. Poté byla provedena kvantitativní analýza exprese mRNA potkaních ortologů Mdr1a, Mdr1b a Bcrp pomocí reverzní transkriptázové polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qRT-PCR). Celý experiment byl...
|
|
|
Sledování účinku medicínsky významných léčiv na aktivitu lidského P-glykoproteinu pomocí fluorescenčních sond
Veľas, Lukáš ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Sigler, Karel (oponent)
Jednou z hlavných príčin zlyhávania liečby rakoviny pomocou chemoterapie je fenomén tzv. mnohonásobnej liekovej rezistencie (multidrug resistance - MDR). Najdôležitejším proteínom sprostredkujúcim MDR v ľudských bunkách je P-glykoproteín. Hlavným cieľom práce bola modifikácia fluorescenčnej metódy, vyvinutej pre štúdium kvasinkových MDR púmp na Oddelení biofyziky FÚ UK, pre štúdium činnosti P-glykoproteínu v ľudských nádorových bunkách. Fluorescenčná metóda je založená na použití redistribučnej potenciometrickej sondy diS-C3(3), o ktorej sme zistili, že je substrátom P-glykoproteínu. Optimalizácia metódy (experimentálne okno) umožnila citlivé monitorovanie zmien aktivity P-glykoproteínu účinkom niekoľkých jeho známych inhibítorov/substrátov: oligomycínu, amiodaronu, verapamilu, vinblastínu, ketokonazolu, itrakonazolu a FK506. V rámci práce boli získané nové, dôležité výsledky týkajúce sa účinku týchto medicínsky významných látok na ľudské bunky. Vyvinutá metóda bude nepochybne veľkým prínosom v budúcnosti pri hľadaní nových účinných inhibítorov a skúmaní mechanizmov ich účinku.
|
|
|
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu
Pechandová, Kristina ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu Úvod: Variabilita lékové odpovědi je někdy podmíněna genetickými rozdíly v metabolismu a transportu léčiv. Interindividuální rozdíly jsou často způsobeny polymorfismy, které ovlivňují biotransformační aktivitu enzymů a expresi transportérů. V disertační práci jsme věnovali pozornost cytochromu P450 izoenzymu CYP2C8 a MDR1. Nejprve jsme popsali frekvenci výskytu vybraných variantních alel CYP2C8*2, CYP2C8*3 (2 substituce v exonu 3 a 8, CYP2C8*3G416A a CYP2C8*3A1196G), CYP2C8*4, CYP2C8 P404A u zdravé české populace a variantních alel MDR1 v exonech: 26 C3435T, 21 G2677A/T, 12 C1236T a 17 T-76A. Následně jsme sledovali vliv těchto polymorfismů na působení amiodaronu u vybraného souboru pacientů. Metody: Genotyp MDR1 a CYP2C8 jsme stanovili pomocí PCR-RFLP za využití specifických restrikčních enzymů a primerů. Frekvence genotypů MDR1jsme určili u 189 zdravých dobrovolníků a CYP2C8 u 161 zdravých osob. Do sledování jsme dále zařadili 63 pacientů užívajících amiodaron déle než dva měsíce. Jejich léčbu jsme posuzovali ze záznamů lékařské dokumentace, s využitím standardních biochemických a hematologických vyšetření a záznamů EKG. Koncentrace amiodaronu a jeho metabolitu N-...
|
|
|
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu
Pechandová, Kristina ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu Úvod: Variabilita lékové odpovědi je někdy podmíněna genetickými rozdíly v metabolismu a transportu léčiv. Interindividuální rozdíly jsou často způsobeny polymorfismy, které ovlivňují biotransformační aktivitu enzymů a expresi transportérů. V disertační práci jsme věnovali pozornost cytochromu P450 izoenzymu CYP2C8 a MDR1. Nejprve jsme popsali frekvenci výskytu vybraných variantních alel CYP2C8*2, CYP2C8*3 (2 substituce v exonu 3 a 8, CYP2C8*3G416A a CYP2C8*3A1196G), CYP2C8*4, CYP2C8 P404A u zdravé české populace a variantních alel MDR1 v exonech: 26 C3435T, 21 G2677A/T, 12 C1236T a 17 T-76A. Následně jsme sledovali vliv těchto polymorfismů na působení amiodaronu u vybraného souboru pacientů. Metody: Genotyp MDR1 a CYP2C8 jsme stanovili pomocí PCR-RFLP za využití specifických restrikčních enzymů a primerů. Frekvence genotypů MDR1jsme určili u 189 zdravých dobrovolníků a CYP2C8 u 161 zdravých osob. Do sledování jsme dále zařadili 63 pacientů užívajících amiodaron déle než dva měsíce. Jejich léčbu jsme posuzovali ze záznamů lékařské dokumentace, s využitím standardních biochemických a hematologických vyšetření a záznamů EKG. Koncentrace amiodaronu a jeho metabolitu N-...
|
host ::
RSS.