|
|
Intra-individuální variabilita vnímání jinakosti
Doubková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel Dobroslav (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na intra-individuální variabilitu ve vnímání jinakosti, konkrétně na variabilitu prožívaných emocí vůči různým představitelům jinakosti v souvislosti s postoji a funkční schopností osobnosti. V úvodu práce jsou představena teoretická východiska práce, zejména tedy koncept jinakosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 205 respondentů z běžné populace i z populace lidí s diagnostikovanými duševními poruchami. Výzkum probíhal ve třech fázích a jeho výsledky jsou prezentovány ve třech studiích. V první fázi proběhl překlad semistrukturovaného rozhovoru zaměřeného na zjišťování úrovně narušení fungování osobnosti (STiP-5.1) do českého jazyka a ověření jeho psychometrických vlastností. Ve druhé fázi byla zkoumána souvislost postojů k minoritám s úrovní narušení osobnostního fungování. Poslední, třetí fáze se díky využití metody experience sampling zaměřila na intra-individuální variabilitu prožívaných emocí (znechucení, empatie, hněv, soucit, lítost, respekt) vůči různým představitelů jinakosti (např. blízcí lidé, Romové, migranti, lidé s duševním onemocněním) a také na její souvislost s osobnostním fungováním a postoji. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi běžnou a klinickou populací v osobnostním fungování, nicméně předpokládaná souvislost s postoji vůči minoritám se...
|
|
|
Empatie u pacientů s úzkostnými poruchami - pilotní studie zachycení změny během psychoterapeutického pobytu
Linhart, David ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce vznikla v rámci výzkumného projektu Mgr. Ing. Sofia Diondet, který je podkladem dalších dvou diplomových prací Bc. Nikoly Hanušové a Bc. Michaely Škrábové. Práce se zabývala empatií u pacientů s úzkostnými poruchami a jejím hlavním cílem bylo zachycení změny empatie u této populace po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu. Práce měla několik sekundárních cílů: ověřit nižší úroveň empatického fungování u úzkostných pacientů a existenci pozitivního vztahu sebeposouzené s rozhovorem hodnocenou empatií; dále zjistit, zda existuje vztah mezi empatií a úzkostnými symptomy. K tomuto účelu byly vytvořeny dva soubory; výzkumný (N = 50) sestávající z pacientů s úzkostnými poruchami a kontrolní (N = 19) tvořený dobrovolníky ze zdravé populace z nichž 12 dokončilo obě vyšetření. Před a po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu byly získány skóry empatického fungování na základě rozhovoru STiP-5.1 a dotazníku LPFS-BF 2.0 a dále byly administrovány dotazníky úzkosti a empatie od Becka. K analýze dat byl využit neparametrický Wilcoxon a Mann-Whitney test, neparametrická ANOVA (Kruskal-Wallis) a neparametrický Spearmanův korelační koeficient. V celkovém skóru empatie i ve všech facetách STiP-5.1 došlo ke zlepšení empatického fungování (snížení skóru) po psychoterapeutickém pobytu ve výzkumném...
|
|
|
Osobnostní fungování u pacientů s neurotickou poruchou
Koderová, Hedvika ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Maryšková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnávání osobnostního fungování u neurotických pacientů a u běžné populace. Mapování úrovní osobnostního fungování probíhalo za pomoci polostrukturovaného rozhovoru o funkčních schopnostech osobnosti STiP-5.1 dle alternativního modelu DSM-5 pro poruchy osobnosti. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda mezi neurotickými pacienty (N = 30) a běžnou populací (N = 30) existuje rozdíl v osobnostním fungování. Byly pozorovány rozdíly v dimenzích a aspektech polostrukturovaného rozhovoru STiP-5.1. V literárně přehledové části práce bylo představeno chápání úzkosti a neuroticismu z různých hledisek a směrů. Prostor byl věnován původu a vzniku úzkosti a jejím projevům. Dále se teoretická část práce zaměřovala na pojetí neurotických poruch klasifikačními manuály. Bylo představeno osobnostní fungování dle DSM-5, jednotlivé aspekty a teoretické zázemí. Pozornost byla věnována vymezení funkčních i dysfunkčních schopností osobnosti v souvislosti s osobnostní patologií. Následně byla obě pojednávaná témata propojena v kapitole, jež se věnovala jejich vzájemnému působení. V empirické části práce byl podrobně představen polostrukturovaný rozhovor STiP-5.1 a jeho užití ve výzkumu práce. Byla provedena kvantitativní analýza, jejímž cílem bylo zjistit, zda se pozorované skupiny...
|
host ::
RSS.