|
|
Návrh větrání jednoho podlaží nemocniční budovy
Křenek, Ondřej ; Štětina, Josef (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem klimatizace dvou operačních sálů a zázemí operačních sálů. V práci je zpracován úvod do problematiky větrání prostor s definovaným stavem prostředí. Diplomová práce se skládá z výpočtového a projekčního řešení klimatizace daného prostoru. Výpočtová část zahrnuje stanovení množství přiváděného vzduchu do místností, výpočet tepelných ztrát operačních sálů, výpočet tepelné zátěže, psychrometrický výpočet letního a zimního provozu zařízení a nadimenzování potrubních rozvodů. Návrhová část obsahuje návrh přívodních a odvodních elementů, zakreslení tras vedení potrubí a návrh vzduchotechnické jednotky. Součástí diplomové práce je výkresová dokumentace.
|
|
|
Potenciální zdravotní a hygienická rizika práce personálu na ortopedickém operačním sále
SVOBODOVÁ, Viera
Práce na operačních sálech je velmi náročná. Ze specifik provozu na operačních sálech plyne řada potenciálních rizik, kterým je sálový personál vystaven. Cílem bakalářské práce bylo nejprve stručně popsat možná ohrožení, zjistit názor všeobecných sester na výskyt vybraných rizik na ortopedickém sále a následně porovnat míru obav ve vztahu k věku. Pro dosažení určeného cíle jsme na základě teoretické části práce vytvořili dotazník, kterým jsme provedli průzkum mezi všeobecnými sestrami, které pracují na ortopedickém sále. Zpracováno bylo celkem 110 dotazníků vyplněných perioperačními a anesteziologickými sestrami. Výsledky jsme pak vyhodnotili včetně statistického zpracování. V souvislosti s cíli byly stanoveny tři hypotézy. U všech tří hypotéz jsme předpokládali, že vnímání náročnosti práce a míra obav z výskytu rizik na ortopedické sále souvisí s věkem. Získané výsledky lze stručně shrnout takto: ve vnímání jednotlivých dotazovaných rizik a stresujících situací, v souvislosti s věkem respondentů, se závislost na věku prokázala pouze v jediné kategorii. Jen při vyhodnocení otázky na dodržování přestávky na jídlo, byla prokázána souvislost s věkem. Tedy jen v této jediné kategorii s rostoucím věkem míra negativního vnímání klesá. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že čím je sálový personál starší, tím je pro něj tato konkrétní situace méně stresující. S věkem prokazatelně roste negativní vnímání fyzické zátěže, která je s prací spojená. Stejně tak dotazníky potvrdily vyšší pocit psychické náročnosti práce na operačním sále v souvislosti s věkem. Dále pak byl prokázán vysoký výskyt zdravotních a psychických potíží, které personál spojoval s prací na ortopedickém operačním sále. Přesná znalost vnímání zdravotních a hygienických rizik a stresujících faktorů, personálem operačních sálů, může být přínosnou informací při snaze cíleně zlepšit pracovní podmínky.
|
|
|
Práce radiologického asistenta na operačních sálech
KLEMENT, Jan
Bakalářská práce se zabývá prací radiologického asistenta na různých operačních sálech Nemocnice České Budějovice, a.s. V teoretické části je shrnuta historie a vznik RTG záření. Jsou zde popsány jednotlivé mobilní C ramena požívána na operačních sálech. Od konstrukce, pohybů až po skiaskopické režimy, ve kterých jsou schopny fungovat. Byly zde stručně popsány operační sály, na kterých radiologický asistent může asistovat. Je to oddělení Úrazové a plastické chirurgie (dále jako Traumatologie), Neurochirurgie, Ortopedie a Urologie. V poslední části je shrnuta radiační ochrana, která je velmi důležitá při ochraně personálu před ionizujícím záření. Práce měla za cíl popsat úlohu radiologického asistenta na vybraných operačních sálech Nemocnice České Budějovice, a.s. Tento cíl byl naplněn v praktické části, kde byly popsány postupy radiologického asistenta při vybraných operačních výkonech. Rovněž praktická část obsahuje jednotlivé analýzy počtů a typů nejvíce provedených výkonů pod skiaskopickou kontrolou za rok 2021 z vybraných oddělení. A statistické srovnání nárůstu počtu operačních výkonů provedených pod skiaskopickou kontrolou v období pěti let. V závislosti na zvyšování se počtu nových typů operačních výkonů. Práce jako taková by měla být z mého pohledu využita jako edukační text především pro studenty a budoucí radiologické asistenty, kteří budou vykonávat práci na operačním sále.
|
|
| |
|
|
Medical Robotics
Herman, Michal ; Rujbrová, Šárka (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
Medical robotics is an area of robots used in medicine and its main purpose is to provide assistance and expand the capabilities of medical personnel. It is also used to help and assist patients and the elderly who are dependent on the help of others. Although it is still a very young field, medical robotics has changed the way in which medicine has been perceived in the last few decades. Due to its high accuracy and ability to help people, its potential is enormous. Specialists and developers are therefore trying to further expand and improve this area. The aim of this work is to provide a comprehensive survey of medical robots’ evolution including concrete examples of robots that are used in this area and to explain how individual robots work and how some of them are programmed.
|
|
|
Vzduchotechnika operačních sálů
Znebejánek, Jiří ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnického zařízení operačních sálů, skládajícího se ze tří vzduchotechnických jednotek. Zařízení je navrženo tak, aby splňovalo hygienické, provozní a funkční požadavky na vnitřní prostředí čistých prostor. Vzduchotechnické zařízení zajišťuje výměnu vzduchu, pokrytí tepelných ztrát, odvedení tepelné zátěže, zvlhčování a v případě jedné jednotky i odvlhčování vzduchu. Teoretická část je zaměřena na způsoby regulace ve vzduchotechnice.
|
|
|
Aerosolové a mikrobiální mikroklima čistých prostorů
Stojanová, Barbora ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnitřního mikroklima čistých prostorů. Experimentální část se zaměřuje na aerosolové a mikrobiální mikroklima. Na různých operačních a zákrokových sálech byla provedena měření a z nich pak bylo vyhodnoceno, zda by daný čistý prostor vyhověl normové třídě čistoty i v běžném provozu po předešlých validacích. Mikrobiálním vyšetřením různých čistých prostorů se zkoumalo, do jaké míry je přesná pasivní spadová metoda a její vyhodnocení v závislosti na čase spadu. Z naměřených dat se ověřoval správný návrh vzduchotechnického systému a jeho následná realizace a zaregulování. V teoretické části jsou popsány požadavky na čisté prostory dle SÚKL-LEK 17 a ČSN EN ISO 14644-1. Dále je zpracovaná podrobná metodika postupu realizace vzduchotechniky až po závěrečné validace a zkušební provoz čistých prostorů.
|
|
|
Centralizace operačních sálů z pohledu sestry
DRAŽANOVÁ, Monika
Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobně informovat o organizaci a provozu dnešních operačních sálů z pohledu sestry. Operační léčba vyžaduje vysoké nároky na technické a materiální vybavení, speciální vzdělávání personálu, dokonalé dodržování asepse, antisepse, sterility a také speciální organizaci práce. Diplomová práce má rovněž poukázat na nejpalčivější problémy současné situace managementu operačních sálů. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody jsou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko pro perioperační sestry. Metoda: Pro diplomovou práci bude použita metoda kvalitativní šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, společně s metodou sněhové koule snowballig. Sledovaný soubor: Výzkum tvoří respondentky s ukončenou specializací v oboru instrumentování na operačním sále a stále aktivně pracující v daném operačním oboru. Současný stav: Organizace a provoz dnešních operačních sálů je koncipován do dvou fungujících modelů. Jedná se o model tzv. přísálové sterilizace versus centrální operační sály. Oba způsoby mají své klady a zápory, a to jak na provoz, pracovní vytíženost, vzdělávání všeobecných sester i na vedení operačních sálů. Přitom nejméně výhodnou variantou je kombinace obou perioperačních provozů. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na centralizaci a management operačních sálů vyplývá, že typ přísálové sterilizace je brán jako způsob zastaralého modelu sterilizace nástrojů určené pro operační sály. Z výsledků dále vyplývá, že model centrálních operačních sálů se spojením centrální sterilizace je metodou modernější, hospodárně výhodnější, a to jak po stránce ekonomické, materiální tak i pracovní, a to ne jen pro sestry, ale pro veškerý zdravotní personál. Závěr: V souladu s cílem této práce je poukázat na problematiku centralizace operačních sálů, a to jak v rámci výstavby s nutností dodržování veškerých známých postupů v rámci dodržování aseptických podmínek, tak i nutností dobrého managementu či vzdělaností sester v daném oboru. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací pro nelékařské zdravotní obory, hlavně perioperační péči.
|
|
|
Prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči
POHLOVÁ, Lucie
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá problematikou prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky z problematiky identifikace dekubitů, vzhledem k trvajícím reálným problémům v diferenciální diagnostice v klinické praxi. Dále se práce zabývá oblastí vlhkých a termických lézích, které se v rámci perioperační péče také vyskytují. V empirické části diplomové práce bylo prvním cílem zjistit četnost dokumentovaného výskytu dekubitálních lézí v souvislosti s operačním výkonem v Jihlavské nemocnici za období jednoho roku. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda a jaké existují bariéry při používání konkrétních preventivních opatření. Posledním, třetím cílem diplomové práce bylo srovnání efektivity preventivních opatření z pohledu perioperačních sester a sester z lůžkových ošetřovatelských jednotek. Ke splnění cílů práce byly formulovány tři hypotézy. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo formou retrospektivní analýzy dat nemocničního informačního systému a pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na chirurgii, ortopedii, traumatologii, jednotkách intenzivní péče a perioperační sestry v nemocnici Jihlava. Celkový počet respondentů činil 140. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že používání profylaktických pomůcek v rámci předoperační přípravy významně přispívá ke snížení rizika vzniku kožních lézí. Oslovený soubor všeobecných sester neuváděl žádné závažné bariéry při jejich aplikaci a naopak jej považují za velice účinné. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, zejména v konkrétním zdravotnickém zařízení pro další zkvalitnění péče. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší deklarované využívání preventivních strategií v oblasti prevence lézí v perioperační péče podle typu a zaměření pracoviště (p = 0,000) nejméně často deklarovaly využití všeobecné sestry z ortopedie, ale nelišily se využívané postupy (p = 0,220). Dále jsme zjistili, že se statisticky významně liší názor na efektivitu profylaktických krytí v prevenci lézí (p = 0,001, nejhůře hodnotili opět respondenti z ortopedie), ale přitom negativní zkušenost s jejich užívání uvedli pouze 2 respondenti.
|
|
|
Zdravotnické středisko Hlinsko
Pilný, Ondřej ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace zdravotnického střediska ve městě Hlinsko. Novostavba se nachází v severní části města v lokalitě určené pro výstavbu veřejné infrastruktury. Jedná se o čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt s šikmou mansardovou a plochou vegetační střechou. Objekt je založen na základových pasech a patkách z železobetonu. Nosné obvodové a vnitřní zdivo je navrženo z vápenopískových cihel KALKSANDSTEIN. V místech, kde je navržena otevřená dispozice je poté použito průvlaků a sloupů. Stropní konstrukce je navržena nad 1.PP jako monolitická železobetonová z důvodů zajištění požární bezpečnosti. Zbytek stropních konstrukcí je navržen z předpjatých stropních panelů SPIROLL s výjimkou 4.NP, které je zakončeno šikmou střechou zhotovenou ze systému masivních střech YTONG KOMFORT, který je ukládán na soustavu ocelových a železobetonových rámů. Obvodové stěny 1.PP jsou zhotoveny ze ztraceného bednění, které je zatepleno pomocí extrudovaného polystyrenu. Stěny v nadzemních podlažích jsou poté zatepleny kombinací vnějšího kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády s fasádními obkladovými deskami CEMBRIT SOLID a PATINA. Objekt je funkčně rozdělen na několik částí. Kavárna, lékárna, zdravotnická záchranná služba a zdravotnické středisko, každá s vlastním vstupem. Lékárna je vybavena prodejnou, mísírnou léčiv a skladem. Záchranná služba je vybavena garážovým stáním, zázemím pro zaměstnance, místností krizové připravenosti a operačním centrem. Středisko je vybaveno pohotovostí, RTG, operačním sálem, rehabilitacemi a dalšími druhy vyšetřoven. Každá vyšetřovna je poté vybavena čekárnou. Pro větší pohodlí zaměstnanců je objekt vybaven opět vlastním zázemím pro zaměstnance. Celý objekt je navržen s nucenou výměnou vzduchu. Navržený objekt je řešen bezbariérově. Před objektem jsou navržena parkoviště pro osobní automobily, motocykly a sanitky. Celkem je navrženo 74 míst, z toho 5 jako bezbariérových.
|
host ::
RSS.