|
|
Artikulace křídel u hmyzu
Křečková, Adéla ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Vznik křídel u hmyzu je považován za jednu z nejdůležitějších evolučních novinek, která otevřela hmyzu nové niky prostřednictvím unikátních letových schopností. Pohyb křídla je umožněn díky artikulované bázi křídla sestávající z artikulačních skleritů a dále prostřednictvím letových svalů. Artikulaci křídel u hmyzu představují tři hlavní typy. Pravděpodobný původní typ se vyvinul u skupiny Neoptera. Další dva jsou z něj odvozeny. Jedná se o artikulace u dvou řádů Palaeoptera, Ephemeroptera a Odonata. Narozdíl od Neoptera, Palaeoptera neskládají křídla ploše nad zadeček. Tato vlastnost je způsobená právě křídelní artikulací. Rozdílné postavení artikulačních skleritů a jejich stavba podávají informace, které lze využít z hlediska fylogeneze současných i vymřelých skupin hmyzu. V této práci představuji literární rešerši týkající se hlavních tří typů artikulace, jejich homologie a význam pro vyšší fylogenezi hmyzu.
|
|
|
Reprodukční chování samců páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii)
Dubcová, Dominika ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Komunikace mezi zvířaty často závisí na viditelných signálech a schopnostech je kompatibilně vnímat. Správné vnímání signálu je zvláště důležité pro živočichy se samčím pohlavním výběrem. Ve své diplomové práci se zabývám otázkou, podle čeho pozná samec páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) samici stejného druhu a co je hlavním spouštěčem kopulačního chování. Vážky vykazují širokou paletu barev a disponují velmi velkýma očima. Tyto vlastnosti již napovídají, že jsou velmi závislé na barevném vidění (Futahashi, 2015). Jejich zrak je v rámci hmyzí říše dokonale vyvinut a oproti jiným smyslům hraje v životě imág nejdůležitější roli. Schopnost orientovat se pomocí zraku není důležitá pouze při orientaci v prostoru, ale neméně i při rozmnožování. Jelikož páskovci nevykazují viditelný barevný dimorfismus, předchozí i mé výzkumy naznačují, že hlavní roli v rekognoskaci samice hraje hlavně jejich typický pohyb prováděný nad vodní hladinou při ovipozici. Ve svém výzkumu jsem předkládala samcům páskovců různé typy návnad (samic) a pozorovala, co je hlavním spouštěčem reprodukčního chování u samců. Kromě zmiňovaného pohybu samice se mi podařilo prokázat, že samci vnímají i zbarvení, potažmo černé pruhování svého protějšku. Rovněž se mi potvrdila hypotéza, že pokud se samec bude pohybovat jako...
|
|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Migrace vážek (Odonata)
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Waldhauser, Martin (oponent)
Ve své práci se zabývám stále ne úplně prozkoumaným fenoménem migrace, kterou za různých okolností podstupují některé druhy vážek (Odonata). Jen u několika málo druhů, z celkově několika desítek migrujících, je jejich migrační trasa a strategie prozkoumána. Tyto prostudované případy popisuji a dále se zabývám i těmi druhy, u nichž migrace není plně objasněna, a upozorňuji na další možná pole výzkumu. Jedním z cílů mé práce je také srovnání různých atributů a strategií migrace vážek s dalšími migranty z hmyzí říše a také se stěhovavými ptáky.
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Impact of agroforestry on dragonflies diversity
Kajzrová, Soňa ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce)
Tropické deštné lesy na celém světě trpí odlesňováním, což je způsobeno především činností drobných zemědělců. Tito zemědělci z velké části využívají metody žďárového zemědělství pro vznik nových usedlostí. V oblasti vlhkých tropů jsou široce rozšířeny agrolesnické systémy, které mají značný potenciál pro zvýšení produktivity zemědělských systémů a udržení nepřetržité rostlinné produkce, často jsou propagovaný jako jeden z nejvíce šetrných zemědělských způsobů pro životní prostředí v rozvojových oblastech. Agrolesnicky pěstované kakao (Theobroma cacao) se pěstuje v zastínění stromů v kombinaci s vytrvalými a jednoletými plodinami, které jsou významným zdrojem příjmů pro drobné zemědělce. Prezentovaný výzkum bude primárně zaměřen na řád vážky (Odonata) patřící do skupiny bezobratlých živočichů vázaných na sladkovodní biotopy. Vážky jsou běžně používány jako ekologické indikátory těchto ekosystémů. Hlavním cílem práce je posoudit jednotlivé ekosystémy z hlediska jejich vlivu na biodiverzitu vážek (Odonata) a to v primárním a sekundárním lese, v agrolesnicky pěstované kakaové plantáži a žďárovém zemědělství v tropické Africe. Předpokládáme, že druhová bohatost a rozmanitost vážek bude klesat s narušením ekosystémů, podle gradientu změny ve využívání půdy. Pro zjištění fytogeografických vztahů mezi sledovanými druhy bude použita analýza mitochondriální 12S RNA.
|
|
|
Význam ekotonů na přezimování šídlatek (Odonata: Lestidae)
Dolejšová, Lucie ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Šídlatka hnědá (Sympecma fusca) patří mezi druh šídlatek s řadou unikátních adaptací. Jedinečnost životní historie tohoto druhu spočívá v přezimování ve stadiu dospělce v terestrickém prostředí, pojícím se s vysokou mírou mortality. Preference určitých habitatů umožňuje toto riziko snížit. Jelikož v terestrickém prostředí dochází k častým antropogenním disturbancím, šídlatky jsou nuceny se těmto zásahům do habitatu přizpůsobit. Práce se zaměřuje zejména na antropogenní zásahy do habitatu šídlatek a jejich vlivy na distribuci jedinců druhu Sympecma fusca. K modelování populační dynamiky byla zvolena metoda zpětných odchytů na vybraných transektech. Sběr dat probíhal v prereproduktivním období jedinců v rozmezí dvou let. Meziročním porovnáním byl zjištěn pokles abundance a změny v distribuci jedinců na jednotlivých transektech. Jedinci reagovali na disturbance habitatů vyhledáváním alternativních mikrostanovišť. Jedinci preferovali místa, která nebyla antropogenními disturbancemi dotčena. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že šídlatky jsou schopny aktivně reagovat na změny probíhající v prostředí, výrazně se však snížila jejich početnost na dané lokalitě. Jednalo se však o pilotní studii. Proto byly navrženy další referenční lokality ke studiu antropogenního vlivu na životní historii šídlatek.
|
|
|
Sezónní rozdíly ve využívání terestrických biotopů u vážek
Hronková, Jana ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Aleš, Aleš (oponent)
Vážky (Odonata) během svého života procházejí několika vývojovými stádii. Během nich mění nejen svou podobu a způsob života, ale také biotop, ve kterém žijí. Ačkoliv jsou v larválním stádiu úzce spjaty s vodním prostředím, dospělci jsou mnohem mobilnější a mohou dispergovat i do okolí vodního biotopu. Je známo, že dospělci vážek zasahují i do terestrických potravních řetězců. Není však jasné, jak silná interakce mezi terestrickými biotopy a vážkami existuje a ani to, zda se mění využívání okolních terestrických habitatů během sezóny. Cílem této práce tedy bylo objasnit vliv sezonality a vzdálenosti od vody na početnost vážek na různě intenzivně obhospodařovaných biotopech. Terénní výzkum probíhal od května do září na 29 lokalitách, které zahrnovaly pět krajů České republiky. Byl prokázán vliv sezonality a způsobu obhospodařování biotopu na abundanci vážek, stejně jako fakt, že se vzrůstající vzdáleností od vody klesá i početnost zástupců tohoto řádu. Tato zjištění tedy prokazatelně potvrzují význam terestrických habitatů pro vážky, a to především na extenzivně obhospodařovaných biotopech.
|
|
|
Ecology of endangered damselfly \kur{Coenagrion ornatum} in post-mining streams in relation to their restoration
TICHÁNEK, Filip
The thesis explores various aspects of ecology of endangered damselfly Coenagrion ornatum, the specialists for lowland headwaters, in post-mining streams of Radovesicka spoil. The first part of thesis is manuscript which has been already submitted in Journal of Insect Conservation. In the first part, we focused on population estimate of the local population using capture-recapture method, and explored its habitat requirements across life stages and spatial scales. In the next part, I assess mobility of the focal species and reveals basic distribution patterns. Finally, the thesis suggest various implications for restoration of post-mining freshwaters and conservation of the studied species.
|
host ::
RSS.