|
|
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení
Štěpánek, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá uplatněním formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení. Práce vymezuje obhajobu obhájcem ve fázi vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, přičemž pozornost je věnována mimo jiné důležitým a neopominutelným institutům obhajoby, konkrétně stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlédnutí do spisu, dále účasti obhájce ve vyšetřování, obstarávání důkazů obhájcem, prostudování spisu, návrhu na doplnění vyšetřování a taktéž návrhu na předběžné projednání obžaloby. Práce dále přibližuje zvláštnosti obhajoby při vazebním stíhání obviněného, přičemž důraz je kladen na samotný výkon obhajoby vazebně stíhaného s přiblížením osobních návštěv ve vazební věznici a problematiky žádání o propuštění z vazby za současného využití opatření nahrazujících vazbu. Pozornost je věnována taktéž projevu samotného obhájce, resp. jeho profesním limitům, v souvislosti s etickými předpisy a pravidly a kárnou odpovědností obhájce. Rigorózní práce neopomíjí ani obecný úvod do tématu, týkající se práva na obhajobu a osoby obhájce v trestním řízení, prostřednictvím kterého je formální obhajoba vykonávána. Výklad se věnuje právní úpravě práva na obhajobu, historickému exkurzu tohoto práva, jeho obsahu a...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Francová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt Právo na obhajobu řadíme k nejdůležitějším základním právům osoby, proti níž se trestní řízení vede. Lze ho definovat jako soubor práv, které zákon dává osobě, aby se mohla účinně bránit proti vznesenému obvinění a aby mohla chránit svá práva a zájmy v trestním řízení. Osoba, proti níž se trestní řízení vede, musí být v každém stádiu řízení srozumitelně poučena o svých právech a musí jí být umožněno jejich plné uplatnění. Právo na obhajobu se skládá z několika složek. Jeho nedílnou součástí je právo hájit se v procesu sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí, právo zvolit si obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozvržena na úvod, tři části a závěr. První část práce se zabývá právní úpravou práva na obhajobu a obsahem zásady zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje postavení obhájce v přípravném řízení. Obhájcem v trestním řízení může být podle § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát. Předpokládá se, že si obviněný obhájce sám zvolí. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hornová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
1 Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen zanalyzovat právní úpravu týkající se obhájce a obhajoby v hlavním líčení, a poskytnout čtenáři pohled de lege lata na tuto problematiku, ale také uvést u některých právních institutů své úvahy de lege ferenda. Diplomová práce dále poskytuje čtenáři komparaci současné právní úpravy a aktuální verze návrhu nového trestního řádu (stav ke dni 14. 10. 2022) u vybraných trestněprocesních otázek. Obsah práce je rozdělen do úvodu, čtyř částí a závěru. V úvodu je stručně odůvodněn výběr tohoto tématu a stanoveny cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na obhajobu a důležitost osoby obhájce. První část práce vymezuje právo na obhajobu, klade důraz na základní lidská práva a svobody v trestním řízení a základní zásady trestního řízení, z nichž akcentuje zásadu zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje osobě obhájce. Nejprve obecně vymezuje institut obhájce, pak se zabývá konkrétními formami zastupování obhájcem a jeho právy a povinnostmi. Třetí část diplomové práce stručně vymezuje stadia trestního řízení, dále se věnuje obhajobě v hlavním líčení, která je jádrem této práce. Čtvrtá část práce se zaměřuje na odchylky v obhajobě mladistvých, právnických osob a uprchlého, a na stručné...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Zaorálek, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
-1- Abstrakt Cílem diplomové práce je analyzovat platnou právní úpravu postavení obhájce v trestním řízení, zhodnotit její dostatečnost, resp. nedostatečnost, případně poskytnout pohledy a návrhy ve smyslu de lege lata a de lege ferenda a podrobněji se zaměřit na některé dílčí aspekty, které s postavením obhájce v trestním řízení bezprostředně souvisejí. Kvalitní právní úprava postavení obhájce v trestním řízení, jeho procesních práv a povinností, je předpokladem dosažení účelu trestního řízení a odráží se v možnosti poskytovat obviněnému efektivní právní pomoc, a tak naplňovat ústavně garantované právo obviněného na obhajobu, resp. právo na spravedlivý proces. Obhájce jakožto činitel vyskytující se v trestním řízení sehrává významnou úlohu při prosazování práv a oprávněných zájmů obviněného. Obhájce zvládá problematiku právní argumentace, strategie obhajoby a taktiky obhajoby, lépe dovede artikulovat myšlenky, čerpá ze zkušeností nabytých v dřívějších případech, zatímco pro obviněného je jeho procesní pozice zcela nová a neznámá, v této situaci se mnohdy vyskytl poprvé v životě. Fundovaný obhájce vyvažuje a eliminuje faktickou nerovnost mezi obviněným coby právním laikem a profesionálními orgány činnými v trestním řízení. Obhajoba představuje specifickou agendu; jde o vysoce profesionální a kvalifikovanou...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Dvořáčková, Eva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby je součástí práva na obhajobu - základního práva v demokratických zemích, které je uvedeno ve článku 40 Listiny základních práv a svobod a také v různých mezinárodních úmluvách. Role obhájce je v trestním řízení nezastupitelná. Své služby poskytuje ve všech stadiích trestního řízení, v této práci se však věnuji pouze úloze obhájce v přípravném trestném řízení. Obhájce svému klientovi pomáhá od počátku trestního stíhání, ale advokát může poskytovat pomoc i před zahájením trestního stíhání při podávání vysvětlení. Mezi prostředky, kterými obhájce svého klienta může hájit, a kterými může ovlivňovat průběh trestního řízení, patří právo obhájce vyhledávat, předkládat a navrhovat důkazy. Dále právo účastnit se jednotlivých vyšetřovacích úkonů a právo nahlížet do spisu. Další práva obhájce jsou uvedena v § 41 trestního řádu. Má práce je strukturovaná do šesti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje právu na spravedlivý proces a právu na obhajobu. Další kapitoly popisují přípravné řízení a roli obhájce v jednotlivých formách trestního řízení - ve standardním a rozšířeném vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Ve třetí kapitole se věnuji úloze obhájce při procesních návrzích, konkrétně sjednávání dohody o vině a trestu, navrhování podmíněného zastavení trestního...
|
|
|
Postavení obhájce v přípravném řízení
Nevařil, Vít ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
v českém jazyce Práce "Postavení obhájce v přípravném řízení" zkoumá postavení obhajoby v přípravném řízení, tj. v předsoudní fázi trestního řízení. Text nejprve pojednává o významnějších novelách trestního řádu a o vývoji přípravného řízení, účelu přípravného řízení a jeho jednotlivých formách. Následně práce podává stručný nástin (model) průběhu přípravného řízení, nabízí elementární vymezení základních institutů přípravného řízení. Druhá část práce se nejprve věnuje rozboru základních zásad trestního řízení a z těchto zásad je pak nejpodrobněji zkoumána zásada práva na obhajobu a její jednotlivé složky. Ve třetí části pak práce pokračuje popisem požadavků na obhájce, popisem jeho práv a povinností, institutu nutné obhajoby a v posledku pak nejzásadnějším zásahem do práva obviněného na svobodnou volbu obhájce - vyloučením obhájce. V této části práce je také pojednáno podrobněji mlčenlivosti obhájce a jsou analyzována specifika obhajoby právnických osob. V práci je na různých místech pojednáno také například o advokátním tarifu. Často je polemizováno se zákonodárcem, autor se snažil předkládat k diskutabilním bodům současné či historické právní úpravy rozdílné názory odborníků a citovat k těmto judikaturu jak českých soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Juráň, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce poskytuje čtenáři praktický přehled výkonu práv a povinností obhájce ve fázi hlavního líčení. Cílem práce je kromě komplexního vymezení práv a povinností obhájce ve vztahu k fázi hlavního líčení také vytyčení sporných otázek výkladu trestněprocesních norem a deficitů trestněprocesní úpravy a nastínění jejich možného řešení s přihlédnutím k právu na obhajobu. Diplomová práce je systematicky rozdělena do dvou částí, přičemž první z nich se zaobírá stručným obecným popisem pojmů souvisejících s tématem práce. Jde zejména o právo na obhajobu, institut obhájce a fáze trestního procesu s důrazem na pojem hlavního líčení. Druhá část je koncipována s přihlédnutím k praktické povaze tématu a poskytuje detailní rozbor výkonu práv a povinností obhájce v hlavním líčení. Důraz je kladen především na výkon takových práv a povinností, kterými má obhájce možnost ovlivnit rozhodnutí soudu ve prospěch obžalovaného. Jelikož je povaha výkonu zmíněných práv a povinností obhájce úzce spjata s taktikou obhajoby, je i této v druhé části práce poskytnut prostor. Práce byla vypracována na základě ustanovení trestního řádu a komentářové literatury k němu, učebnic trestního procesu, odborných monografií a příspěvků praktiků v odborných periodikách. Základy pro množství závěrů uvedených v práci tvoří také...
|
host ::
RSS.