|
|
Doručování ve správním řízení
Drábková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Diplomová práce se zabývá tématem doručování ve správním řízení. Na začátku práce jsou vymezeny používané pojmy a vymezena ústavní východiska. Nejobsáhlejší část práce pojednává o dvou základních formách doručování, kterými je elektronická a listinná forma. Elektronické části se práce věnuje velmi podrobně, a to z důvodu převážného používání elektronické komunikace v dnešní společnosti. Dále je v práci pojednáno o doručování do ciziny a vadách, které mohou při doručení nastat. Cílem práce je komplexně zmapovat oblast doručování ve správním řízení po právní i technické stránce a poskytnout vodítko, jak se vyhnout možným vadám doručení. Mnoho nejasností a otázek sebou přineslo především zprovoznění informačního systému datových schránek a používání datových schránek při komunikaci subjektů s orgány veřejné moci, proto je této problematice v práci věnována značná pozornost. V souladu s evropskou legislativou byl i v české legislativě upraven institut elektronického podpisu, kterým se práce také zabývá. Při zpracování diplomové práce vycházela autorka především z právních pramenů, odborné literatury domácí i zahraniční, a veřejných informačních zdrojů.
|
|
|
Neplatnost a neúčinnost právních úkonů v insolvenčním řízení
Židuliaková, Rebeka ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Neplatnost a neúčinnost právních úkonů v insolvenčním řízení Práce se zabývá vylíčením institutů neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů, a to zejména se zaměřením na insolvenční řízení. Takové právní úkony zkracují majetkovou podstatu dlužníka a právě instituty neplatnosti a neúčinnosti umožňují navrácení takto ušlého majetku do majetkové podstaty. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly, přičemž stěžejní část tvoří kapitoly 4. a 5. První kapitola se věnuje základnímu vymezení insolvenčního řízení, dále jsou vylíčeny základní principy a zásady insolvenčního řízení, které jsou důležité i pro pochopení institutů neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů. Obecně je přiblížena problematika odporovatelnosti právních úkonů v insolvenčním řízení a na závěr celé kapitoly jsem vyzdvihla i trestněprávní přesah této problematiky, se zaměřením na trestný čin zvýhodňování věřitele. Ve druhé kapitole je uveden historický exkurz, a to nejenom v rámci neplatných a neúčinných právních úkonů, ale také v rámci vývoje insolvenčního řízení jako celku a jeho přibližování se současné právní úpravě. Třetí kapitola líčí neplatnost a neúčinnost v rámci občanského práva, respektive v rámci zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dělí se na dvě podkapitoly, přičemž první se věnuje...
|
|
|
Lichevní smlouvy v občanském právu
Šejdová, Kateřina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
RESUMÉ Těžiště zájmu této práce spočívá ve snaze objasnit důsledky spojené s uzavřením lichevní smlouvy. Jejím cílem je zodpovědět především otázku, zda je lichevní smlouva zákonem spojována s následkem relativní či absolutní neplatnosti a zda je možno uvažovat o zachování lichevní smlouvy v platnosti, ať už dovozením toliko částečné neplatnosti lichevní smlouvy nebo nápravou hrubého nepoměru vzájemných plnění jeho moderací soudem. Práce je rozdělena do dvou částí. Část první v první kapitole ve stručnosti vymezuje východiska úpravy lichvy. Druhá kapitola rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty lichvy. Ve třetí kapitole se pro smlouvy, které vykazují poruchu ekvivalence, poruchu vůle na straně znevýhodněného a prvek zneužití, aniž je lze s ohledem na úzkou definici lichvy kvalifikovat jako lichevní stricto sensu, dovozuje možnost přezumu jejich platnosti z hlediska souladu s dobrými mravy. Druhá část této práce sestává ze tří kapitol. Kapitola první rozebírá důsledky porušení zákazu lichvy a jejich dopad do právního postavení lichváře a zneužitého. Tato kapitola se věnuje také výkladovým problémům úpravy neplatnosti právního jednání vyplývajícím ze změny koncepce neplatnosti v novém občanském zákoníku. Dále si autor všímá možnosti moderace výše peněžité náhrady, která náleží ochuzenému, není-li dobře...
|
|
|
Doručování ve správním řízení
Drábková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Diplomová práce se zabývá tématem doručování ve správním řízení. Na začátku práce jsou vymezeny používané pojmy a vymezena ústavní východiska. Nejobsáhlejší část práce pojednává o dvou základních formách doručování, kterými je elektronická a listinná forma. Elektronické části se práce věnuje velmi podrobně, a to z důvodu převážného používání elektronické komunikace v dnešní společnosti. Dále je v práci pojednáno o doručování do ciziny a vadách, které mohou při doručení nastat. Cílem práce je komplexně zmapovat oblast doručování ve správním řízení po právní i technické stránce a poskytnout vodítko, jak se vyhnout možným vadám doručení. Mnoho nejasností a otázek sebou přineslo především zprovoznění informačního systému datových schránek a používání datových schránek při komunikaci subjektů s orgány veřejné moci, proto je této problematice v práci věnována značná pozornost. V souladu s evropskou legislativou byl i v české legislativě upraven institut elektronického podpisu, kterým se práce také zabývá. Při zpracování diplomové práce vycházela autorka především z právních pramenů, odborné literatury domácí i zahraniční, a veřejných informačních zdrojů.
|
|
|
Žaloba pro zmatečnost
Šrámková, Lucie ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
1 RESUMÉ Žaloba pro zmatečnost je jedním ze tří mimořádných opravných prostředků upravených v platném občanském soudním řádu. Slouží k nápravě závažných procesních pochybení, kterými je stiženo soudní rozhodnutí nebo řízení jemu předcházející. Je-li naplněn některý z důvodů zmatečnosti, které jsou upraveny v ustanovení § 229 o. s. ř., a jsou-li splněny i všechny ostatní podmínky přípustnosti žaloby pro zmatečnost, zruší soud pravomocné rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení bez ohledu na to, bylo-li věcně správné či nikoli. Žaloba pro zmatečnost představuje výjimečný institut, který řeší konflikt zájmu na právní jistotě založené pravomocným rozhodnutím a zájmu na odstranění vadného rozhodnutí. Podmínky přípustnosti jsou proto stanoveny tak, aby její použití bylo omezeno jen na nejnutnější případy, ve kterých převládá zájem druhý. Diplomová práce má za cíl poskytnout ucelený popis žaloby pro zmatečnost, a to zejména podmínek její přípustnosti a řízení o ní. Práce je členěna do šesti kapitol. První z nich je věnována vývoji právní úpravy žaloby pro zmatečnost s tím, že není omezena pouze na tento institut, ale uvádí i jiné procesní prostředky, které v průběhu let sloužily k nápravě zmatečností. Druhá kapitola poskytuje z důvodu příslušnosti žaloby pro zmatečnost k opravným prostředkům, a tedy i v zájmu...
|
|
|
Declaration of nullity of marriage due to defective consent to marriage under CIC/1983
Magda, Juraj ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem manželství katolíka a snaží se poskytnout podrobné analýzy o nulitě manželství z důvodu neplatnosti manželského souhlasu a jeho prohlášení. Za prvé, práce uvádí definici manželství s ohledem na jeho svátostnost, které se řídí právem Božským, kanonickým právem a v některých ohledech i občanským právem. Podle Kodexu kanonického práva [CIC], 1983, kánon 1055, § 1, je manželská smlouva, kterou muž a žena ustanovují mezi sebou před Pánem na celý život, svou povahou zaměřená k dobru manželů a plození i výchově potomstva. Protože manželství je smlouva, kterou se muž a žena neodvolatelně zavázaly, Kodex kanonického práva nastavil základní vlastnosti manželství obligationes matrimonii essentialis, které nemohou být vyloučeny žádnou ze smluvních stran. Práce dále poskytuje komentář o důvodech neplatnosti manželského souhlasu, přičemž se věnuje popisu důvodů neplatnosti manželství, které jsou definované v Kodexu kanonického práva a mohou být rozděleny do těchto hlavních kategorií: nedostatečné užívání rozumu, závažná porucha soudnosti, neschopnost převzít podstatné manželské povinnosti, nevědomost, omyl o vlastnostech osoby a manželství, podvodu, simulace, vada podmínky , násilí a strach. Za třetí, práce nemá ambici být konečný komentář k výše uvedeným příčinám,...
|
|
|
Význam mnichovské smlouvy v československo-německých vztazích v letech 1938-1945
Jirmářová, Radka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce dokázala, že o Mnichovské dohodě se v Československu nejednalo až v šedesátých a sedmdesátých letech, ale již bezprostředně po vypuknutí druhé světové války. Argumenty pro její neplatnost přinášel Edvard Beneš a jeho okolí. Československá vláda se roku 1945 vypořádala s Mnichovem na základě odsunu německého obyvatelstva. Když v roce 1967 mělo dojít v rámci Ostpolitik k navázání spolupráce mezi Spolkovou republikou a Československem, objevila se znovu Mnichovská dohoda jako problém. Oba státy definitivně odbouraly tuto překážku až v roce 1973 v rámci Pražské dohody.
|
host ::
RSS.