|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Iran and The United States relations in the context of the Nuclear Deal
Saïd, Alexane ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Alexane Said MASTER'S THESIS Iran and the United States' Relations in the Context of the Nuclear Deal Abstract _____________________________________________________________________________________________________ This study analyses the evolution of relations between Iran and the United States by applying the theories of realism, liberalism and the theoretical concept of strategic culture on their contest for power, control and sovereignty. From strategic partners to strategic enemies and back to pragmatic tolerance, both countries have maintained a troublesome relationship which entered a new era of cooperation with the implementation of the Nuclear Deal in January 2016. This deal is a geopolitical breakthrough that should improve the relations between the two countries as it is in both their strategic interests to collaborate. With sanctions removal and by choosing the diplomatic route, Iran can get access to a larger trade and investors' market which could help its economy tremendously and could be seen as an important international actor. Moreover, since the deal allows for the supervision and investigation of Iran's uranium facilities, this allows for greater transparency, profitable for the US and the international community. After the Nuclear Deal implementation, American and Iranian actions on the...
|
|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
host ::
RSS.