|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Fenomén současného antifašismu v ČR
Fiala, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným antifašismem v České republice a zasazuje ho do celkového historického kontextu. Od obecného a historického vymezení pojmů se přesouvá ke konkrétnímu popisu současné situace v České republice. Výsledkem práce zůstává deskripce současného českého antifašismu, který je akcentován na Antifašistickou akci, která se stala zcela monopolní na scéně českého radikálního antifašismu. Vzhledem k absenci většího množství literatury na dané téma, práce využívá i internetové zdroje a rozhovor vedený s členy Antifašistické akce, který je na přiloženém CD-ROM v zájmu dotazovaných hlasově a kvalitativně upraven. Práce by měla posloužit jako doplněk k obecné analýze tzv. "politického extremismu" a jako "regulátor" špatně uváděných informací ze strany masmédií.
|
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Fenomén současného antifašismu v ČR
Fiala, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným antifašismem v České republice a zasazuje ho do celkového historického kontextu. Od obecného a historického vymezení pojmů se přesouvá ke konkrétnímu popisu současné situace v České republice. Výsledkem práce zůstává deskripce současného českého antifašismu, který je akcentován na Antifašistickou akci, která se stala zcela monopolní na scéně českého radikálního antifašismu. Vzhledem k absenci většího množství literatury na dané téma, práce využívá i internetové zdroje a rozhovor vedený s členy Antifašistické akce, který je na přiloženém CD-ROM v zájmu dotazovaných hlasově a kvalitativně upraven. Práce by měla posloužit jako doplněk k obecné analýze tzv. "politického extremismu" a jako "regulátor" špatně uváděných informací ze strany masmédií.
|
host ::
RSS.