|
|
Časový vývoj metrologických charakteristik ultrazvukového měřidla bodových rychlostí
Khainová, Renata ; Zubík, Pavel (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem časového vývoje metrologických charakteristik ultrazvukového měřidla bodových rychlostí FlowTracker2. Experimentální část práce probíhala formou opakovaných měřicích cyklů v předem stanovených časových intervalech. Získaná data z měření byla zaznamenávána do vytvořených formulářů a následně vyhodnocena. Výsledky byly prezentovány v podobě grafů a tabulek, které umožňují sledovat časový vývoj metrologických charakteristik. Práce se zaměřuje na sledování stability při nízkých hodnotách rychlosti a na metrologické vlastnosti a analýzu dlouhodobé stability měření při vybraných rychlostech. Výsledky práce by měly přispět k hlubšímu pochopení vlivu časových faktorů na metrologické vlastnosti ultrazvukového měřidla bodových rychlostí.
|
|
|
Využití elektromagnetických indukčních měřidel při stanovení průtoku plošnou integrační metodou rychlostního pole
Jechová, Adéla ; Zubík, Pavel (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato experimentální bakalářská práce je zaměřená na využití elektromagnetických indukčních měřidel při stanovení průtoku plošnou integrační metodou rychlostního pole. Plošná integrační metoda je založena na plynulém posunu měřidla bodové rychlosti vodního proudu v ploše celého měrného profilu. Ta je podrobně popsána v teoretické části práce, která se zabývá metodou rychlostního pole a měřidly, které lze při její aplikaci použít. Součástí práce jsou i nejistoty měření, se kterými se při měření předmětnou metodou je možné setkat. Výsledky naměřené ve vodohospodářské laboratoři jsou zhodnoceny v následujících kapitolách. V závěru práce jsou doporučeny podmínky, které je vhodné při stanovení střední profilové rychlosti elektromagnetickým měřidlem při využití plošné integrační metody dodržet.
|
|
|
Měření malých průtoků
Lorenc, Dominik ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Mancl, Vlastimil (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozšířením laboratorního přípravku o~měřicí trať určenou pro měření malých průtoků kapalin, na které má být testován tepelný průtokoměr. V~práci jsou zkoumány používané metody kalibrace, dle kterých je trať následně zkonstruována. Je také vytvořen obslužný program měření, kterým jsou nastavovány parametry měření a~ukládána měřená data v~požadovaném formátu. Na zkonstruované trati následně probíhá měření parametrů a~charakteristik použité referenční váhy a~poskytnutého tepelného průtokoměru. Jsou prezentovány výsledky měření a~stanoveny nejistoty vybraných průtoků.
|
|
|
Hodnocení nejistot měření ve fotometrii
Motyčka, Martin ; Bálský,, Marek (oponent) ; Gašparovský,, Dionýz (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá analýzou nejistot měření radiometrických a fotometrických měření. Uvádění nejistot měření je nezbytnou záležitostí každého protokolu měření či kalibračních listů. V poslední době se stále více využívají při fotometrických měřeních jasové kamery, které jsou schopny měření jasu v celé scéně s velice dobrou rozlišovací schopností a s velice krátkou dobou měření. Nicméně aparát pro výpočet nejistot měření jasu těchto přístrojů zatím nebyl vypracován. Tato disertační práce je zaměřena především na analýzu nejistot jasového analyzátoru LDA – LumiDISP, který lze do této kategorie zařadit. Jelikož je kalibrační proces tohoto měřicího přístroje velice komplikovaný a navázán na nejistoty ostatních přístrojů, tak jsou v práci důkladně popsány nejistoty měření luxmetrů, jasoměrů, spektroradiometrických systémů a jejich praktické vyčíslení pro fotometrické přístroje v laboratoři světelné techniky FEKT VUT v Brně. Výpočet nejistot spektroradiometrických systémů je velice komplikovaný a to zejména pro veličiny počítané z průběhů naměřených spektrálních hodnot. V práci je představena metodika měření a vyčíslení nejistot pro spektroradiometrické systémy a jasový analyzátor LDA, kde je rozšířená nejistota měření jasu závislá nejenom na měřeném světelném zdroji, ale také na jeho pozici v jasovém snímku a nastavení režimu expozice snímání.
|
|
|
Vyjadřování přesnosti měřidel a měření
Svobodová, Helena ; Koška, Petr (oponent) ; Pernikář, Jiří (vedoucí práce)
Práce řeší otázku přesnosti měření, přesnosti měřidel a jejich vyjadřování. Nastiňuje legislativní základ metrologie v České republice a interpretuje definice základních termínů používaných v metrologii, uvedené v novém vydání Mezinárodního metrolo-gického slovníku (VIM 3:2007). Specifikuje a na jednoduchých příkladech vysvětluje chy-by měření a uvádí možnosti jejich eliminace. Dále popisuje jednoduchý způsob stanovení nejistoty měření. Smyslem této práce je vyložit uvedenou problematiku tak, aby byla srozumitelná a použi-telná pro běžnou metrologickou praxi.
|
|
|
Nejistota nepřímého měření určená metodou Monte Carlo
Novotný, Marek ; Havlíková, Marie (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá určováním nejistot měření, především s ohledem na nepřímá měření. Je zde teoreticky rozebrán a prakticky realizován výpočet nejistoty koeficientu víceotvorové rychlostní sondy Annubar 485 dvěma způsoby. Prvním způsobem je výpočet nejistoty klasickou metodou a druhým způsobem je stanovení nejistoty pomocí metody Monte Carlo.
|
|
|
Stanovení funkčních objemů nádrže s uvažováním nejistot vstupních dat
Paseka, Stanislav ; Doležal, Petr (oponent) ; Szolgay,, Ján (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Příčinou častějších výskytů hydrologických extrémů jsou nepříznivé změny a zásahy do vodního režimu v naší krajině způsobené především v minulém století spolu s nejistotami vyplývajícími ze změny klimatu. V hydrologii je nejnaléhavějším problémem pokles dlouhodobých průměrných průtoků i pokles zdrojů podzemních vod, ale na druhou stranu nesmíme zapomínat ani na extrémní povodně. Je zřejmé, že metody a nástroje vedoucí k analýzám nejistot na funkčních prostorech v nádrži z pohledu zabezpečenosti a protipovodňové ochrany, jsou velmi důležité, užitečné a žádoucí. Hlavním cílem je stanovit funkční objemy nádrže s ohledem na nejistoty z měření aplikovaných na vstupních datech. Dále je nutné nejistoty z měření na vstupních datech vyčíslit a také ukázat, jak tyto nejistoty zohlednit ve výsledcích. Zásobní objem nádrže je stanoven z historické řady měsíčních průtoků, které jsou zatíženy nejistotami. Rovněž byly nejistoty z měření aplikovány na výparu vody z nádrže, průsaku tělesa hráze a na batygrafických křivkách nádrže. Pro stanovení optimálního zásobního objemu nádrže byl vytvořen simulačně-optimalizační model nádrže za použití zabezpečenosti podle trvání, který rozšíří stávající software UNCE_RESERVOIR. Retenční objem nádrže je stanoven z nejistých povodňových vln získaných opakovaným generováním nejistoty na hydrogramu povodně. K tomu byl vyvinut software, který byl vytvořen na základě modifikované Klemešovy metody, která transformuje nejisté povodňové vlny. V obou softwarech jsou nejistoty z měření na vstupních datech zaváděny metodou Monte Carlo. Provázáním těchto dvou softwarů byly komplexně stanoveny funkční objemy nádrže v podmínkách nejistot měření. Případová studie je aplikována na reálných vodních nádržích v povodí řeky Moravy. Výsledkem bude zjištění, zda je přehrada vyhovující v současných podmínkách a také bude stanoven optimální návrh funkčních objemů nádrže za podmínek nejistoty měření.
|
|
|
Soustava hodnocení tepelného stavu prostředí a analýza jejich nejistot měření
Košíková, Jana ; Němeček, Pavel (oponent) ; Kureková, Eva (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá hodnocením tepelného stavu vnitřního prostředí, v kterém se nacházejí lidé. Tepelné pohodě se v dnešní době věnuje velká pozornost. Jestliže se člověk v daném prostředí necítí dobře, pak dělá chyby a tím vznikají např. pro zaměstnavatele ztráty. Tepelnou pohodu tvoří mnoho parametrů, které je nutné sledovat a řídit. Mezi tyto parametry patří nejen teplota vzduchu, ale také další parametry jako jsou střední radiační teplota, operativní teplota, vlhkost a rychlost vzduchu a také průvan. Všechny tyto parametry je nutné měřit. V normě ČSN EN ISO 7726 je uvedeno, jak a čím se tyto parametry měří. Dále jsou v této normě uvedeny požadavky na měřicí zařízení. Existuje mnoho profesionálních měřicích zařízení, bohužel tyto přístroje jsou velmi drahé. V rámci projektu GAČR 101/09/H050 – Výzkum energeticky úsporných zařízení pro dosaženi kvality vnitřního prostředí jsou proto na naší fakultě vyvíjeny snímače pro hodnocení tepelné pohody, které by vykazovaly srovnatelnou přesnost měření jako profesionální, ale byly o řády korun levnější. U vyvíjených snímačů tepelné pohody prostředí je důležité, stejně jako u jakékoliv jiné měřicí techniky, znát jejich skutečné parametry a také je třeba ověřit, zda mají požadovanou přesnost. Aby bylo možné snímače objektivně testovat, byly vyvinuty dvě komory – testovací a kalibrační komora. Vyvíjené snímače byly testovány jak ve volném prostoru laboratoře, tak také v testovací komoře. Z výsledků měření pak byly spočítány nejistoty měření. Tato práce se zabývá hodnocením tepelné pohody, měřením parametrů tepelného prostředí, vyhodnocováním výsledků měření a určováním nejistot měření daných snímačů. Na základě těchto výsledků jsou v práci doporučeny vhodné snímače pro měření jednotlivých parametrů prostředí.
|
|
|
Měřící systém pro sledování efektivity fotovoltaického panelu
Hofman, Jiří ; Háze, Jiří (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a provozem měřícího systému, jehož účelem je dlouhodobé měření efektivity fotovoltaického panelu na experimentální instalaci fotovoltaického panelu. Měřící systém se sestává z modulu měření energie slunečního záření (pyranometru), inteligentního zátěžového modulu pro měření výstupního výkonu fotovoltaického panelu a modulu měření klimatických podmínek panelu. Nameřená data jsou přenášena do řídícího počítače (PC), kde se ukládají pro vyhodnocení účinosti panelu a klimatických vlivů na jeho účinost.
|
|
| |
host ::
RSS.