|
| |
|
| |
|
|
Architektonické návrhy Státní galerie vypracované Josefem Gočárem.
Tvrdá, Zuzana ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Záměrem této práce je zmapování událostí, které následovaly po svolení se stavbou galerie, jež měla poskytovat adekvátní výstavní prostor pro expozici státních sbírek vzniklých sloučením uměleckého fondu obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, Moderní galerie a dalších. Stavbou budovy byl pověřen Josef Gočár, jenž tento projekt získal na základě prvenství v architektonické soutěži na podobu Státní galerie. Zkoumané období je zasazeno především do 20. a 30. letech 20. století. Jednotlivé kapitoly se podrobně zabývají všemi návrhy zhotovenými postupně pro Kampu a pro Letnou. Kromě popisu plánů galerie tato práce pozorně sleduje okolnosti jejich vzniku a reakce, které tato stavba vyvolala.
|
|
|
Vincenc Kramář a studium středověkého umění
Břízová, Daniela ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Základem práce je shrnutí a kritické zhodnocení metodologického přínosu Vincence Kramáře pro studium středověkému umění, včetně kritického zhodnocení literatury k tématu. Hlavním cílem práce je pokus o definici Kramářovy metody jím aplikované při studiu středověkých uměleckých děl. Dále je kladen důraz na provázanost Kramářovy metody s postupy Vídeňské školy dějin umění ve srovnání s dobovými znaleckými přístupy hlavních osobností oboru (B. Berenson, G. Morelli). Práce podrobně analyzuje jednotlivé Kramářovy stati o českých středověkých uměleckých dílech. Je v ní zastoupen rovněž vliv Kramářovy profesionální dráhy na rozvoj jeho metody. Výsledkem práce by mělo být přesnější ukotvení Kramářovy osobnosti a jeho vědecké práce v rámci dějin umění v našich zemích a v orientačním kontextu i dobových znaleckých metod zahraničních.
|
|
|
Muzeum a branding
Siegelová, Inka ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Novák, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice brandingu kulturních institucí. Nejprve definuje základní prvky brandingu a jejich specifika v oblasti muzeí. V praktické části tato práce popisuje dvě významné kulturní instituce, Tate a Národní galerii, od jejich založení po současnou situaci. Další část je založena na dotazníkovém šetření, které by mělo potvrdit či vyvrátit hypotézy stanovené v úvodu práce. Výzkum se zabývá vnímáním značky Národní galerie ze strany veřejnosti. V závěru práce jsou na základě získaných informací navrhnuta doporučení na vylepšení brandingu instituce.
|
|
|
Smíšený výzkum IV. – 12/1946 listopad ÚVVM/CVVM: kultura, práce, pracovní brigády, dvouletý plán. B 32, B 32
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Otázky na podnět Národní galerie, Plánovacího úřadu a ministerstva průmyslu zkoumají, zda občané chodí do galerií, divadel, zda poslouchají pořady Z. Nejedlého. Dále výzkum obsahoval otázky, které se týkaly pojmenování postu ministra v ženské formě, zda lidé změnili po mírové konferenci svůj názor na západní velmoci. Další otázky se věnovaly trestům za pozdní příchod do práce, pracovním brigádám a úspěšnosti dvouletého plánu.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.