Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jiří Černý a hudební publicistika za normalizace
Jiroušková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce Jiří Černý a hudební publicistika za normalizace se v úvodu zabývá definicí samotného pojmu publicistika a hudební kritika. Dále je věnována pozornost dějinám hudební kritiky a jejímu historickému vývoji. Po tomto úvodu se práce zabývá jednotlivými dekádami od konce šedesátých let až do let osmdesátých. Postupně líčí politický kontext a hudební, zejména rockovou scénu v příslušném období. Neméně důležitou součástí je také nelehké působení hudebních periodik v totalitním režimu. Důraz je kladen především na osobu hudebního publicisty Jiřího Černého, kterému ideologické důvody bránily svobodně se angažovat v mediálním světě. Uvádí se zde jeho pořady Antidiskotéky či později režimem zakázaný Dvanáct na houpačce. Cílem této práce je analýza vlivu normalizačního režimu na tvorbu hudební publicistiky.
Mediální zobrazení hudební skupiny Psí vojáci mezi lety 1979-2013
Bambas, Ondřej ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Mediální zobrazení skupiny Psí vojáci v letech 1979- 2013" ukazuje na příkladu alternativní hudební kapely přeměnu kulturního prostředí stejně tak jako rozdíly mezi normalizačním tiskem a periodiky z doby po roce 1989. Různorodý mediální systém popisuje práce primárně pomocí orálně historického výzkumu založeného na výpovědích přímých účastníků doby a lidí spojených se skupinou Psí vojáci a alternativní hudební scénou. Kapela stála na pomezí undergroundu a alternativní kultury, její zařazení není jednoznačné, své srovnání nenachází ani u žánrově podobný ch interpretů. Jedinečná pozice vytvořila z Psích vojáků určitý symbol porevoluční alternativní scény. K naplnění stanovených cílů slouží také deskriptivní a komparativní perspektiva, díky které lze porovnat fungování oficiálních a samizdatových či exilových periodik v době normalizace a celostátních deníků a hudebních časopisů ve zbylém, aktivnějším období skupiny. Práce poukazuje v neposlední řadě na rozdíly mezi zpracováním jednotlivých kapitol české hudební scény odbornou literaturou.
Proměny české hudební publicistiky v důsledku rozvoje online žurnalistiky
Kyncl, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami české hudební publicistiky spojenými s rozvojem digitálních médií a online žurnalistiky. Nejdříve, ve své teoretické části, poskytuje stručný přehled vývoje hudební publicistiky u nás i ve světě a zabývá se úlohou hudebního kritika. Poté popisuje rozmach online žurnalistiky - opět v kontextu tuzemském i světovém - a pojmenovává hlavní specifika žurnalistiky na digitálních platformách a také její současné trendy. Další část práce už se zaměřuje na českou hudební publicistiku v éře prudkého rozvoje digitálních médií po roce 1995 a snaží se postihnout hlavní ekonomické a socio-kulturní jevy, které ji formovaly. Zaměřuje se také specificky na segment časopiseckého trhu a na různé podoby pronikání hudební publicistiky do oblasti internetu. V analytické části práce jsou pak zpracovány mediální mapy tištěných hudebně-publicistických periodik a jejich internetových ekvivalentů a na příkladu nejnavštěvovanějšího tuzemského hudebního serveru ukázány výrazné rysy současné české hudební publicistiky na internetu.
Specifické rysy hudební publicistiky ve vybraných tištěných periodikách v mediálním diskursu síťových médií
Křížová, Lenka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifickými rysy textových vzorců hudební publicistiky v celostátních zpravodajských týdenících Týden, Reflex a Respekt, u nichž byl zkoumán konkrétní vzorek textů v období od ledna do července 2011. Pomocí kvalitativní textové analýzy porovnává použité jazykové a stylistické prostředky s důrazem na metaforická vyjádření. Zde je věnována pozornost tomu, jak si na základě metafor konceptualizujeme abstraktní jevy okolo nás a jak je vyjadřujeme naší řečí. Zároveň jsou zde popsány základní metaforické koncepty doplněné konkrétními ukázkami z produkce časopisů. Analýza dále sleduje terminologii typickou pro tento mediální diskurs a slovní zásobu hovorovou a knižní, u níž posuzuje relevantnost užití jednotlivých výrazů s ohledem na současný úzus. V teoretické části je popsána historie umělecké kritiky s důrazem na kritiku hudební a sledujeme zde vývoj tohoto oboru až do současnosti. V praktické části charakterizujeme současné projevy tohoto mediálního diskursu na konkrétním vzorku textů. Práce zachycuje a porovnává individuální styl publicistů a rozdílné přístupy jednotlivých periodik ke zpracování stejných či podobných témat. Na závěr jsou nastíněny vývojové tendence tohoto mediálního diskursu.
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
Mirko Očadlík a jeho hudebně kritická činnost v časopise Klíč
Tříletý, Petr ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Zdrálek, Vít (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je kritická činnost hudebního vědce a kritika Mirka Očadlíka (1904-1964), kterou vyvíjel v letech 1930-1934 v časopisu Klíč, jejž po většinu jeho existence i sám vydával. Práce analyzuje Očadlíkovu kritickou pozici a zasazuje ji i celé jeho vydavatelské počínání do dobového kontextu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Diplomová práce "Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace" reflektuje postavení a význam české hudební (rockové) publicistiky v rámci struktury a vývoje celého normalizačního mediálního systému prostřednictvím orálně historického výzkumu založeném na autentických svědectvích jejích protagonistů. Definuje výchozí předpoklady (ideologické, politické, sociokulturní etc.) pro porozumění podmínek, za jakých se mohla hudební (rocková) publicistika institucionalizovat a rozvíjet v závislosti na konfrontačně se vyvíjejícím postoji komunistické moci k rockové hudbě obecně. Dalším metodickým prostředkem k naplnění stanovených cílů je deskriptivní a komparativní perspektiva, na základě které je vzájemně konfrontována oblast oficiální a samizdatové časopisecké produkce na příkladu vybraných periodik. Mezi neopomenutelné kategorie v rámci komparativní analýzy patří také další kvalitativní aspekty hudební publicistiky (personalizace, profesionalizace, každodennost redakční práce). Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.