|
| |
|
| |
|
|
Detekce hranice mezi Severem a Jihem Evropy pomocí mentálních map
ŠTEMBERK, Martin
Bakalářská práce se zabývá detekcí hranice Severu a Jihu Evropy pomocí mentálních map. Celé zpracování vznikalo za účasti devíti států Evropy, které zastupují střední, západní a východní Evropu. Dohromady se na výzkumu podílelo více jak 300 respondentů, kteří navštěvují evropské univerzity ve vybraných státech. K práci s mentálními mapami byly později využity různé varianty zobrazení, jako například liniové nebo polygonové. Práce se dále zabývá i středem Evropy a dominantními prvky tvorby mentálních map. Data byla zpracována díky programu ArcGis Pro. Práce si klade za cíl analyzovat výsledky, srovnat jednotlivé linie a vytvořit z nich hranice Severu a Jihu Evropy. Následně reaguje na výsledky, které jsou vyvozeny z praktické části díla.
|
|
|
Metodika chvatů k vybraným situacím v řecko-římském zápase
Dadák, Ondřej ; Zdobinský, Adam (vedoucí práce) ; Stich, Jaroslav (oponent)
Název: Metodika chvatů k vybraným situacím v řecko-římském zápase Cíle: Cílem této bakalářské práce je sestavení obrazového materiálu, který má podobu mentálních map vybraných pozic, ke kterým dochází při utkání v zápase řecko-římském. Vytvořené mentální mapy budou obsahovat techniky, ke kterým v pozicích může dojít a které budou také jednotlivě popsány. Práce je určena pro pokročilé zápasníky a jejich trenéry, s možností využití pro takticko-technickou přípravu. Metody: Poznatky v této práci byly zhotoveny pomocí rešerše odborné literatury zabývající se tématem zápasu, mentálních map a takticko-technickou přípravou. Dalším východiskem pro sestavení mentálních map a zařazení jednotlivých technik byly osobní zkušenosti a konzultace s trenéry a členy českého reprezentačního týmu v zápase řecko-římském. Výsledky: Výsledkem jsou popsané techniky, které jsou následně zařazeny do vytvořených mentálních map. Klíčová slova: zápas řecko-římský, mentální mapy, taktika, soutěžní situace, technika
|
|
|
Kulturní aspekty kartografické tvorby: Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvor- by. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizu- álního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistic- ká antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvede- ny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních speci- fik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos...
|
|
|
Hodnocení mentálních map v GIS
Kynčlová, Martina ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Práce se zabývá možnostmi hodnocení mentálních map pomocí nástrojů GIS. Hlavním cílem je vytvoření souboru metod pro hodnocení tvarové, polohové a relativní přesnosti mentálních map, jejichž principy budou založeny na metodách GIS. Důraz je kladen na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou dále diskutovány její výhody a nevýhody. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, následuje stručné seznámení s technologiemi GIS a možnostmi jejich využití v oblasti mentálních map. Hlavní část práce je věnována popisu a praktickým ukázkám jednotlivých metod hodnocení. V závěru práce je vedena diskuze nad navrženými metodami a o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu č. 26609 s názvem "Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení" podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.
|
|
|
Kulturní aspekty kartografické tvorby:Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvorby. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizuálního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos kulturologii...
|
|
|
Metodika vybraných technik juda pro děti mladšího školního věku
Holá, Veronika ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Název: Metodika vybraných technik juda pro děti mladšího školního věku. Cíle: Cílem diplomové práce je sestavení obrazového materiálu, který má podobu mentálních map, vybraných technik v judu pro začínající i mírně pokročilé sportovce v období mladšího školního věku. Mentální mapy budou utvořeny v návaznosti na sebe při zdařilém provedení, nezdařilém provedení, nebo v jednotlivých kombinacích. Techniky budou vybrány na základě zkouškového řádu Českého svazu Juda. Metody: Syntéza poznatků byla provedena rešerší odborné literatury zabývající se tématem juda a zvolené věkové kategorie, kterou je mladší školní věk. Další východisko pro výběr vhodnosti zvolených technik je přímá vazba na zkušební řad juda, který požaduje samotný Český svaz Juda. Klíčová slova: judo, mladší školní věk, metodika technik, mentální mapy, kombinace
|
|
|
Orientační prvky v krajině
Harvánková, Lucie
Práce se zabývá orientací v krajině a orientačními prvky na území Klobouk u Brna a okolí. Orientační prvky Kloboucka byly zjištěny na základě informací získaných z terénního průzkumu, mentálních map zhotovených 16 dotazovanými osobami a také na základě znaků krajinného rázu Kloboucka, u kterých byl dle metodiky navržené autorkou zhodnocen význam pro orientaci. Každý orientační prvek je v práci stručně popsán a klasifikován dle metodiky navržené autorkou práce. Umístění jednotlivých orientačních prvků v území Kloboucka je také zaneseno do přiložené mapy. Na základě zjištěných orientačních prvků je uveden návrh managementu o modelové území, který by měl směřovat k zachování a k obnově krajinných hodnot souvisejících s orientací v krajině. Diplomová práce také obsahuje teorie týkající se orientace mužů, žen, místních obyvatel, návštěvníků území a různých věkových skupin v krajině, zformulované na základě vyhodnocených mentálních map.
|
|
|
Percepce prostoru pražské městské části Holešovice prostřednictvím mentálních map rezidentů a dalších jedinců
Hofierková, Soňa ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o změně vnímání prostoru v závislosti na vztahu respondenta k území. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vyvíjí orientace a hodnocení respondentů v neznámém prostoru ve srovnání se známým prostorem. Práce se zaměřuje na srovnání čtyř skupin respondentů: residenti, dojíždějící za prací čí za vzděláním, návštěvníci a turisté. V úvodu jsou sepsány cíle a definovány základní pojmy, které se dotýkají problematiky mentálních map. Metoda hodnocení mentálních map je založena na sečtení překryvů a přesahů. Ke zpracování i k následné vizualizaci je využitý software ArcGIS. Hlavní část je věnována případové studii MČ Holešovice, zpracování a interpretací získaných výsledků. Výsledkem jsou agregované mapy, reprezentující čtyři různé skupiny respondentů. Následuje nástin praktického využití výsledků práce. Klíčová slova: mentální mapy, vnímání prostoru, vliv prostředí na obyvatele, Holešovice, Praha
|
host ::
RSS.