|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Navajo Ritual Healing
Galovič, Roman ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
V tejto práci sa zaoberám dvoma liečebnými tradíciami z navažského prostredia, konkrétne tradičnou rituálnou liečbou a peyotovou liečbou Native American Church. Tie predstavujem v troch rozmeroch, keď postupne sledujem kozmologický rámec, spoločenskú organizáciu, a konkrétny príklad rituálu. V jadre mojej práce je model mriežky a skupiny od Mary Douglasovej, keď sledujem práve korelácie medzi kozmologickými predstavami a sociálnymi štruktúrami a spôsoby, akými sa ustanovujú v rituáli. Týmto spôsobom poukazujem ako kolonialistický útlak oslabil komunitné väzby a vytvoril pôdu, v ktorom sa začal rozrastať Native American Church v navažskom prostredí, pretože dokázal ponúknuť existenciálne odpovede práve pre život v takto bezútešnom priestore. To ale neznamená, že by kolonializmus vykorenil navažskú tradičnú liečbu, a obidve tradície existujú naďalej bok po boku a sú často kombinované jednotlivými pacientkami a pacientmi. Ponúkam možnosť výkladu tejto liečebnej plurality, keď prepájam model Mary Douglasovej s určitými tradičnými navažskými predstavami a psychologickými úvahami Friedricha Nietzscheho. Takto by každá osoba bola permanentne situovaná v spoločensky a fenomenologicky rôznorodom priestore, kde by jednotlivé liečebné tradície liečili v ľuďoch odlišné "sociálne ja". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kritické zhodnocení teorie čarodějnictví u Mary Douglas
Vacíková, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Práce si klade v podstatě dva cíle. Prvním z nich je otestování "teorie skupiny a sítě" v té podobě, v níž jí její autorka Mary Douglas prezentovala v eseji "Cultural Bias" (1978). Podle této teorie určitý typ sociálního prostředí dává vzniknout myšlení v idiomu čarodějnictví. Meritem této práce by mělo být bližší prozkoumání sociálního prostředí několika afrických populací a pohled na podobu (nebo i absenci) víry v čarodějnictví u každé z nich. Mělo by se tak nejen ukázat, zda badatelčina teorie obstojí tváří v tvář empirickým datům, ale také identifikovat některá úskalí, která se mohou objevit v průběhu aplikace metody. Druhým cílem je vlastní popis fenoménů čarodějnictví a kouzelnictví a snaha o nalezení smyslu nebo funkce těchto představ pro společnost.
|
|
|
Navajo Ritual Healing
Galovič, Roman ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
V tejto práci sa zaoberám dvoma liečebnými tradíciami z navažského prostredia, konkrétne tradičnou rituálnou liečbou a peyotovou liečbou Native American Church. Tie predstavujem v troch rozmeroch, keď postupne sledujem kozmologický rámec, spoločenskú organizáciu, a konkrétny príklad rituálu. V jadre mojej práce je model mriežky a skupiny od Mary Douglasovej, keď sledujem práve korelácie medzi kozmologickými predstavami a sociálnymi štruktúrami a spôsoby, akými sa ustanovujú v rituáli. Týmto spôsobom poukazujem ako kolonialistický útlak oslabil komunitné väzby a vytvoril pôdu, v ktorom sa začal rozrastať Native American Church v navažskom prostredí, pretože dokázal ponúknuť existenciálne odpovede práve pre život v takto bezútešnom priestore. To ale neznamená, že by kolonializmus vykorenil navažskú tradičnú liečbu, a obidve tradície existujú naďalej bok po boku a sú často kombinované jednotlivými pacientkami a pacientmi. Ponúkam možnosť výkladu tejto liečebnej plurality, keď prepájam model Mary Douglasovej s určitými tradičnými navažskými predstavami a psychologickými úvahami Friedricha Nietzscheho. Takto by každá osoba bola permanentne situovaná v spoločensky a fenomenologicky rôznorodom priestore, kde by jednotlivé liečebné tradície liečili v ľuďoch odlišné "sociálne ja". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Religion and Society in the Quran and Their Relationship to Pre-Islamic Arabia
Oudová Holcátová, Barbara ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
V této práci bych se ráda věnovala okolnostem vzniku islámu tak, jak je můžeme vyčíst ze samotného Koránu, bez použití jiných, pozdějších zdrojů. Zároveň mě také zajímá naznačený vztah předislámské arabské kultury a raného islámu. Metodologicky hodlám vycházet především z Mary Douglas a její metody skupiny a sítě. Tato britská antropoložka se pokusila různé typy sociálních situací, v nichž jsou rozličné systémy rozumění světu formulovány, analyzovat pomocí parametrů "skupiny" (míra, v jaké jsou vymezené hranice určité skupiny vůči zbytku společnosti) a "sítě" (množství pravidel, kterým se jedinec musí podřizovat). Tyto dva parametry jí pak umožňují roztřídit různé náboženské světonázory podle toho, jaké ideály v těchto dvou směrech vykreslují a jaké požadavky na jedince kladou. Aplikací její metody v této práci se pokusím z Koránu, který není primárně narativní textem, extrahovat popis změny společenské situace prvních muslimů a vývoj jejich náboženských představ, který s ní souvisí, a konečně se pokusím pomocí antropologie Mary Douglas osvětlit, jak k oné transformaci docházelo a mohlo dojít. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cosmology and Exile in the Wider Yamato Court
Kroulík, Milan ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Kubovčáková, Zuzana (oponent)
Milan Kroulík Exil a kosmologie na dvoře Jamato Abstrakt (česky) Tato práce má dva cíle. V první částí se pokusím porozumět japonské společnosti na přelomu 7. a 8. století (období Asuka a počátek Nary) za pomoci teorie britské antropoložky Mary Douglas. Má analýza historie, společenské organizace, náboženství a kosmologie vychází z kronik, které byly v těchto obdobích sepsány a jež reprezentují světonázor císařské rodiny státu Jamato, snažícího se udržet si prominentní postavení mezi mnoha státními útvary té doby. Docházím k závěru, že aristokratické prostředí tohoto státu bylo poměrně nestabilní, konkurenční a poněkud individualistické. Mytologické sekvence nejstarších dochovaných japonských kronik budou předmětem strukturální analýzy v druhé části práce. Znalosti získané během části první mi pomohou vidět v motivu exilu překlenutí základního problému konkurenční společnosti, totiž nutnosti určité krutosti a také transgresivity u člověka, který se má stát císařem. Jakožto císař pak však tato osoba představuje strukturu par excellence a musí být opakem transgrese, a tak je to právě během pobytu v exilu, kdy původně ambivalentní postava získává přijatelnou formu. Každá z kronik zachází s tímto problémem trochu jinak: V jedné (Kodžiki) se exil využívá pro integraci periferie, zatímco v druhé (Nihonšoki) k...
|
|
|
Kritické zhodnocení teorie čarodějnictví u Mary Douglas
Vacíková, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Práce si klade v podstatě dva cíle. Prvním z nich je otestování "teorie skupiny a sítě" v té podobě, v níž jí její autorka Mary Douglas prezentovala v eseji "Cultural Bias" (1978). Podle této teorie určitý typ sociálního prostředí dává vzniknout myšlení v idiomu čarodějnictví. Meritem této práce by mělo být bližší prozkoumání sociálního prostředí několika afrických populací a pohled na podobu (nebo i absenci) víry v čarodějnictví u každé z nich. Mělo by se tak nejen ukázat, zda badatelčina teorie obstojí tváří v tvář empirickým datům, ale také identifikovat některá úskalí, která se mohou objevit v průběhu aplikace metody. Druhým cílem je vlastní popis fenoménů čarodějnictví a kouzelnictví a snaha o nalezení smyslu nebo funkce těchto představ pro společnost.
|
|
|
Analýza biblických textů metodou skupiny a sítě a její aplikace na 1. list Korintským
Oudová Holcátová, Barbara ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Ve své knize Natural Symbols (1970) se britská antropoložka Mary Douglas zabývala otázkou, proč a jak jsou určité transkulturní náboženské konstanty sestavovány do různých systémů rozumění světu. Odpověď hledala v různých typech sociálních situací, v nichž jsou dané systémy představ formulovány, přičemž se je pokusila analyzovat pomocí dvou parametrů "skupiny" (míra, v jaké jsou vymezené hranice určité skupiny vůči zbytku společnosti) a "sítě" (míra předurčenosti role jednotlivce v rámci společnosti a to, nakolik je jeho klasifikační systém sdílený s ostatními nebo jimi určovaný). Tyto dva parametry pak umožňují roztřídit různé náboženské světonázory podle toho, jaké ideály v těchto dvou směrech vykreslují a jaké požadavky na jedince kladou. S touto teoretickou koncepcí konfrontuje Mary Douglas reálně existující kultury, určí nakolik jsou si z těchto dvou hledisek jejich kosmologie blízké a zkoumá, zda mají společná i společenská uspořádání, normy chování a podobně. Na jednu stranu tak umožňuje zasadit jinak osamocené kulturní prvky do celkového rámce smyslu, na druhou pak aplikace tohoto přístupu na religiózní představy otevírá mnohé možnosti nacházet souvislosti mezi náboženstvími v oblastech, kde bychom je za jiných okolností nehledali. Mary Douglas se v rozvíjení této své metody však ve svých dalších...
|
host ::
RSS.