|
|
Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických
Spilková, Eva ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických" pojednává o dvou rozdílných vizích boje za občanská práva, které jsou reprezentovány dvěma klíčovými osobnostmi - Martinem Lutherem Kingem a Malcolmem X. Porovnává jestli je lepší a pro černochy výhodnější rasová integrace či separace, a zda je možné získat práva a respekt pomocí nenásilného boje, či je nutné požadovat je "všemi dostupnými prostředky". Pozornost je také věnována proměnám názorů a myšlenek obou osobností v průběhu jejich životů.
|
|
|
Původ černé teologie
Kolínský, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce podává přehled působení černé církve v dějinách Spojených států amerických a snaží se vystihnout její přesah do moderního výkladu afroamerické identity v černé teologii. Práce popisuje přesah afroamerické spirituality do období vzniku letničních denominací v jížanských státech USA. Samostatně je popsán vznik afroamerického metodismu jako forma vyjádření svobodného denominačního života čase otroctví. Geneze politického života afroamerické komunity vystihuje přehled životopisů: W. E. B. Du Boise, Marcuse Garveyeho a Bookera T. Washingtona. Snaha o vybudování separované identity popisuje historii synkretického náboženského hnutí Nation of Islám na ulicích průmyslového Deatroitu a jeho denominační vývoj. Černou teologii představuje osobnost Jamese Hale Cona její sociální rozměr.
|
|
|
Autobusový bojkot v Montgomery. Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA
Schielová, Renata ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím a událostmi, které lze považovat za nejbouřlivější v národních dějinách Spojených států Amerických. Jedná se o 50. a 60. léta 20. století, během kterých došlo k revoluci v občanských právech pro Afroameričany. V této době došlo k významnému posunu kupředu. Iniciátory protestů proti segregaci černochů se stali Rosa Parksová a Martin Luther King, který ve svém úsilí o spravedlivou společnost pokračoval až do své smrti. Samozřejmě již před touto bouřlivou dekádou se objevovaly náznaky snah o změnu situace, ale zkostnatělá americká společnost nechtěla měnit téměř století zažité zvyky. I přes skutečnost, že incident v Montgomery s Rosou Parksovou, její zatčení za porušení segregačních zákonů a následný autobusový bojkot v Montgomery, nebyl první událostí tohoto druhu, z hlediska načasování šlo o spouštěcí mechanismus, který dokázal vyburcovat Afroameričany k činnosti. Do jejich čela se postavil právě M. L. King. Následovala vlna demonstrací a mnoho různých akcí, které měly vyjádřit nespokojenost se segregací Afroameričanů z veřejného života. I přes často tvrdé zásahy policejních složek ve svém úsilí nepolevovali. Znatelnějšího pokroku v dosažení rovnoprávnosti Afroameričané dosáhli až při příchodu J. F. Kennedyho do Bílého domu. Během jeho funkčního období byl podán...
|
|
|
Obraz Afroamerického hnutí za lidská práva v českých tištěných médiích v letech 1956 a 1963
Krobová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jakým způsobem československá tištěná média referovala o černošském hnutí ve Spojených státech amerických. Soustřeďuje na dva nejvýznamnější mezníky moderního černošského hnutí: na autobusový bojkot v Montgomery v roce 1956, který znamenal počátek masového hnutí, a vrchol hnutí - pochod na Washington v roce 1963 s následným projevem Martina Luthera Kinga, hlavního představitele hnutí s názvem "I Have a dream". V této souvislosti si práce klade za cíl popsat způsob, jakým zobrazovala právě Kinga. Tato práce si všímá vazeb černošského hnutí a komunismu a analyzuje je, zároveň zkoumá, zda tato skutečnost ovlivnila československé deníky. K tomuto účelu byly vybrány tři deníky, na jejichž příkladě se pokouší vztah médií k hnutí obecně popsat, konkrétně v Rudém právu, Mladé frontě a Lidové demokracii. Jejím úkolem je demonstrovat právě na příkladu černošského hnutí vztah českých médií ke Spojeným státům americkým, najít znaky tendenčního referování i tehdejší propagandistické zatíženosti. Analyzován je vždy rok, ve kterém událost probíhala.
|
|
|
Klíčové okamžiky v životě Martina Luthera Kinga v 60. letech 20. století a jejich reflexe v dobovém československém tisku
Vančurová, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zobrazením čtyř hlavních událostí v životě Martina Luthera Kinga v dobových československých médiích v 60. letech 20. století. Pro analýzu byly vybrány tři hlavní dobové deníky: Rudé právo, Svobodné slovo a Mladá fronta. Analyzovali jsme následující události: pochod na Washington 28. srpna 1963, oznámení laureátů Nobelovy ceny 14. října 1964 a její udělení 11. prosince 1964, tzv. krvavou neděli 7. března 1965 i následný pochod 21. března 1965 a atentát na Martina Luthera Kinga 4. dubna 1968. Analýza zahrnuje články, které vyšly týden před událostí a dva týdny po ní. Dochází tak k pokrytí hlavního proudu zpravodajství i případných dodatků či dalšího vývoje situace. Pomocí obsahové analýzy jazykových prostředků je v práci srovnáván objektivní obraz tvořený dobovými i současnými historickými prameny a dobový mediální obraz. Cílem práce bylo zjistit odklon způsobený režimní kontrolou mediálních obsahů a omezením informačních zdrojů.
|
host ::
RSS.