|
|
Muslimské menšiny a role zahraničních vlivů na islám v současné Makedonii
Hauerová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma muslimských menšin Makedonské republiky a analyzuje zahraniční vlivy, které na ně od vyhlášení nezávislosti republiky vyvíjely tlak. Po rozpadu socialistické Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Makedonie procházelo muslimské obyvatelstvo zásadními změnami v přehodnocování identit a náboženských postojů. Vzhledem k potlačování náboženství během socialistické éry se v oblasti víry naskytoval prostor pro nové aktéry, kteří mohli ovlivňovat dění v oblasti islámské víry. Nové geopolitické situace a nestability v regionu jako první využily státy z Arabského poloostrova, které se snažily podporovat muslimské obyvatelstvo Balkánu a šířit zde radikální směry islámu. V případě Makedonie při pronikání arabského vlivu sehrál roli vývoj během devadesátých let, který se vyznačoval sporem mezi nejvýznačnější muslimskou menšinou Albánců a makedonským státem a který přerostl v ozbrojený konflikt v roce 2001. V následujícím období si na významu získával vliv Turecka, které začalo rozvíjet aktivnější zahraniční politiku vzhledem k balkánským státům. Vedle analýzy arabského a tureckého vlivu na islám v Makedonii se práce zaměřuje na postoj makedonského státu, který svým přístupem k zahraničním vlivům a vlastní činností rovněž ovlivnil do značné míry postoje muslimů v zemi. V práci je...
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích dějepisu pro základní školy
Fantlová, Tereza ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent) ; Králová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích pro základní školy přináší analýzu makedonských učebnic pro základní školy používaných od 80. let dodnes. Kapitoly, které předcházejí analytické části práce, se zabývají stručně makedonskou historiografií, jejím vztahem k politice, charakterem makedonské národní identity a procesem vzniku makedonských učebnic a jejich vlivem na formování historického vědomí. Z analýzy vyplývá, že obraz vlastní historie se v průběhu sledovaného období na stránkách učebnic měnil. Změna je patrná po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení samostatnosti Republiky Makedonie. S koncem jugoslávské federace přestalo platit heslo o bratrství a jednotě národů Jugoslávie. Po roce 1991 zaznamenala makedonská historiografie obrat do antické historie. Antická Makedonie nyní slouží jako počátek makedonských dějin a velký důraz je kladen na rozdílnost antických Makedonců a Řeků. Analýza ukázala, že se změnil pohled na Srby a ti se tak zařadili mezi ostatní národy (Bulhary a Řeky), které z makedonského pohledu brzdily makedonské národní hnutí. V učebních textech se rovněž objevuje heroizace některých postav, některé historické události jsou popisovány velice expresivně a makedonský národ je vylíčen jako oběť agresivních sousedů a netečné světové politiky. Rozbor...
|
|
| |
|
|
Řecko-Makedonský spor o název Makedonie a jeho vliv na vstup Makedonie do EU
Janáček, Libor
Tato bakalářská práce se zabývá makedonsko-řeckým sporem o název a jeho vlivem na vstup Makedonie do Evropské unie. Práce zkoumá historické informace o vzniku Makedonie a s ní spojeného sporu s Řeckem, který Makedonii dlouhodobě neumožňuje postoupit dopředu v rámci evropské integrace. Pro vypracování práce byl použit kvalitativní výzkum a jedná se o případovou studii. Práce se nejdříve věnuje historické části, ve které zkoumá historii a okolnosti vzniku Makedonie. Poté následuje analytická část, která zabývá současností a vlivem sporu na vstup Makedonie do Evropské unie a vysvětluje proč má tento spor tak velký vliv. Práce ve svém závěru předpovídá na základě získaných poznatků budoucí možný vývoj.
|
|
|
Problémy balkánských kandidátských států zpomalující jejich integraci do EU
Zelenková, Gabriela ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Mezi přední politiky Evropské unie patří nepochybně integrační politika. Evropská unie se od svého vzniku již několikrát rozrostla a v budoucnu se počítá s přistoupením dalších států. Právě kandidátské státy z území západního Balkánu budou klíčové pro moji analýzu. Ve své práci se zaměřím na objevení a analýzu hlavních překážek těchto zemí, které mají na svědomí zpomalování integračního procesu. Problémy, kterým tyto státy na své cestě do Evropské unie musí čelit, jsou vcelku četné. Vzhledem k tomu, že se jedná o státy jednoho regionu, mnoho problémů mají společných, ale i přes to se Evropská unie k těmto státům nestaví jako k jednomu celku a přijetí jednoho ze států do Evropské unie neznamená přijetí i ostatních států. I když mají mnoho problémových bodů společných, každý stát má své specifické problémy, které tento integrační process zpomalují.
|
|
| |
|
|
Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko
Hach, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.
|
|
|
Muslimské menšiny a role zahraničních vlivů na islám v současné Makedonii
Hauerová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma muslimských menšin Makedonské republiky a analyzuje zahraniční vlivy, které na ně od vyhlášení nezávislosti republiky vyvíjely tlak. Po rozpadu socialistické Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Makedonie procházelo muslimské obyvatelstvo zásadními změnami v přehodnocování identit a náboženských postojů. Vzhledem k potlačování náboženství během socialistické éry se v oblasti víry naskytoval prostor pro nové aktéry, kteří mohli ovlivňovat dění v oblasti islámské víry. Nové geopolitické situace a nestability v regionu jako první využily státy z Arabského poloostrova, které se snažily podporovat muslimské obyvatelstvo Balkánu a šířit zde radikální směry islámu. V případě Makedonie při pronikání arabského vlivu sehrál roli vývoj během devadesátých let, který se vyznačoval sporem mezi nejvýznačnější muslimskou menšinou Albánců a makedonským státem a který přerostl v ozbrojený konflikt v roce 2001. V následujícím období si na významu získával vliv Turecka, které začalo rozvíjet aktivnější zahraniční politiku vzhledem k balkánským státům. Vedle analýzy arabského a tureckého vlivu na islám v Makedonii se práce zaměřuje na postoj makedonského státu, který svým přístupem k zahraničním vlivům a vlastní činností rovněž ovlivnil do značné míry postoje muslimů v zemi. V práci je...
|
|
| |
host ::
RSS.