|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
| |
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pacák, Radim ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
PŮVODNÍM HMOTOVÝM ZÁMĚREM BYLO VYTVOŘIT 2 OBJEMY S DOPLŇUJÍCÍM FUNKČNÍM VYUŽITÍM S TÍM I VYPLÍVAJÍCÍ ODLIŠENÍ FASÁD JEDNOTLIVÝCH OBJEMŮ. VÝRAZ BUDOV ODPOVÍDÁ FUNKČNÍ STRÁNCE JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ, ALE TAKÉ URBANISTICKÉ POLOZE. DIVADLŮM SE NĚKDY ŘÍKÁ „BLACK BOX“, VZHLEDEM K UZAVŘENÉMU CHARAKTERU BUDOVY, ZAPUŠTĚNÍ SÁLU DOPROSTŘED BUDOVY A OSAZENÍ NÁVAZNÝCH FUNKCÍ OKOLO. STEJNOU KONCEPCI JSEM POUŽIL I PRO MŮJ NÁVRH. DISPOZICE SE ODVÍJÍ OD KONSTRUKČNÍHO SYSTÉMU, KTERÝ PROCHÁZÍ CELÝM OBJEMEM DOMU, COŽ JE SKELETOVÁ KONSTRUKCE.
|
|
| |
|
|
Přístavba FA Lublaň
Tomková, Iva ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Stará budova fakulty architektury v Lublani má na zadní jižní straně po obou stranách schodiště nevyhovující prostory. Tyto dvě části byli přistavěny v pozdější době - v druhé polovině 20. století. Do výšky staré budovy, která má vysoké stropy, byl vměstnán dvojnásobný počet pater. Vznikla tak složitá změť malých prostor, různých schodečků apod. Výška v některých místnostech je pod povolenou hranicí. Návrh s nahrazením těchto dvou částí zcela novými /na staré budově nezávislými/ konstrukcemi. Nový návrh vychází z několika základních možností a požadavků. Jedná se o ocelovou konstrukci v modulu 2,9 x 2,9 metru. Hmota s rostoucí výškou roste i do šířky. Nezabírá tak místo pro komunikaci na zemi a zároveň tak vytváří přístřeší nad zaparkovanými koly. Půdorysně je nová budova rozdělena na dvě části. Jedna jsou kanceláře, která mají všechny stejnou světlou výšku - 2,7 metru. Zbylá část je multifunkční tzv. poloveřejná, sloužící k odpočinku, práci, čekání na konzultace, prezentace,... Každé pole modulu je umístěno do jiné výšky, vytvářející tak různě vysoké a různě opticky propojené prostory. Pohyb probíhá po spirále a je tak dosaženo vstupům ze všech stávajících výškových úrovní ve staré budově. Ocelová nosná konstrukce je opláštěna prosklenou fasádou s čirého skla. Nové prostory jsou tak zcela světlé a pomáhají pocitově zvětšit prostory. Nové tvary jsou tak lehké, transparentní a je skrz ně vidět i stará původní fasáda. Počet kancelářských míst se oproti původnímu počtu 36 navýšil na 40 židlí. V prvním patře byly nově navrženy záchody, které zde chybí a byl rozšířen počet kabinek v každém podlaží.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pavlíček, Tomáš ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Knesl, Jiří (vedoucí práce)
Slovinské národní divadlo v centru Lublaně jako součást rostlého městského bloku. Kompozice budov utváří nové městské prostory v pokračování urbanistické osy Josipa Plečnika. Základním principem bylo vyřešit otázky nástupu do objektu, vymezení a organizace prostoru ve vnitrobloku, vytvoření a kultivace nových i stávajících městských prostorů. Jednotícím prvkem celé kompozice je řešení fasády, které parafrázuje vysoký řád, typický pro okolní zástavbu a pro významné, nejen kulturní, stavby. V kontrastu s masivní a těžkou hmotou fasády stojí skleněná fasáda, která objem odlehčuje. Bílá barva fasády dodává na významnosti kompozice.
|
|
|
Bosenská diaspora v Lublani
Hanušová, Tereza ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá studiem bosenské diaspory v Lublani. Práce si pokládá tři základní výzkumné otázky: Jak hodnotí členové bosenské diaspory svůj život národnostní menšiny ve Slovinsku, jak vnímají současné dění v Bosně a Hercegovině a zda uvažují o návratu zpět do země. K odpovědím na otázky práce využívá metodu kvalitativního výzkumu (konkrétně polostrukturovaných rozhovorů), který byl proveden mezi členy bosenské diaspory ve věku od 18 do 22 let. Respondenty byli nejenom zástupci druhé generace diaspory žijící v Lublani, ale také mladí migranti, kteří přišli do Slovinska sami, většinou za účelem studia na vysoké škole. V teoretické části se práce věnuje kontextu a vývoji v Bosně a Hercegovině v uplynulých 20 letech, emigraci ze země a teorii o bosenské diaspoře ve Slovinsku. V analytické části pak vyhodnocuje samotný výzkum. Podle výsledků výzkumu se velká část bosenských migrantů setkala během života v Lublani s předsudky vůči nim, ale obecně se shodují, že se situace ve slovinské společnosti neustále zlepšuje. Většina respondentů uvedla, že jim současné dění v Bosně a Hercegovině dělá starosti a panuje mezi nimi shoda, že pouze nastupující mladá generace může odstartovat pozitivní změny v zemi. Naopak za velký problém považují emigraci a značný odliv mladých a vzdělaných lidí ze země,...
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pacák, Radim ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
PŮVODNÍM HMOTOVÝM ZÁMĚREM BYLO VYTVOŘIT 2 OBJEMY S DOPLŇUJÍCÍM FUNKČNÍM VYUŽITÍM S TÍM I VYPLÍVAJÍCÍ ODLIŠENÍ FASÁD JEDNOTLIVÝCH OBJEMŮ. VÝRAZ BUDOV ODPOVÍDÁ FUNKČNÍ STRÁNCE JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ, ALE TAKÉ URBANISTICKÉ POLOZE. DIVADLŮM SE NĚKDY ŘÍKÁ „BLACK BOX“, VZHLEDEM K UZAVŘENÉMU CHARAKTERU BUDOVY, ZAPUŠTĚNÍ SÁLU DOPROSTŘED BUDOVY A OSAZENÍ NÁVAZNÝCH FUNKCÍ OKOLO. STEJNOU KONCEPCI JSEM POUŽIL I PRO MŮJ NÁVRH. DISPOZICE SE ODVÍJÍ OD KONSTRUKČNÍHO SYSTÉMU, KTERÝ PROCHÁZÍ CELÝM OBJEMEM DOMU, COŽ JE SKELETOVÁ KONSTRUKCE.
|
|
| |
host ::
RSS.